Richard Heinrich Teschner
Richard Heinrich Teschner se narodil 22. března 1879 v Karlových Varech. Jeho otec Karl pusobil v Karlovych Varech jako typograf. Roku 1884 se Teschnerova rodina prestehovala do Litomeric. Richard Heinrich v tomto starobylem meste, sidle biskupstvi a kulturnim centru severnich Cech absolvoval obecnou skolu a studia na tamnim gymnaziu. Jiz tehdy projevene vytvarne nadani podporoval jeho otec Karl a matka Alzbeta. Dalsi zamereni studia bylo tak jednoznacne dano: Vytvarne nadani prohloubit studiem na prazske Akademii vytvarnych umeni. Prazskou Akademii vytvarnych umeni studoval Richard Heinrich v letech 1895 az 1899. Jeho ucitelem byl Vaclav Brozik. Richard Heinrich si pak sva vytvarna studia chtel prohloubit jeste pobytem na videnske Akademii vytvarnych umeni. Nebyl vsak prijat Williamem Ungerem. Nahradou se stal Teschnerovi studijni pobyt na videnske Umeleckoprumyslove skole, kde studoval u Feliciana Myrbacha-Rheinfelda a Karla Kargera v letech 1900 az 1901. Po studiu ve Vidni se mlady Teschner vratil do Litomeric, kde vyvijel vytvarnou cinnost v typograficke dilne sveho otce. Mlady Teschner hledal stejne souznejici duse se zajmem o tajemne zahady minulosti i pritomnosti a tato "tajemna" vhodnym zpusobem literarne a vytvarne ztvarnit. I v tom jej jeho otec podporoval. Teschnerove si uvedomovali, ze realizovat tento zajem je snadnejsi ve vetsim kulturnim centru, nez jsou severoceske Litomerice. A tak rodinna rada Teschneru rozhodla, ze dalsi kroky vytvarnych a dalsich ambici mladeho Teschnera povedou do Prahy. Richard Heinrich se roku 1902 prestehoval do Prahy s predsevzetim se lepe uplatnit v oblasti vytvarneho umeni a rozsirit kol sebe okruh stejne smyslejicich lidi se zajmem o vsechny zahady, tajemne udalosti minulosti i pritomnosti. Podarilo se mu navazat kontakt na prazske literaty kolem Gustava Meyrinka. Teschnera spojoval s Gustavem Meyrinkem, Paulem Leppinem,Maxem Brodem a Oscarem Wienerem zajem o vse tajemne, zahadne, rozumem nevysvetlitelne ci dosud nevysvetlene. Richard Heinrich sve nazory na tajemno a neobjasnene zahady vytvarne nanacil v obraze Blazen se sklenenou kouli, vytvorenem roku 1903. Obdobne sve nazory vytvarne prezentoval ilustracemi knihy Oskara Wiesnera Balladen und Schwenke z roku 1903. Teschnerovy ilustrace jsou zajimave svou priznacnou pohadkovosti s jistymi rysy az groteskni pitvornosti. Pobyt na Male Strane pusobil priznive na romantiku Richarda Heinricha. Prazska romantika - vsechna ta tajemna zakouti, ulicky, stare domy a palace, kostely a zahrady - inspirovala Teschnera k tvorbe nekolika grafickych listu, zachycujich Karluv most se zajimavymi postavami, Krizovnicke namesti, brusleni pod Karlovym mostem a Mozarta v Praze. Richard Heinrich vnimal Prahu jako mesto Mozartovo skrze hudbu genialniho Salcburcana, souznejici s Prahou, jejimi pamatkami, obyvateli, s celou atmosferou ceske metropole. Teschner zajimave pojal take graficke ztvarneni Kralovske obory s hornim letohradkem, kdy pesteny park se priznacne meni v exoticky haj, vytvarne tak prezentujici souzneni se secesnim lyrismem zahradni slavnosti prazskych dekadentu a spojujici tak romantismus s modernou. Teschner take roku 1903 vytvoril plakat pro vystavu Spolku nemeckych vytvarnych umelcu v Cechach, konanou v Usti nad Labem ve forme narocne barevne litografie. V podobnem stylu resil Teschner plakat pro Valdstejsne slavnosti v Chebu, konane roku 1908. Obdobne Teschnerem zpracovany plakat z roku 1911 pro Ceskosaske Svycarsko, zadany c k. statnimi drahami lze povazovat za pocatek vytvarne zpracovavane prezentace a reklamy turistiky a cestovniho ruchu v ceskych zemich. Snovost vizi tajemna, exoticna prazskych ulic, zakouti, domu, palacu, zahrad a parku vedly Gustava Meyrlinka k vyroku, majiciho ten smysl, ze v Praze nakonec clovek ztuhne ve strasidlo. Dusne exoticke i eroticke vize, palciva tryzen z nepochopeneho a nepochopitelneho tajemna, prezentujici