Ivo Hlobil
Ivo Hlobil – vědecký pracovník Ústavu dějin umění AV ČR a emeritní profesor katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – byl jedním z nejvýznamnějších představitelů oboru dějin umění v České republice a patřil k nejrespektovanějším českým historikům umění v mezinárodním měřítku. K výsledkům jeho dlouholeté činnosti je nutno započítat nejen špičkové odborné publikace a teoretické výstupy, ale též zásadní podíl na výchově několika generací historiků umění a praktický přínos pro památkovou péči a fungování vědeckých infrastruktur.
V české památkové péči a teorii restaurování zanechal výraznou stopu svými texty, které se věnují nejen aktuálním kauzám, ale také teoretickým základům monumentiky či dějinám a principům specifické české restaurátorské školy. Vedle toho se jako aktivní památkář vkládal do jednotlivých, často politicky ožehavých a společensky významných sporů („Přemyslovský palác“ v Olomouci, Mariánský sloup, Bojnický oltář ad.). Jeho erudice a autorita se projevila v řadě odborných grémií a rad na všech úrovních státní správy a ochrany památek.
Na pedagogickém poli náleží Ivu Hlobilovi zásadní podíl na porevoluční obnově katedry dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, spolu s Prahou a Brnem nejvýznamnějšího školícího pracoviště historiků umění v České republice. Za více jak dvě desetiletí soustavné pedagogické činnosti přispěl k formování mnoha desítek dnes již etablovaných historiků umění, jimž i při jejich rozdílných badatelských zájmech dokázal předat nejen své znalosti, ale zejména schopnost teoretického uvažování nad uměleckými úlohami, metodologické přístupy a v neposlední řadě zanícení pro obor. V roli emeritního profesora se i po skončení aktivního pedagogického působení v Olomouci nadále podílel jako školitel a člen oborové rady na vědecké výchově mladých historiků umění v rámci doktorského studia.
Vlastním polem vědeckého zaměření Iva Hlobila bylo evropské umění středověku a rané renesance. Jeho zájem vyrůstal zprvu z regionálního (severo)moravského zakotvení, ale brzy přerostl v dílo zabývající se nejdůležitějšími otázkami středoevropské uměleckohistorické medievistiky. Z bibliografie čítající stovky položek je tak třeba zmínit zvláště knihu Humanismus a raná renesance na Moravě (s E. Petrů, 1992), jejíž anglická verze vyšla v roce 1999.
Od sklonku tisíciletí lze sledovat Hlobilův intenzivní zájem o problematiku pražské katedrály sv. Víta, a to jak její architektonickou, tak skulpturální složku, potažmo pak zájem o osobnost největšího umělce působícího ve 14. století v českých zemích – Petra Parléře a dvorské umění doby Karla IV. K tomuto tématu publikoval řadu zásadních statí většinou v mezinárodních periodicích a konferenčních sbornících. Jako neúnavný organizátor a praktik působil také v Radě Pražského hradu či v Památkové radě primátora hl. m. Prahy. V posledních letech se Hlobilův odborný zájem zaměřil na dobu, která byla pro české umění v evropském kontextu snad ještě významnější: na období tzv. krásného slohu kolem roku 1400.
K zásadním Hlobilovým počinům, které budou ještě dlouhá desetiletí tvořit nepominutelnou bázi dalšího výzkumu, patří jím realizované výstavy středověkého umění. Na prvním místě je třeba zmínit velkolepou přehlídku Od gotiky k renesanci: Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 (Brno, Olomouc, Opava 1999), která v daném rozsahu poprvé ukázala pozdně středověké kulturní bohatství Moravy a českého Slezska a byla doprovozena monumentálním pětidílným vědeckým katalogem. Výstava byla následujícího roku úspěšně reprízována v Palazzo Venezia a stala se tak vůbec první velkou přehlídkou staršího českého umění v Římě. Na dalších důležitých výstavách Ivo Hlobil intenzivně spolupracoval docs.google.com/document, 16.11.2021
-
Publikovaná bibliografie:
P. Bregantová, I. H. – bibliografie 1970–2002, in: D. Prix (ed.), Pro arte, Sborník k poctě Ivo Hlobila, Praha 2002, s. 409-425.
Bibliografie:
K ikonografii Nanebevzetí P. Marie tzv. Světelského oltáře, Umění 19, 1971, s. 599-612.
