Max Dvořák

* 14. 6. 1874, Roudnice nad Labem (Litoměřice), Česká republika (Czech Republic)
† 8. 2. 1921, Hrušovany nad Jevišovkou (Znojmo), Česká republika (Czech Republic)
historik umění, vysokoškolský pedagog

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01030174

poznámka:
zaměřen na umění středověku, renesance, manýrismu

Max Dvořák

+ Hrušovany nad Jevišovkou

příručka Katechismus der Denkmalpflege se stala prvním shrnutím zásad památkové discipliny jako vědeckého oboru

Max Dvořák narodil v Roudnici nad Labem, kde jeho otec i dědeček byli archiváři knížat Lobkoviců a spravovali jejich mimořádně cenný archiv. Max Dvořák předurčený ke stejnému povolání odešel na českou univerzitu do Prahy, kde studoval historii u profesorů Jaroslava Golla, Antonína Rezka a Josefa Emlera. Nejvíce jej zaujalo pojetí historie profesora Golla, přísně objektivní, důsledně opřené o studium a kritiku pramenů, nazírající historickou látku v celé šíři vzájemných vztahů, včetně historie umění. Na Institutu pro rakouský dějepis, který Dvořák navštěvoval od r. 1894, přednášel dějiny umění Franz Wickhoff, profesor vídeňské univerzity a ředitel uměleckohistorického ústavu. Jeho vliv byl tak silný, že se Dvořák "zpronevěřil své první lásce" - historii - a rozhodl se zcela věnovat dějinám umění. Vzdal se zajištěného místa v roudnickém archivu a stal se Wickhoffovým asistentem. Jeho kariéra pak rychle stoupala: v 25 letech byl univerzitním asistentem, v 28ti docentem, v 31 letech mimořádným a řádným profesorem dějin umění v 35. Patnáct let pracoval společně s Wickhoffem a poměr učitele a žáka se mezitím změnil v poměr přátelský, ba i synovský, neboť bezdětný Wickhoff v něm spatřoval svého nástupce.

Max Dvořák proti starším teoriím o vzestupu a úpadku v umění prosazoval Wickhoffovo pojetí umění jako neustálého vývoje a hledání. Takzvaná úpadková období vysvětloval jako vědomé vzdání se dosažených vymožeností ve prospěch nového vývoje, jako překonávání ustrnulých konvencí. Tím přispíval k znovuobje-vení zapomenutých a dosud zavrhovaných období. Je to zřetelné zejména v případě uznání hodnot manýrismu a při jeho prosazení jako samostatného slohového fenoménu. V dílech tohoto nešťastně pojmenovaného uměleckého směru nalezl zdroj velké duchovní krásy. Jedna z velkých tezí, které Max Dvořák v teorii i praxi prosazoval, byla, že popis a kritika uměleckých děl musí vycházet z vhodných uměleckých měřítek, plynoucích z ducha doby a z díla samého. Hodnotil díla podle toho, o co umění v té době usilovalo a čeho již dosáhlo, přičemž si uvědomoval, že nelze všude nasadit jednotný metr. Současně Max Dvořák ostře odmítal hodnocení výtvarných děl podle stupně věrnosti zobrazeného objektu. Jím zpracovaná příručka Katechismus der Denkmalpflege se stala prvním shrnutím zásad památkové discipliny jako vědeckého oboruProto není divu, že si jej jako teoretika pochopitelně nevážila doba převládajícího socialistického realismu. Je však s podivem, že jsme k němu ani později nenašli alespoň pěšinku.

Přitom zanevřely Čechy na Dvořáka, nikoliv on na Čechy. Ještě v roce 1904 usiloval o místo v Praze, ale po Wickhoffově smrti se cítil povinen pokračoval v jeho práci, a to v Praze nebylo možné. Šusta zval svého přítele ze studií do Prahy i po vzniku československého státu. Jenže Dvořák obdržel pozvání v situaci, kdy v Rakousku mohli být státními úředníky jen lidé německé národnosti. Hrozil mu tedy vyhazov z univerzity, ale jeho kolegové a žáci se proti tomu energicky vzepřeli. V takové chvíli Dvořák považoval za nevhodné odejít a raději přijal rakouské státní občanství. Pak jej na zámku hraběte Kühna v Hrušovanech zastihla uprostřed práce v pouhých 46 letech náhlá a nečekaná smrt.

