Jiří Marek

* 30. 5. 1914, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 10. 12. 1994, Praha, Česká republika (Czech Republic)
spisovatel, scenárista

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01080125

poznámka:
Skutečné jméno
Puchwein, Josef Jiří, 1914-1994; zasloužilý umělec

Jiří Marek

Konkrétní problémy: neency styl, pov, bez zdrojů, wikifikovat
Jiří Marek začínal jako Josef Jiří Puchwein, které v roce 1946 úředně vyměnil za umělecký pseudonym. Původně byl profesorem s působištěm na školách v různých malých městech, po válce, když se přestěhoval do Prahy, pracoval v různých redakcích. Výhodou práce v novinách bylo, že se při psaní reportáží dostával do styku s nejrůznějšími lidmi z rozmanitých prostředí a rozmanitých povolání, takže dobře poznal to, o čem posléze psal své prózy. Vrcholem jeho poválečné kariéry bylo jmenování ředitelem Čs. státního filmu. Pět let v této funkci mu téměř nedovolovalo psát, teprve když začal opět učit, tentokrát na vysoké škole, mohl se naplno vrátit ke své literární činnosti.
Prvním dílem mladého Jiřího Marka, které vyšlo tiskem, ale jen časopisecky, byl román Lidé z Poljany, inspirovaný cestou na Podkarpatskou Rus. Za války ho zaujaly problémy lidské povahy; výsledkem byly povídky ve sbírce Život se nevrací a psychologický román Pečeť věrnosti; všechno vyšlo ještě za protektorátu. Během války psal také legrační pohádky vydané po válce pod názvem Veselé pohádky vzhůru nohama. Poválečná doba přinesla jiná témata. První Markův román Muži jdou v tmě vycházel ze skutečné události – z tragického osudu skupiny parašutistů, kterým se nepodaří seskočit na správné místo, stejně tak další román Vesnice pod zemí zpracovává skutečnou událost – celá vesnice se před postupující frontou skryje pod zemí ve staré šachtě. Našli se ovšem i kritici, tvrdící, že tato situace nebyla typická a že kniha nijak nepřispívá k zakládání JZD. Ale ono se to tak skutečně odehrálo a kritici autorovi křivdili: stal se později jedním z hlavních představitelů tzv. budovatelské prózy.
Napsat román o budovatelích socialistické společnosti byla tehdy pro spisovatele téměř povinnost. Jiří Marek byl navíc přesvědčen o správnosti nastoupené cesty. Na rozdíl od mnoha jiných autorů však znal život těch, o nichž psal – vždyť mohl čerpat i z osudů širokého dělnického příbuzenstva své ženy. Za knížku povídek Nad námi svítá se v roce 1951 stal laureátem státní ceny. Následovaly i další podobné knihy, typický je třeba název povídkového cyklu Z cihel a úsměvů. V jeho tehdejších knihách je řada věcí poplatných době, ale až na výjimky (Prezident a havíř, Vstup do strany) se v nich najde to, čím si autor získal čtenáře a diváky Hříšných lidí: příběhy lidí vyprávěné tak, aby byly zajímavé, měly nápaditou zápletku a přinesly humorný pohled na věc. Prostě něco téměř čapkovského. Krátká povídka Hovoří matka z roku 1950, v níž žena vypráví, jak za války viděla jít na smrt své dítě, vhání slzy do očí ještě dnes.
Když se Jiří Marek zbavil ředitelské funkce, už se k výrobní tematice nevrátil, ale chvíli mu trvalo, než se jako autor zase rozběhl. Proto zprvu psal drobnější prózy, které se věnovaly psychologickým problémům jeho současníků, jako byla Malá dramata či Žít mezi lidmi. Pak došlo i na román Za tebou stín, vyprávějící o konfliktu válečné viny a svědomí, a na utopickou satirickou moralitu Blažený věk o nebezpečí vyplývajícím z uniformní společnosti. A pak se konečně objevily na světě první kriminální historky, Panoptikum starých kriminálních příběhů (1968). Je známo, že k jejich napsání ponoukl Jiřího Marka novinář František Gel; toto Panoptikum i následující další Panoptika si získala takovou oblibu, že čeští detektivkáři pojmenovali později cenu za nejlepší českou detektivku po jejich autorovi. V té době však vznikly i Autopohádky, jichž se posléze chopila skupina Chinaski. Byl rovněž natočen stejnojmenný animovaný film.
Řadu témat pro další knihy nalezl Jiří Marek v prostředí své rodiny. Na Ústecku, odkud pocházela jeho první žena, v napjaté situaci česko-německých konfliktů před Mnichovem i po něm, se odehrává děj třídílné románové kroniky nazvané Sůl země. Jinou inspirací mu byli jeho vlastní příbuzní a výsledkem byl román Lásky mých předků, který však vyšel až po autorově smrti. Ke knížce Psí hvězda Sirius aneb láskyplné vyprávění o psech ho třeba přiměl stesk nad koncem jeho vlastního psa. Ale Marek sám (a nejen on) považoval za svou nejlepší knihu román Můj strýc Odysseus (vydán v r. 1974), připomínající trochu Homérův epos; jeho hrdinou je svérázný, pragmatický a svobodomyslný majitel pohřebního ústavu (skutečný Markův strýček, který skutečně vlastnil podobný ústav). Životní dráha této postavy probíhá na pozadí posledních desetiletí habsburské monarchie. Román je napsán s humorem a shovívavým nadhledem.
Autorsky se Marek podílel i na masovějších žánrech: stál u zrodu rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi (a napsal deset scénářů), je autorem pokleslé propagandistické detektivky OK 096 se nehlásí (známější v podobě dílu Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana).
cs.wikipedia.org, 5.5.2018