Světelský oltář, Praha 1974.
K ikonografii, symbolice a významu růžencového obrazu v kostele Neposkvrněného početí P. Marie v Olomouci – Bělidlech, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 1, 1971, s. 9-16.
Zur Renaissance in Tovačov während der Aera Ctibors Tovačovský von Cimburk, Umění 22, 1974, s. 509-519.
Nejstarší olomoucké knižní dřevořezy, Umění 24, 1976, s. 327-358.
Erbovní deska Ctibora Tovačovského z Cimburka a Elišky z Melic v Tovačově – nejstarší památka renesanční heraldiky v českých zemích, VVM 32, 1980, s. 68-71.
Nová zjištění ke skupině plastik kolem Michelské madony – Madona z Hrabové, Kristus v Ostritz, Umění 28, 1980, s. 101-116.
K olomoucké provenienci novosadského Ukřižování Mistra rajhradské archy (Národní galerie v Praze), in: Historická Olomouc 3, 1980, s. 42-49.
Neznámá pozdně románská plastika z Jižní Moravy, Umění 30, 1982, s. 257-262 (přetištěno in: E. Kordiovský (ed.), Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé, Brno 1998, s. 207-211.)
Státnicko-politický význam středověkých vyobrazení zázraku sv. Václava na císařském dvoře, in: Mezinárodní vědecká konference Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR. Materiály ze sekce umění, Praha 1982, s. 53-70.
K olomouckému dílu renesančního kamenického mistra Stanislava Ludwiga, VVM 24, 1982, s. 304-309.
K teorii interiérové instalace české památkové péče, Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 1982, s. 9-30.
K výtvarnému aspektu československé restaurátorské školy, Zborník OSPS OP Rožňava 2, 1982, s. 119-131.
Místopisné otázky kolem zavraždění Václava III. v Olomouci, VVM 25, 1983, s. 162-174.
Poslední Přemyslovci a počátky kultu sv. Anny Samétřetí, ČNM 152, 1983, s. 27-34.
Olomouc, Praha 1984 (s P. Michnou a M. Tognerem).
K vývoji a současnému stavu poznání Přemyslovského paláce v Olomouci, Umění 32, 1984, s. 193-205.
Peripetie vývoje a poznání významné středověké architektury. Doplňky k průzkumu kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, PaP 9, 1984, s. 341-345.
Teorie městských památkových rezervací, Praha 1985.
Třeboňský mistr a Konrád Waldhauser? Poznámka k ikonografii obrazu Zmrtvýchvstání v Národní galerii Praha, Umění 33, 1985, s. 270-272.
Gotický náhrobek sv. Ludmily na Pražském hradě, Umění 33, 1985, s. 377-401.
In: ABC kulturních památek Československa, Praha 1985.
Dobové hodnocení a politikum italské renesance v Tovačově, Umění 34, 1986, s. 107-110.
Josef Šusta, Antonín Engel a počátky akademické dráhy Vojtěcha Birnbauma, Umění 34, 1986, s. 361-363.
Počátek samostatné výuky památkové péče na Karlově univerzitě, PaP 11, 1986, s. 407-408.
Vojtěch Birnbaum – život a dílo v dobových souvislostech; Bibliografie prací Vojtěcha Birnbauma, in: Vojtěch Birnbaum, Vývojové zákonitosti v umění, Praha 1987, s. 379-412, 413-419.
Přemyslovec Jan Volek (+1351). Rodopisné, heraldické a sfragistické otázky, Umění 35, 1987, s. 478-482.
Václav Wagner, in: Kapitoly z českého dějepisu umění II, Praha 1987, s. 295-297.
Neuzavřená diskuse k Přemyslovskému paláci v Olomouci, Umění 36, 1988, s. 166-169.
Proti návrhům na přemístění Husova pomníku, Umění 36, 1988, s. 414-417.
Veřejnost a obnova Staroměstské radnice, Umění 36, 1988, s. 441-445.
Významný renesanční památník Jiřího Thurza (+1562) v Kroměříži, VVM 41, 1989, s. 175-179.
Anmerkungen zur Position der Denkmalpflege unter der totalitären und in den Anfängen der demokratischen Regierung, Kunstchronik 43, 1990, s. 317-329.