se kurioznimi zalibami, demonickymi vyjevy, opilymi maskaradami a teatralnimi scenami tajemna, neznama nasmerovaly dalsi tvorbu Richarda Heinricha prezentovat tyto vize co nejsirsimu publiku. V tomto duchu vytvarne pojal Teschner plakat pro kostymni maskarni ples spolku nemeckych spisovatelu v Praze roku 1904. Romanismus a dekadence jsou zde v nezvykle vytvarne ladene symbioze. Teschner na tomto plakate prezentoval vytvarne zajimavou vizi Meyrlinkova okruhu, kdy v nejsvetlejsim miste plakatu zavadi Jeho Velicenstvo Lucifer zastup lidi zpet do temnot. Vytvarne je tak prezentovan nazor Meyrlinckova okruhu, ze chaos, nepratelsky pozitivnimu vyvoji lidstva, je zamerne siren zplozenci pekla a jejich souverci. Mocnostmi pekel vytvarena spirala v ruznych podobach siri lidstvu nepratelsky chaos a pripomina stale tez vytvarnym umenim prezentovanou apokalypsu a obavy lidi z jejiho naplneni. A Teschner hleda dalsi vytvarne pole pusobnosti, kde by mohl vhodne prezentovat uvedene vize Meyrlinckova okruhu, zajimavymi, poutavymi vytvarnymi prostredky. Nachazi jej v loutkovem divadle. Teschnerovo loutkove divadlo, urcene predevsim pro dospele divaky, se vyznacuje hravosti, pozitivne smerovanou zabavou a experimentalnim hledanim aktivne lidi inspirovat konat dobro a souznet s prirodou. Tim Richard Heinrich Teschner nastoluje cestu k loutkovemu filmu. Loutkove divadlo v pojeti Teschnera tvurcim dilem autora vsestranne pojatym a realizovanym, obdobou tzv. Gesamtkunstwerku. Richard Heinrich za pomoci sve matky Alzbety kol roku 1903 vytvari nove, snove pojimanou postavu zeny, majici pozitivni funkci v jim pojednavanem vypraveni o zivote prostrednictvim loutek. Teschner jako tvurce jim pojateho divadla je autorem vsech loutek, prislusnych dekoraci, scenografem, libretistou a tez autorem hudby, podmalovavajicim pozitivne celkove vyzneni daneho divadelniho predstaveni v myslich divaku. Teschner precizne rozpracovava vsechny detaily vyzneni loutek vcetne jejich anatomie. Tajemno v jeho divadelnich predstavenich umocnuje princip pouzivani tzv. duteho zrcadla, kdy vysledny efekt vytvarneho pojeti hry je mysticke odhmotneni, vlastne zataveni do zazracne tzv. sklenene koule. Teschner prostrednictvim loutkoveho predstaveni divaka zavadi do rise fantazie, neznama, do rise opravdoveho tajemna a tajemstvi. Autor loutek se pri jejich vytvarnem ztvarneni inspiruje predlohami ze sveta hmyzu, napadne se svou cinnosti podobajici nasi lidske spolecnosti. Lze se domnivat, ze se Teschner inspiroval take pohadkovou knizkou Broucci Jana Karafiata, ilustrovanou Vojtechem Preissigem, jez byla vydana roku 1903. Obdobne tajemno ve vztazich lidi a ostatnich tvoru prirody Teschner ztvarnil ve svych dilech Allegretto a Triumf z roku 1907. Zejmena Allegretto jako specificky pojata alegorie hudby nas vtahne do sveta tajemna, tajemstvi prirody, jimz nerozumime a z nichz mame obavu, strach. Teschner svym dilem inspiroval i dalsi vytvarniky, hledajici obdobne hodnoty ve vztazich lidi a okolni prirody. K temto s Teschnerem "duchovne spriznenych" vytvarniku lze uvest alespon Artuse Schneidera, Jaroslava Panusku, Jiriho Trnku, Ondreje Sekoru a Frantiska Skalu. Mlady Teschner s uspechem realizuje sve vytvarne nazory i v oblasti scenografie. Richard Heinrich zpracoval vytvarne provedeni Debussyho opery Pelleas a Melisanda v rezii Angelo Neumanna. V kostymnich skicach z let 1905 az 1906 pro Hofmannstahlovu hru Blazen a smrt uplatnil i sve navrhy loutek. Patrne roku 1910 Teschner vytvoril pozoruhodnou sosku Mravenecnika, kdy umne zkombinoval olovo s mramorovou kouli. Teschnerovo kamaradstvi se spisovatelem Paulem Leppinem, dane jejich spolecnymi zajmy vedlo k tomu, ze Teschner doplnil roku 1905 vydany Leppinuv roman Daniel Jesus ovalnym frontispisem se zajimavou, eroticky ladenou vizi a grafikou satanske masky. Roku 1906 zacali Teschner a Leppin vydavat Nemecke listy pro umeni - Wir. Inspiraci pro vydavani