národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01090173

poznámka:
* - Osobnosti Novopacka - Klatovy
Absolvent Lékařské fakulty UK v Praze. Poté nastoupil na své první místo u MUDr. Maydla. Od r. 1903 první primář nové okresní nemocnice v Kladně. Dobrovolník, lékař v balkánské válce v r. 1912. V l. 1914-1916 nasazen na srbskou frontu, do Volyně a později do Lvova. V r. 1924 jmenován ředitelem kladenské nemocnice. Od r. 1928 docent Lékařské fakulty UK v Praze a v r. 1934 jmenován mimořádným profesorem. - Věnoval se též práci sokolské, stavovské, kulturní a lidovýchovné. Těsně po r. 1918 se stal předsedou družstva a správy kladenského divadla. - Autor odborných studií a publikací z oboru chirurgie.
-
Kožíšek, A. Docent MUDr. Boh. Niederle. Vlastivědný sborník školního okresu slánského, 11, 1933 - 1934, s. 87.
šak. Docent MUDr. Niederle šedesátníkem. Večerní České Slovo, 1933, prosinec.
Kladno v osobnostech. 2. vyd. Kladno: Státní vědecká knihovna, 1998, s. 87.
TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. II. díl. Praha: Paseka, 1999, s. 453.
svkkl.cz, 25.7.2016

Bohuslav Niederle

Budoucí lékař se narodil ve Školské ulici v Praze na Vánoce roku 1873 jako nejmladší ze tří synů středoškolského profesora Jindřicha Niederleho a jeho ženy Františky, rozené Geislerové. Bohuslavův otec vstoupil v širší známost v 60. letech 19. století jako nadějný klasický filolog, mimo jiné napsal první českou učebnici řecké gramatiky a učebnici českého těsnopisu. Zemřel však již dva roky po jeho narození, a ze svých bohatých znalostí a zkušeností mu tak nestihl nic předat. Stejně jako jeho dva bratři projevil Bohuslav Niederle už v raném věku výrazný talent. Lákaly jej především matematika a fyzika – z obou oborů dával již během školních let kondice. Snažil se tak vylepšit nepříznivou finanční situaci rodiny, jež přišla o svého živitele. Jedním z jeho „studentů“ byl i syn Tomáše Garrigua Masaryka Herbert.
Na rozdíl od humanitně zaměřeného otce vedly Bohuslavovy kroky na pražskou lékařskou fakultu. Po promoci získal místo asistenta u zakladatele české chirurgie a průkopníka anesteziologie Karla Maydla, přednosta pražské chirurgické kliniky, jenž patřil k největším lékařským autoritám své doby. Na klinice se ho vedle této ikony české medicíny ujal také Rudolf Jedlička, dlouholetý Maydlův přítel, u něhož se předpokládalo, že kliniku jednou převezme. Když však v roce 1903 Maydl zemřel, do čela kliniky se místo Jedličky dostal Otakar Kukula. Niederle i Jedlička se proto rozhodli odejít. Shodou náhod se zrovna v té době otevírala nová nemocnice v nedalekém Kladně. Bohuslav Niederle sem nastoupil rovnou do funkce primáře chirurgie – a s přestávkami zde působil dalších 36 let, od roku 1924 i jako ředitel. Vedle lékařské praxe si uchoval vazbu i na univerzitní prostředí. Proslul zejména jako odborník na rentgenologii, břišní a kostní chirurgii. Kladenská nemocnice za jeho působení od samých počátků vynikala v oblasti rentgenového vyšetření, předčila i mnohé pražské kliniky – a to přesto, že prvně bylo lékařské využití rentgenu veřejnosti představeno teprve v roce 1895.
Roku 1910 si Niederle už jako vážený kladenský lékař postavil výstavní vilu naproti gymnáziu (dnes rohový dům čp. 1649 na křižovatce ulic C. Boudy a nám. E. Beneše), kde si otevřel také soukromou lékařskou praxi.
O dva roky později vypukly nepokoje na Balkánském poloostrově, které byly předzvěstí první světové války. Niederle odešel jako zdravotník do Bulharska a po sarajevském atentátu v roce 1914 narukoval za rakousko-uherskou monarchii. Nejprve sloužil v polních nemocnicích na srbské frontě, druhou polovinu války pak strávil v Zuckerkandlově chirurgické nemocnici ve Lvově.
Ve 20. letech úspěšně dokončil habilitaci na Karlově univerzitě, roku 1933 byl jmenován profesorem. Věhlasu dosáhli i jeho bratři – nejstarší Lubor působil na univerzitě už od přelomu století jako první profesor antropologie a etnologie a proslavil se i jako archeolog, Václav Niederle se zase věnoval studiu klasických jazyků.
Vedle lékařské profese byl Bohuslav Niederle činný také v kulturním životě města (roku 1918 se stal předsedou družstva a správy kladenského divadla) a podílel se na chodu Sokola. Přestože jej celoživotní práce s rentgenem připravila o většinu prstů na levé ruce (tu chirurgové v počátcích rentgenování používali jako předlohu při nastavování přístroje), dožil se úctyhodného věku téměř devadesáti let. V otcových šlépějích pokračoval jeho syn Bohuslav Niederle ml. (1907–2000), rovněž profesor Karlovy univerzity, jenž se mimo jiné zasloužil o zřízení první jednotky intenzivní péče v Československu.
Roman Hájek, bezodkladne.cz, 25.7.2016

Bohuslav Niederle

bezodkladne.cz

Bohuslav Niederle

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2011	Osobnosti Novopacka, Město Nová Paka, Nová Paka (Jičín)