Jiří Marek

 

Jiří Marek

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
???? - ????   Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha, Filozofická fakulta

Jiří Marek

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Dikobraz, časopis
???? - ????   Květy, časopis, Praha
???? - ????   Lidové noviny, Praha, redaktor, po 1948
???? - ????   Písek (Písek), Písek (Písek), Obecnou školu navštěvoval u Sv. Vojtěcha v Praze na Novém Městě, pak začal studovat na Jiráskově gymnáziu. Matka se provdala za bankovního úředníka a roku 1924 se za ním odstěhovala do Písku. Jiří pak ve školním roce 1926/1927 přestoupil do tercie píseckého gymnázia. Studoval zde až do oktávy a maturoval tu roku 1933. Sextu opakoval dobrovolně z důvodu delší nemoci. Učil se celkem dobře, nejlepší známky měl z češtiny, dějepisu a zeměpisu; literární zájmy ho přivedly ke studiu češtiny a němčiny na pražské filozofické fakultě. Už jako student píseckého gymnázia publikoval v tištěném časopise Gymnasion, v Prácheňském kraji, Píseckých listech, píseckém Jihočeském akademiku i ve Studentském časopise, kde se po příchodu do Prahy stal členem redakční rady. - ctenizpisku.cz, 30.7.2019
???? - ????   Rudé právo, tiskařské závody, n.p., Praha, Na poříčí 30, Praha 1
???? - ????   Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha)
1954 - 1959   Československý státní film, Praha, ústřední ředitel

Jiří Marek

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *

Jiří Marek

beseda/diskuse
termín   název výstavy, místo konání
1981/01/14   Třetí křeslo pro hosta - Dvanáctý večer; Zde sedával Karel Čapek, Dům kultury Kovoprůmyslu, Praha

Jiří Marek

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1975   O knihách a autorech, Propagační oddělení nakladatelství Československý spisovatel, Praha
  1982   175 autorů (Čeští prozaici, básníci a literární kritici publikující v 70. letech v nakladatelství Československý spisovatel), Československý spisovatel, Praha
  1989   Malá galerie autorů Československého spisovatele, Československý spisovatel, Praha
  2009   Proměny české pohádky (K historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století), Masarykova univerzita, Brno (Brno-město)
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1957   Slovník českých spisovatelů beletristů 1945 - 1956, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  1964   Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha
  1994   Slovník české prózy 1945-1994, Sfinga, nakladatelství, Ostrava (Ostrava-město)
  1998   Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (Díl 2, M-Ž), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha
  2000   Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), Nakladatelství Ostrov, Praha
  2002   Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (VIII. Man – Miž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1994   Jiří Marek: Můj strýc Odysseus, Slovník české prózy 1945-1994, 240-242
  2009   Další významní autoři, Proměny české pohádky, 92-101
  2012   Marek Jiří (30.5.1914 Praha - 10.12 1994 Praha), Slovník autorů literatury pro děti a mládež II., 267-268
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Jiří Marek (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
  ????   Marek Jiří (ctenizpisku.cz), ctenizpisku.cz
bibliografický katalog
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   O nových tvářích české literatury v nakladatelství Mladá fronta, Mladá fronta, nakladatelství, Praha
pozvánka nevýstavní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1981   Třetí křeslo pro hosta - Dvanáctý večer (Zde sedával Karel Čapek), Dům kultury Kovoprůmyslu, Praha