tohoto periodika byla patrne videnska umelecka revue Ver Sacrum Vyslo vsak jen kvetnove a cervnove cislo tohoto casopisu.. Projekt vsak oba jeho iniciatori opustili pro nezajem sirsi verejnosti. Roku 1908 Teschner graficky upravil publikaci Der Annahof, pojednavajici o Haasove prazske tiskarne na staromestskem Anenskem namesti. Teschner podle vzoru svych videnskych kolegu uplatnil okazalost uzitim zlateho dekoru pri grafickem zpracovani uvedene publikace. Na videnske vystave Kunstschau roku 1908 Richard Heinrich vystavuje s uspechem sve sklenene mozaiky, obrazy, loutky. V prubehu teto vystavy se Teschner seznamje s Gustavem Klimtem, Kolmanem Moserem, Josefem Hoffmannem a dalsimi nadejnymi vytvarniky, tvoricimi v metropoli podunajske monarchie. Teschner se vraci do Prahy, kde pod vlivem uspechu vystavy Obchodni a zivnostenske komory, konane tez v roce 1908 a pod vlivem zazitku z Vidne zaklada ve spolupraci s mladym nadejnym nemeckym socharem a umeleckoprumyslovym vytvarnikem Karlem Wilfertem v Dejvicich soukromou vytvarnou skolu "Modry dum" zamerenou na vyuku umeleckeho remesla a uziteho umeni. Dosud na pruceli teto budovy, uzivane i spravou diplomatickych sluzeb se nachazi relief, vytvoreny Richardem Heinrichem Teschnerem pro jim zalozenou skolu. Teschnerovo pusobeni v oblasti pedagogiky v jeho a Wilfertove skole vsak melo jen epizodicky charakter. Navsteva Vidne prinesla do jeho zivota jeste jednu zmenu. Ta se tykala jeho soukromeho zivota, mela vsak i pozitivni vliv na jeho dalsi vytvarne pusobeni. Richard Heinrich Teschner se totiz seznamil se Emmou Bacherovou-Paulickovou, dcerou dvorniho dodavatele nabytku Friedricha Paulicka a manzelkou Paula Bachera, znameho sberatele umeni, mecenase a spoluzakladatele Galerie Miethke, jenz necekane umira r. 1910. Jeji bohate veno Teschnerovi umoznilo nezavislou existenci. Jiz roku 1909 odchazi Teschner z Prahy do Vidne. Ve spolupraci se svymi bliznimi z rodiny Teschneru a Paulicku rozviji Richard Heinrich sve predstavy na cinnost jeho loutkoveho atelieru. Na svatebni ceste do Italie, Nemecka a Holandska roku 1911 se Teschner a jeho puvabna chot Emma seznamuji s principy javanskeho loutkoveho divadla, jez Teschner ve spolupraci se svymi bliznimi a prateli, mezi nez nalezi Gustav Klimt, Alfred Roller, Koloman Moser, Josef Hoffmann a dalsi, dale rozviji ve svem atelieru v Gersthofu. Teschner zaroven realizuje svuj projekt, promysleny jiz za jeho pobytu v Litomericich za asistence jeho otce Karla a matky Alzbety. s priznacnym nazvem Zlata truhla. Jedna se o projekt loutkoveho divadla domysleneho do vsech detailu a vyhovujiciho Teschnerove poetice. Richard Heinrich za prispeni sve rodiny a okruhu svych pratel realizuje zajimave sondy do magickeho mikrokosmosu svymi hrami, majicimi poeticke nazvy: Princezna a vodnik, Zipizip, Nocni vyjev, Faun a nymfa, Vanocni hra. Rodina jeho manzelky vlastnila na brehu Attersee romantickou vilu s vezi, lodzii a malym parkem, jez vybudovany v letech 1876-1877. Pod bedlivou kontrolou svych bliznich a pratelskych hostu , jakymi byli napr. Gustav Klimt, navrharka Emilie Flogeova, Josef Hoffmanna dalsi rozviji Richard Heinrich dale svou hravost volne tvorby loutkoveho divadla. Na prelomu let 1919 a 1920 usporadalo Rakouske muzeum umeleckeho prumyslu verejnou vystavu del Richarda Heinricha Teschnera. Mistr pohadek mel stesti take na spolupracovniky. Vedle svych nejblizsich lze zminit zejmena Helenu Schreinerovou, Hermy Ottawovou a Lucii Jirgalovou. Fotograf Josef Antonin Trcka predstavil Teschnera fotem z roku 1926 jako hermetika a maga loutkoveho divadla, jako basnika tonu a snive hravosti. Teschner se predstavuje se svymi loutkami, jez tvori nedilnou soucast jeho tvorby a zivota. Je mozne tak ziskat predstavu, ze loutky naseptavaji Richardu Heinrichovi mnohem dulezitejsi informace o mikrokosmu a makrokosmu, nez jake mu prezentuji lide. Teschner teprve roku 1922 ziskal rakouske statni