Max Dvořák

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
???? - ????   Universität Wien - Institut für Kunstgeschichte, Vídeň (Wien), Riegl Alois, *1858
???? - ????   Univerzita Karlova, Praha, Filozofická fakulta, dějiny umění a dějepis, Goll Jaroslav, *1846

Max Dvořák

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - 1921   Vídeň (Wien), Vídeň (Wien), od r. 1909 pedagogem dějin umění na vídeňské univerzitě

Max Dvořák

rok od - do   student, škola, obec
???? - ????   , dějiny umění
???? - 1912   Matějček Antonín, *1889, Universität Wien - Institut für Kunstgeschichte, Vídeň (Wien), dějiny umění
???? - ????   Weyde-Leveke Gizela, *1894, Universität Wien - Institut für Kunstgeschichte, Vídeň (Wien), dějiny umění
1906 - 1910   Sochor Stanislav, *1882, Universität Wien - Institut für Kunstgeschichte, Vídeň (Wien)
1913 - 1914   Pečírka Jaromír, *1891, Univerzita, Vídeň (Wien), Filozofická fakulta, dějiny umění
1917 - 1918   Pečírka Jaromír, *1891, Univerzita, Vídeň (Wien)

Max Dvořák

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1986   Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890-1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
  1998   Osobnosti Znojemska (Místopis)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1968   Lexikon der Kunst (A - F), E. A. Seemann Verlag, Lipsko (Leipzig)
  1975   Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  1999   Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (2: c/f), Diderot, Praha
  2016   Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1937   Max Dvořák (Akord 1937/1), Umění, 1-10
  1944   Vlastní životopis, Řád, 272-273
  1947   Kniha o italském umění, Národní osvobození, 4-4
  1947   Z literatury o umění (Max Dvořák: Italské umění od renesance k baroku. Praha, Laichter 1946; Josef Myslivec: Ikona. Praha, Vyšehrad 1947; C. Hálová-Jahodová: Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha, Poláček 1947; Bohumil Kubišta: Předpoklady slohu. Úvahy. Kritiky. Polem), Práce, 4
  1961   Max Dvořák a metoda dějin umění, Výtvarné umění, 165-168
  1961   O nové zhodnocení díla Maxe Dvořáka, Výtvarná práce, 2-3
  1962   Díla a staletí, Výtvarná práce, 1-4
  1981   Max Dvořák a dějepis umění (Kronika), Výtvarná kultura
  2004   Dopisy Maxe Dvořáka Vincenci Kramářovi, Umění, 353-369
  2008   „Minulost umění“ - modernost surrealismu, Česká literatura, 56.ročník, 5.číslo, 673-676
  2011   Nenápadný půvab osobní korespondence (Nad listy Maxe Dvořáka Vincenci Kramářovi), Tvarujete si sami?, 240-252
  2013   Max Dvořák - zakladatel moderní uměnovědy, Rozhled - informace o výstavách ve městě Brně, které se uskutečnili či právě probíhají, 9-10
  2014   1. světová válka, památky a památkáři, Zprávy památkové péče, 74.ročník, 4.číslo, 267-278
  2015   Max Dvořák a „česká škola malířská XI. věku“, Setkávání, 43-52
  2018   „Je-li umělecká forma vtělením duchovního vztahu ke světu...“ (Max Dvořák a umění Pietra Brueghela staršího), Umění / Art, 66.ročník, 6.číslo, 458-465
  2018   Revoluce, která se nekonala (Neúspěšný pokus Maxe Dvořáka o pražskou profesuru), Umění a revoluce, 364-390
  2022   Proč se Max Dvořák nestal pražským profesorem?, Co je českého na umění v Čechách?, 350-373
  2022   Vídeňská škola dějin umění a moderní architektura, Co je českého na umění v Čechách?, 246-263
periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1937   Akord (Revue pro kulturní synthesu), 1.číslo, Moravan S.K.A., Brno (Brno-město)
  1944/6/15   Řád (Revue pro kulturu a život), 10.ročník, 5.číslo

Max Dvořák

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Umění jako projev ducha, Jan Laichter, Praha
  1943   Listy o životě a umění (Dopisy Jaroslavu Gollovi, Josefu Pekařovi a Josefu Šustovi), Jaromír Pečírka, _
  1946   Italské umění od renesance k baroku, Jan Laichter, Praha
  1991   Katechismus památkové péče, Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, Praha

Max Dvořák

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1956   Variace na jedno thema (Předmluva k cyklu Oskara Kokoschky), Výtvarné umění, 6.ročník, 8.číslo, 372-375
  1961   Max Dvořák a metoda dějin umění, Výtvarné umění, 165-168
  1969   Vznik barokního umění, Výtvarné umění, 132-133

Max Dvořák

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1998   Podoby fantaskna v českém výtvarném umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice)
  2006   Neklidem k Bohu (Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2007   Emil Filla, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1948   K výstavě Maxe Švabinského, Národní osvobození, 4-4
  1965   Teigovo poslední dílo, Výtvarná práce, 13.ročník, 8.číslo, 1-9
  1968   Tanec na ledě aneb balet naší památkové péče, Výtvarná práce, 7
  1988   Záslužné dílo naší uměnovědy, Ateliér, čtrnáctideník Svazu českých výtvarných umělců, 2
  1997   Kommentarbedürftigkeit, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 4
  2013   Punkva. Kde je marxismus v českých dějinách umění?, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 7-16
  2014   Památkář ve Velké válce, Zprávy památkové péče, 74.ročník, 4.číslo, 279-282
  2019   The Lost River Punkva: Where Is Marxism in Czech Art History?, The Sešit Reader, 164-175