Jiří Marek

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1950   Nad námi svítá (Havířské příběhy), Československý spisovatel, Praha
  1961   Malá dramata, Československý spisovatel, Praha
  1961   Železný Míťa (Příběh o chlapci, který viděl, jak se taví železo a ocel), Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha
  1961   Žít mezi lidmi, Práce, vydavatelství a nakladatelství, Praha
  1962   Muži jdou v tmě, Československý spisovatel, Praha
  1962   Za tebou stín, Československý spisovatel, Praha
  1967   Blažený věk, Československý spisovatel, Praha
  1971   Panoptikum hříšných lidí, Mladá fronta, nakladatelství, Praha
  1974   Můj strýc Odysseus, Československý spisovatel, Praha
  1974   Panoptikum hříšných lidí, Československý spisovatel, Praha
  1974   Panoptikum starých kriminálních příběhů, Československý spisovatel, Praha
  1976   Muž proti moři, Mladá fronta, nakladatelství Československého svazu mládeže (ČSM), Praha
  1977   Panoptikum hříšných lidí, Československý spisovatel, Praha
  1977   Panoptikum starých kriminálních příběhů, Československý spisovatel, Praha
  1979   Panoptikum Města pražského, Československý spisovatel, Praha
  1984   Panoptikum (Panoptikum starých kriminálních příběhů, Panoptikum hříšných lidí, Panoptikum Města pražského), Československý spisovatel, Praha
  1986   Psí hvězda Sírius aneb láskyplné vyprávění o psech, Československý spisovatel, Praha
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1973   Stavebnictví včera, dnes a zítra, Stavební informační středisko, Praha

Jiří Marek

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1949   František Gross, Topičův salon (1937-1949), Praha
  1949   František Gross: Oleje a kresby z let 1948-49 vytěžené ze Stalinových závodů u Mostu
  1972   Zdeněk Mézl: Ilustrační grafika
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1952   Lena (Vyprávění plná radosti), Svět sovětů, Praha
  1953   Spisovatelé Ostravsku (Sborník básní, povídek a reportáží), Československý spisovatel, Praha
  1955   Země kytice (Anthologie vybraných českých povídek 1945-1955), Československý spisovatel, Praha
  1956   Průvan stoletím (Satirické čtení. Výbor z české satiry), Naše vojsko, nakladatelství, Praha
  1959   Praha zasněná, Orbis, Praha
  1963   Povídka 62, Československý spisovatel, Praha
  1963   Slunce zašlo za mraky, Naše vojsko, nakladatelství, Praha
  1964   Den v Československu, Nakladatelství politické literatury, Praha
  1969   Úsměvy Jana Masaryka, Melantrich, nakladatelství, Praha
  1984   Opilý kocour a potíže se zákonem, Československý spisovatel, Praha
  1986   Grog bez cukru, Československý spisovatel, Praha
  1989   Malá galerie autorů Československého spisovatele, Československý spisovatel, Praha
  1996   Potrhlá Andula (České moderní pohádky), Nakladatelství Akropolis, Praha
  2011   Topičův salon 1937-1949, Společnost Topičova salonu, Praha
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1955   10 let Československého státního filmu (Soubor informačních materiálů), Československý státní film, Praha
  1955   Dar přátelství (Sborník k poctě československých polygrafů, vydaný u příležitosti výstavy "Vývoj české knihy 1468-1955" ke dni tisku v jubilejním roce desátého výročí osvobození naší vlasti slavnou sovětskou armádou), Odbor kultury krajského národního výboru, Olomouc (Olomouc)
  1961   Oheň a růže / Oheň a ruža (Spisovatelé k čtyřicátému výročí Komunistické strany Československa / Spisovatelia k štyridsiatemu výročiu Komunistickej strany Československa), Československý spisovatel, Praha
  1980   Písecká čítanka 1, Okresní knihovna, Písek (Písek)
  1989   Československý spisovatel (40 let práce pro českou knihu 1949-1989), Československý spisovatel, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1950   Beseda se sochařem Jindřichem Wielgusem o havířích, Lidové noviny, Příloha Kulturní neděle, 58.ročník, 31.číslo, 5-5
  1953   President a havíř, Křesťanská žena, 4
  1982   Psi v přísloví a keramice, Vlasta
  2011   Objevit krajinu (1949), Topičův salon 1937-1949, 129-131
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1973   Praga bohemiae metropolis, Bratislava slovaciae metropolis, Naše vojsko, nakladatelství, Praha

Jiří Marek

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1979/07/07 -   Jiří Brynda, Kulturní dům, Kladno (Kladno)

Jiří Marek

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1948   Dobrá tradice, Kytice, Měsíčník pro literaturu a umění, 403-404
  1952   Diskuse o hře P. Kohouta „Dobrá píseň", Mladá fronta, 8.ročník, 17.číslo, 5-5
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Dřevoryty Karla Štecha ke knize Jiřího Marka Radostná setkání, Svět sovětů, Praha

Jiří Marek

rok udělení   název ceny, druh, poznámka
????   Zasloužilý umělec