obcanstvi. O jeho tvorbu projevila zajem ve 20. letech 20. stoleti tez prazska Akademie vytvarnych umeni nabidkou profesorskeho mista. Teschner vsak odmitl. Byl spjat s Vidni, s kulturou stredni Evropy a Praha v te dobe tihne k Parizi, kulturnimu centru zapadoevropske civilizace. A Teschner zustava plne na pozicich kulturniho povedomi stredni Evropy. Z toho duvodu lakavou nabidku prazske Akademie vytvarnych umeni odmita. Ke skode jeho moznych zaku z ceskych zemi a ke skode nasi kultury. Richard Heinrich ve svych loutkovych predstavenich nahrazuje mluvene slovo hudbou, cimz zvysuje jejich poeticnost pusobeni na divaka. I to je prezentace stredoevropske kultury. 1927 je u zrodu hry Tajemne zrcadlo. V roce 1929 vznikaji hry Drakobijce a Karnevalovy sen. Roku 1931 vznikaji hry Orchideje a Barevny klavir. Pozdeji je vytvorena hra Harlekyn. Roku 1937 stvorena hra Bazilisek. Pripravy na realizaci hry Harem vsak nevedly k premiere. 2. cervna 1948 Richard Heinrich Teschner umira. Teschner je umelec ponoreny do svych poetickych predstav, snad srovnatelny s duchem nepritomneho clena hlucne bohemy. Rozhodujici vyznam pro jeho vytvarnou cinnost, tezici z odkazu noblesni secese ma osobity kontakt s nadprirozenymi bytostmi. Neco trochu podobneho lze spatrovat napr. i v tvorbe Josefa Vachala a nekolika dalsich vytvarniku. Dilo Richarda Heinricha Teschnera: Malby: - Vodnik. Tempera. Malba z r. 1906. - Allegreto. Tempera. Malba z r. 1907. - Trumf. Tempera z r. 1908. - Inah Gall. Olej. Malba z r. 1918. - Guggi Blau. Olej. Malba z r. 1918. - Gertruda. Olejomalba z r. 1918. - Getrude Flogeova. Olejomalba z r. 1918. - Teschnerovy vlastni podobizny. Olejomalby z l. 1923-1924 a 1940. - Praha. Olejomalba z r. 1898. - Zlate vejce. Tempera z r. 1908. - Sasek. Tempera z r. 1908. - Skalni brana. Olejomalba z r. 1910. - Les u Attersee. Olejomalba z r. 1913. - Hora prace pro Nemce. Tempera z r. 1915. - Groteskni tanecnik a Groteskni tanecnice. temperove malby na lnu z r. 1915. - Zipizip. Tempera z r. 1916. - Kouzelny plast. Carodejka. Pritelkyne kaktusu. Namesti. Tempery z r. 1917. - Vzdusni duchove. Horske jezero. Imaginace. Pramen. Akvarely patrne z r. 1918. - Aloe. Olejomalba z r. 1918. - Tri kulturni rasy. Malba uhlem na platne z r. 1918. - Znovuzrozeni. Olejomalba patrne z r. 1919. - Lotos. Tempera. Malba patrne z r. 1919. - Houba na strome. Tempera. Malba patrne z r. 1919. - Zeme slunce. Olejomalba patrne z r. 1919. - Carodejka. Akvarel patrne z r. 1919. - Javanske loutky. Malba patrne z r. 1919. - Skleneny princ. Akvarel. Malba patrne z r. 1919. - Evoluce. Malba temperou na pergamenu z r. 1921. - Astrolog. Flagelant. Pohadka. Malby temperou z r. 1922. - Obraz pani Lilly Kranzove. Malba temperou z r. 1923. - Hermy Ottawova s cervenym destnikem. Olejomalba z r. 1924. - Zeme. Tempera. Malba z r. 1924. - Zazracny ptak. Pastel. Malba patrne z r. 1925. - Svata Cecilie. Akvarel na pergamenu z r. 1925. - Poutnici. Tempera. Malba patrne z r. 1925. - Snova pout starym mestem. Akvatinta z r. 1926. - Ptacnik. Akvarel z r. 1928. - Horoskop pro Dr. W. Stohra. Malba z r. 1930 - Pergamenovy obraz stare Vidne pro Obchodni komoru v Chebu. Malba z r. 1930. - Zmrtvychvstani pro obradni halu III. centralniho videnskeho hrbitova. Freska z r. 1936. - Romanticka pohadka. Akvarel z r. 1942. - Skrabani rypakem. Akvarel z r. 1943. - Krajina kol Attersee. Olejomalba. Neumimme vrocit. Kresby - portrety: - portret rytire Carla von Holzinger lze datovat k r. 1900 - portret matky Richarda Teschnera lze datovat k r. 1901 - vlastni podobizna Richarda Teschnera z r. 1902 s nazvem Pred litografickou deskou - domnela vlastni podobizna Richarda Teschnera ve zbroji s kopim je datovana k r. 1902 - portret dvorniho rady Dablika lze datovat k r. 1904 - vlastni podobiznu Richarda Teschnera, patrne zamyslenou jako novorocenku lze vrocit k r. 1908 - portret "dvorniho rady" Rollera lze datovat k r. 1915 Dalsi kresby: - Zahradni zed s lavickou. Lze vrocit k r. 1901 - Litomericka mestska brana. Kresba z r. 1901. - Palouk milencu. Lze vrocit r. 1902. - Hracka na loutnu. Kresba je z r. 1904. - Nocni setkani. Lze vrocit k r. 1904. - Vsechny duse. Kresba z r. 1905. - Skleneny princ. Lze vrocit k r. 1905. - Mozart v Praze. Lept z r. 1905. - Zly carodej. Teschner tuto kresbu vytvoril v l. 1905-1906. - Hrad. Kresbu lze datovat k r. 1906. - Jeleni obora. Lze vrocit k r. 1906. - Divka jedouci na jelenu. Lept z r. 1906. - Dum na venkove. Kresbu Teschner vytvoril r. 1906. - Meissnerova ulicka. Lze vrocit tuto kresbu k r. 1906. - Vodnik a rusalka. Tuto pohadkovou vizi Teschner vytvoril r. 1906. - Zed parku. Kresba je z r. 1906. - Kurs kresleni, vedeny Richardem Teschnerem. Tato dokumentarni kresba pochazi z r. 1906. - Kralovska obora v Praze. Temer pohadkova vize vytvorena patrne r. 1907. - Kresba Modry dum, vila sochare Karla Wilferta vytvorena r 1907. - Malostranske mostecke veze. Kresba z r. 1907. - Ostrov lasky. Pohadkova vize z r. 1907. - Stare Mesto prazske. Kresba z r. 1907. - Zvlastni krajina. Temer mysticka vize z r. 1907. - Tri listy. Kresby z r. 1907. - Krizovnicke namesti v Praze. Kresba patrne nejhezciho namesti v Praze z r. 1908. - Chebsky "spalicek" Kresbu lze vrocit k r. 1909. - Navrh plakatu Spolecnosti na podporu nemecke vedy, umeni a literatury v Cechach z r. 1909 - Vousata muzska hlava s cepici. Kresba z r. 1914. - Contra C. Kresbu Teschner vytvoril r. 1914. - Demiurgove. Patrne skupina s nazvem Demiurgove. Kresba z r. 1914. - Leni, zensky akt. Teschnerova kresba z r. 1914. - Princ a ptak. Autor vytvoril tuto kresbu r. 1914. - Album osmi originalnich leptu. Akvatinta. Teschner vytvoril patrne v l. 1914-1916. - Navrh diplomu Akademicke pomocne legie. Kresbu vytvoril Teschner. r. 1915. - Upadek (Rozklad cili Hniloba). Barevny lept vytvoril Teschner r. 1915 ci 1916. - Muzicek v blate. Teschnerova kresba z r. 1915. - Boure cili Utok zivlu. Teschnerova kresba z r. 1915. - Nenarozeni. Teschner tuto kresbu vytvoril r. 1915. - Milenci na brehu. Akvatinta z r. 1915. - Finale. Teschnerova kresba z r. 1916. - Stvorenicko. Teschner tento barevny lept vytvoril r. 1916. - Divaci. Barevny lept z r. 1916. - Tri magici ( ci snad Tri kralove ?). Teschnerova kresba z r. 1917. - Z tisice a jedne noci. Pohadkova vize z r. 1917. - Temna modla. Teschnerova kresba z r. 1917. - Na pamet Risskeho ustavu pece o matku a dite. Kresba z r. 1917. - Hudba. Pohadkova vize vytvorena Teschnerem r. 1918. - Maly ctenar. Kresba z r. 1922. - Astralis. Sledovani hvezd. Teschnerova kresba z r. 1924. - Vyslanectvi. Teschner tuto kresbu vytvoril r. 1924. - Demoni. Kresbu lze vrocit k r. 1924. - Bryle. Teschnerova kresba z r. 1924. - Masky. Teschner tuto kresbu vytvoril r. 1924. - Loutkar. Kresbu lze vrocit k r. 1924. - Zamilovana. Snova vize Teschnera z r. 1924. - Kaktusy. Kresba z r. 1925. - Kobolde. Teschner tuto kresbu vytvoril r. 1925. - Jezdec na jednorozci. Teschnerova kresba z r. 1926. - Guvernantka. Kresbu lze vrocit k r. 1926. - Magik. Teschnerova kresba z r. 1926. - Pav (ci rajka). Teschnerova kresba z r. 1926. - Astrologie. Teschner tuto kresbu vytvoril r. 1935. - Panna Marie s Jeziskem (cili Marie s detatkem). Kresba z r. 1947. - Divka s kvetinovym klobouckem. Neumime tuto kresbu vrocit. - Hlava vousateho muze s kloboukem. Neumime tuto Teschnerovu kresbu vrocit. - Krajina se tremi brizkami. Zatim neumime tuto Teschnerovu kresbu datovat. - Zamecky park v noci. Neumime tuto Teschnerovu kresbu vrocit. - Spici pes. Take tuto Teschnerovu kresbu neumime datovat. - Hrbitov - Dusicky more. kombinovana technika. Neumime datovat. - Fantasticka krajina. Akvatinta. Neumimem datovat. Litografie: - Vlastni portret s maminkou u lampy. Lze datovat do let 1901-1902. - Maminka u lampy. Lze vrocit k r. 1902. - Sochar Karl Wilfert junior. Lze datovat k r. 1902. - Vlastni portret. Patrne z r. 1905. - Kral Zima. Litografie z r. 1902. - Cestny diplom ctenarskeho spolku Concordia. Litografie z r. 1904. - Luna v uplnku nad stromy v parku. Litografie z r. 1905. - Lesni zatisi. Litografie z r. 1905. - Velikonocni nedele. Litografie z r. 1907. - Zensky akt. Litografie z r. 1908. - Vesele velikonoce. Litografie z r. 1909. - "Pece" v Liberci. Litografie z r. 1909. - Vpredu plot, za nim zarostla fasada. Litografie z r. 1910. Exlibris: - Vlastni Exlibris vytvoril Teschner r. 1903. - Exlibris pro prof. Dr. Aloise Epsteina, pro Philippa Schwarze a Dr. Arthura Chitze vytvoril Teschner r. 1904. - Pro Fritze Wiechowskeho vytvoril Teschner exlibris r. 1904. - Exlibris pro Oscara Siegla, prof. Wilhelma Wiechowskeho, Emila Faktora, prof. Wilhelma Kleina vytvoril Teschner r. 1905. - Exlibris pro Maximiliana Theuera vytvoril Teschner r. 1909. - Exlibris pro svou chot Emmu vytvoril Teschner r. 1911. - ERxlibris manzelu Teschnerovych vytvoril Richard Heinrich r. 1912. - Exlibris pro Dr. Arnolda Krasneho a damu Schreinerovou z r. 1913. - Exlibris pro Leopolda Schreineran a Adolfa Brauna vytvoril Teschner r. 1915. - Nove exlibris si Teschner vytvoril r. 1916. - Exlibris pro Helenu Schreinerovou a Emilii Schlierholzovou vytvoril Teschner r. 1917. - Exlibris pro Leoplda Franka, Amelii Chierini, Hede Jahnovou, Getrudu Flogeovou, Dr. Else Eklovou vytvoril Teschner r. 1918. - Exlibris pro Dr. Leopolda Brulla vytvoril Teschner r. 1921. - Exlibris pro J. Brulla a Friztze Griebscheho vytvoril Teschner r. 1922. - Exlibris Torups Bibliothek, pro Dr.Dr. Edmunda Kuttera, Hermy Ottawovou, Huga a Dely Perutzovi vytvoril Teschner r. 1924. - Exlibris pro Dr. W. Habelsbergera a Dr. Theodora Alexandra vytvoril Teschner r. 1925. - Exlibris pro Hannah Kruzovou, Theodoru Zeissigovou, Alexandru von Ankwicz-Kleehoven, Johanna a Susan Ehrenfeldovi vytvoril Teschner r. 1926. - Exlibris pro dvorniho radu, prof. Dr. Ernsta Strausslera vytvoril Teschner r. 1929. - Exlibris pro Dr. Jindricha Veseleho a Dr. Adolfa Winkelbauera vytvoril Teschner r. 1931. - Silvestrovske exlibris pro sebe, svou manzelku Emmu, pro Gertrudu Flogeovou, Helenu Schreinerovou, Hermy Ottawovou, prof. Dr. Burgharda Breitnera, Dr. Margot Hechtovou, Dr. Johanna a Alexandru von Ankwicz-Kleehoven, pro ing. Paula Jahna, pro Eduarda Stellu a pro Petera Winnera vytvoril Teschner r. 1931. - Exlibris pro Marii Mayrovou a Richarda Mayra vytvoril Teschner r. 1932 v poctu 9 exemplaru. - Exlibris pro Paula Rinka Teschner vytvoril r. 1935. - Exlibris pro Dr. J. Opitze vytvoril Teschner r. 1935. - Exlibris pro Heinricha Kunzela a Edith Tomasi vytvoril Teschner r. 1940. - Exlibris pro Gertrudu Fl*geovou vytvoril nove Teschner r. 1940. - Exlibris pro Hermy Ottawovou vytvoril Teschner r. 1941. - Exlibris pro Eriku Knofklachovou, Marii Eugenii Jacobsovou, Editu Margeritu Karolu Luisu Jacobsovou, Dr. Friedricha Kraissla, Williho Chwallu a Dr. Aurela Wolframa vytvoril Teschner r. 1942. - Exlibris pro O. Racze vytvoril Teschner r. 1943. - Exlibris pro Dr. Johanna Schonfellingera vytvoril Teschner r. 1947. Vyzdoba knih: - Navrh vyzdoby publikace Balladen und Schwanke od Oskara Wienera z r. 1903. - Vyzdoba knihy Wenn es rote Rosen schneit od Heddy Sauerove z r. 1904. - Vyzdoba publikace Es hat die Liebe ... od Oskara WEienera z r. 1905. - Vyzdoba publikace Vom goldenen Kragen od Fritze Adlera z r. 1907. - Vyzdoba knihy Das Haus Haase od Fritze Adera z r. 1908. - Vyzdoba publiace Tobias Immerschneller od Antoinette Kahlerove z r. 1909. - Navrh vyzdoby z r. 1912 pro titul Scherzi od Alfreda von Ehrmann. - Vyzdoba knihy Die 4 Ehen des Matthias Merenus od Karla Hanse Strobla z r. 1914. - Vyzdoba publikace Lemuria od Karla Hanse Strobla z r. 1917. - Ilustrace z r. 1918 pro knihu Seltsame Begebenheiten, vydanou Rolfem Bongsem. - Navrh vyzdoby publikace Die Runen Gottes od Karla Hanse Strobla z r. 1919. - Navrh vyzdoby knihy Machte und Menschen od Karla Hanse Strobla z r. 1919. - Ilustrace knihy E. T. A. Hoffmanna Der Goldene Topf z r. 1920. - Navrh vyzdoby, inicialy a ilustrace z r. 1921 pro publikaci Visionen aus dem Osten od Augusty, hrabenky de Villiers de l’Isle Adam. - Navrh titulniho listu a ilustraci pro knihu Agnihotram od Julie Jerusalem z r. 1926. - Navrh vyzdoby a ilustrace publikace Balladen, vydanou Ludwigem Praehauserem r. 1926. - Navrh vyzdoby knihy Irgendwo in Tibet od Jamese Hiltona z r. 1936. - Vytvoreni doprovodnych obrazu publikace Atlas der Sternbilder od Oswalda Thomase z r. 1945. - Navrh vyzdoby publikace Oskara Wienera So endete das schne Fest. Neumime urcit rok vzniku. - Navrh na vyzdobu casopisu Der Turmhahn z r. 1913. - Navrh titulniho listu casopisu La Femme moderne, c. 5, podzim 1918. - Ilustrace casopisu Die Muskete, vanocni cislo z r. 1923. - Navrh na vyzdobu hudebniny Mondmarsch pro maskarni slavnost mistni skupiny Svazu Nemcu v Cechach v Litomericich od Reinholda Kuhnela z r. 1901. - Navrh vyzdoby hudebniny Rytir Modrovous od Emila Nikolause von Reznicek z r. 1919. - Navrh na vyzdobu hudebniny Der Schatzgraber od Franze Schrekera z r. 1919. - Navrh vyzdoby hudebniny Irrelohe od Franze Schrekera z r. 1920. - Navrh na vyzdobu hudebniny Groteskenalbum z r. 1921. - Navrh vyzdoby hudebniny Weihnachtssehnen od Augusta Brunetti-Pisano z r. 1925. - Navrh na vyzdobu hudebniny La Tarantelle de la mort od Julia Bittnera z r. 1926. - Navrh vyzdoby hudebniny Eisam uber Dornen od Augusta Brunetti-Pisano z r. 1928. - Tvorba plakatu: - Teschner vytvoril plakat s nazvem In Mephistos Zauberreich pro kostymni slavnost nemeckych spisovatelu a umelcu, konanou v Praze 13. unora 1904 - Teschner je autorem plakatu Pelleas a Melisanda z r. 1908. - Teschner vytvoril plakat pro hudebni casopis Der Merker r. 1910. - Teschner je autorem plakatu, zvoucim na Valdstenske slavnosti v Chebu r. 1911. - Teschner je autorem plakatu Vystavy moderni a stare umeni, konanne ve vystavni sini mesta Karlovy Vary r. 1913. - Teschner r. 1919 navrhl plakat Agaladattas Puppet Plays - Navrhy gobelinu a dalsich umeleckych vyrobku, prezentovanych v Dome umelcu ve Vidni r. 1924. - Roku 1930 Teschner navrhl pakat " Kaffee von Christ der Beste ist" Plastiky: - Aglovale. Teschner vytvoril r. 1909. - Domaci buh. Snad dilo z r. 1910. - Naslouchac zivota. Plastika patrne z r. 1910. - Mravenecnik. Plastika patrne z r. 1910. - Tukan. Teschner plastiku vytvoril patrne r. 1910. - Sv. Krystof. Autor vytvoril bronzovou plaketu r. 1910. - Kvetinkova carodejka. Teschner tuto plastiku z alabastru vytvoril r. 1913. - Domaci bohyne. Bozskou ochrankyni domu Teschner vytvoril z alabastru a vyzdobil ji drahymi kameny. Lze vrocit k r. 1913. Objednavatelem Dr. Josef Kranz - Milenci. Autor toto keramicke dilo vytvoril r. 1914. Objednavatelem Dr. Jopsef Kranz. - Idol. Mahagonovou zenskou postavu Teschner vytvoril r. 1915. - Muzicek. Teschner tuto plastiku ze selenitu vytvorl patrne r. 1916. - Dvojice trollu. Autor tuto plastiku vytvoril z mastku r. 1916. - Faunovo dite. Plastika z r. 1918. - Kvetinkovy skritek. Plastika z r. 1918. - Zlati skritci. Plastika z r. 1918. - Lesni skritek. Teschner plastiku vytvoril r. 1918. - Strazce. Plastika z r. 1919. - Draci princezna. Dataci neumime urcit. - Daphne. Dataci teto bronzove plastiky neumime urcit. - Lyzari. Dataci neumime urcit. - Skritek. Dataci neumime urcit. - Nadutec. Dataci neumime urcit. - Pallas. Plastiku ze slonove kosti autor vytvorl r. 1926. - Radost zivota. Kolorovanou drevenou plastiku vytvoril Teschner r. 1929. Scenograficke navrhy: - Soubor 12 navrhu scen a 3 postav pro hru Pelleas a Melisanda, realizovane v Novem nemeckem divadle v Praze r. 1908. - Dva navrhy scen pro hru Afrodite z r. 1909. - Soubor 3 navrhu scen a 3 postav pro hru Bastien a Bastienka, konane ve videnske Uranii r. 1910. - Soubor 12 navrhu na sceny pro hru Jeji pisar, konanou v ochotnickem divadle v Seewalchenu u Attersee r. 1920. Masky: - Richard Heinrich Teschner vytvoril pro commedii dell arte celke 7 masek. Dalsich 14 masek vytvoril pro ruznan predstaveni co jejich scenograf. Loutkove divadlo: - Brana a smrt. Lze vrocit k r. 1906. Teschner pro tuto hru vytvoril loutky divky a smrti. - Kosumovo obetovani. Hru lze vrocit k r 1912. Autor pro tuto hru vytvoril loutky s nazvy Kosumo, Umah, Bromo a loutky 5 synu a 5 dcer. - Nabi Isa. Lze datovat k r. 1912. Teschner vytvoril loutky s nazvy Nabi Isa, muz, zena, princ,Temny - Nawang Wulan. Lze vrocit k r.1912. Autor vytvoril loutky s nazvy Nawang Wulan, Kiai Ageng, Roro Nawang Sih a 5 sluzebnic Nawanga Wulanse - Princezna a vodnik. Hra z r. 1913. Teschner vytvoril loutky s nazvy 1. princ, 2.princ, princezna, kouzelnik, vodnik. - Nocni vyjev. Lze datovat k r. 1913. Autor vytvoril loutky s nazvy Cerveny, Zluty, Sedivy. - Zipizip. Teschner vytvoril 16 loutek. - Tanecnice. Hra z r. 1916. Prepracovano r. 1935. Teschner vytvoril loutku tanecnice v zelenem a loutku tanecnice v pestrem odevu. - Vanocni hra. Lze vrocit k r. 1917. Autor vytvoril loutky jako Panna Marie, sv. Josef, Jezisek, archandel Gabriel, 2 andele, 3 pastevci, 3 kralove a 2 poslove - Legenda o umeni. Hru lze vrocit k r. 1928. Teschner vytvoril loutky 3 kvetinkovych divek, umelce a mecenase. - Unaveny Harlekyn. Hra z r. 1929. Teschner vytvoril loutku Harlekyna. - Drakobijce. Hru lze datovat k r. 1928. Autor vytvoril loutky princezny, mandarina, samuraje, Budhy a draka. - Karneval. Hra z r. 1930. Teschner vytvoril loutky s nazvy Cerveny, Zluty, Sedy, dama, kavalir, psicek, Mohr, Schmetterling a 3 pronaledovatele - Cinska vychova. Hru lze vrocit k r. 1930. Teschner vytvoril loutky pejska a Cinanka. - Harlekyn portretistou. Hra z r. 1936. Autor vytvoril loutku Harlekyna. - Orchidea.Hru lze datovat k r. 1932. Teschner vytvoril 11 loutek s nazvy mlada Orchidea, stara Orchidea, zlaty had, lekar-Saturn, opice jako slouzici, kolovratkar, holandska selka, svudnice, spac, svaty, holub. - Barevny klavir. Hra z r. 1932. Autor vytvoril 2 loutky s nazvy klavirista Bimini a kachna. - Kouzla lasky. Lze vrocit k r. 1934 - Hlasatel. Hru lze vrocit k r. 1935. Teschner vytvoril loutku rozhlasoveho hlasatele. - Hodina zivota. Hra z r. 1935. Autor vytvoril 12 loutek a to: Des cili Smrtak s kosou, rytir, mlada maminka, astrolog, chudak, 3 holubi, kocka, decko, veznik, harlekyn. - Bazilisek. Hru lze datovat k r. 1937. Tescner je autorem 15 loutek s nazvy pekarsky tovarys, pekarova dcera, 5 soudcu, 1 popravce, bazilisek hlava baziliska, 4 hadi, kocka. - Pohadka. Hra z r. 1941. Teschner vytvoril 17 loutek s nazvy muz, zena, dite, 5 skritku, drak (duch ohne, resp. zmek), obr, sova, ryba, rusalka, lesni carodejka, 3 elfove (resp. duchove vetru) - Tanec slunce. Lze datovat k r.1941. Autor vytvoril loutku slunecniho tanecnika. - Kouzla tropu. Hra z r. 1943 - Sachy. Hru lze vrocit k r. 1947. Autor vytvoril 20 loutek s nazvy bily kral, cerveny kral, bila kralovna, cervena kralovna, bily strelec, cerveny strelec, bily jezdec, cerveny jezdec, bila vez, cervena vez, 5 bilych pesaku, 5 cervenych pesaku. Hra je reakci autora na hruzy valky - hra Biedermeier pripravovana avsak nedokoncena priprava Umelecke remeslo: - Mozaika na pruceli vily barona Maximiliana von Spaun, majitele sklarske huti Johann Lotz-Witwe. Vila se nachazi v Rejstejne-Klasterni Mlyn cp. 4. Vila byla postavena podle projektu arch. Leopolda Bauera v l. 1903-1904. Mozaika realizovana patrne r. 1906. - Ornamentalni dekor na pruceli vily sochare Karla Wilferta v Praze-Bubenci, Na Spejcharu 3/291, vytvoreny Teschnerem patrne v l. 1905-1906. Vila byla postavena podle projektu Josefa Zasche v l. 1904-1905. Je zde vsak zaznamenana jen cast udaju o jeho zivote a dile. Mate-li informace pro doplneni udaju o zivote a dile Richarda Heinricha Teschnera, laskave nam je poslete na nas web.
Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 10. 03. 2012 VT.