Jan Filipec a studia Jana z Kunovic, VVM 42, 1990, s. 403-404.
Formální analýza tzv. Přemyslovského paláce v Olomouci a klasicizující ornamentika románského dómu v Lundu, SPFFBU F 34-36, 1990-92, s. 87-93.
Obnova mariánského sloupu ? Malá recenze apriorně odmítavého názoru, UaŘ 1991, č. 3, s. 97-98.
Multiplikace Altötinské madony v českých zemích a na Slovensku, Umění 39, 1991, s. 530-539.
Moravská a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína, ČMM 110, 1991, s. 325-338.
Humanismus a raná renesance na Moravě, Praha 1992 (s Eduardem Petrů; též angl. vyd. Humanism and early Renaissance in Moravia, Olomouc 1999).
Olomouc. Proboštský farní chrám sv. Mořice, Velehrad 1992 (s M. Tognerem).
Der St.-Veits-Dom etc., in: E. M. Bührer (ed.), Der Hradschin. Die Prager Burg und ihre Kunstschätze, Freiburg–Basel–Wien 1992, s. 113-176 (též franc., angl., japonské vyd.).
Die Anfänge der Renaissance in den böhmischen Ländern – namentlich in Mähren, in: Thomas W. Gaehtgens (ed.), Künstlerischer Austausch – Artistic Exchange. Akten des XXVIII. Internationalen Kongresses für Kunstgeschichte Berlin, 15. – 20. Juli 1992, Berlin 1993, s. 153-162.
Nejstarší sochy sv. Jana Nepomuckého na severní Moravě, ZPP 53, 1993, s. 389-392.
Poznámka k monografii Jana Dubravia, olomouckého biskupa, VVM 45, 1993, s. 83.
Svatováclavská koruna. Poznámky k jejímu vzniku a přemyslovské tradici, in: České korunovační klenoty. Pamětní vydání ke vzniku České republiky, Praha 1993, s. 45-53.
Uskutečnění velké výstavy "Umění pozdní gotiky na Moravě a ve Slezsku" ideový odkaz Alberta Kutala, Historia artium 1, 1993, s. 55-57.
Olomouc jako Iulii mons a Hilarius Litoměřický, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1 (20), 1992, 1993, s. 188-191.
Průčelí kaple sv. Stanislava v olomouckém dómě sv. Václava – pozoruhodný příklad barokní péče o památky, in: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, Olomouc 1993, s. 83-85.
Gotické sochařství, in: A. Merhautová (ed.), Katedrála sv. Víta v Praze. K 650 výročí založení, Praha 1994, s. 66-95.
Parléřovská huť a stavba katedrály sv. Víta za Karla IV. (1344/1346 – 1378), in: Katedrála sv. Víta. Pamětní vydání k 650. výročí založení Svatovítské katedrály I, Praha 1994, s. 49-75.
Gotický oltář P. Marie olomouckého dómu sv.Václava v Zrcadle Markrabství moravského Bartoloměje Paprockého z Hlohol (1593), VVM 46, 1994, s. 112-115.
Nově ověřené dílo stavitele svatoštěpánského dómu ve Vídni Hanse Saphoye na Slovensku. Renesanční náhrobník Rafaela Podmanického (+ 1559) v Povážské Bystrici, Bulletin MG 50, 1994, s. 22-24.
Nachforschung über die Herkunft des Malers Georg Flegel in Olmütz, Umění 42, 1994, s. 384-387.
Alois Riegl, konzervace památek a rozklad ideje stylové jednoty, Umění 42, 1994, s. 239-244 (s R. Šváchou).
Bojnický oltář. Poslední jednání „Společné komise“ o Bojnickém oltáři v Bratislavě, 17. února 1994, Bulletin UHS 5, 1994, č. 2, s. 1-2.
Hesla, in: NEČVU, Praha 1995.
K stavebně historické analýze tovačovského zámku, in: Morava na Prahu nové doby. Sborník příspěvků z konference konané 22. – 23. 1994 u příležitosti 500. výročí úmrtí Ctibora Tovačovského z Cimburka, Přerov 1995, s. 110-112.
Skrytá polemika Vojtěcha Birnbauma s českými funkcionalisty a rieglovskou teorií památkové péče, ZPP 55, 1995, s. 13-14.
K původu opuky parléřovských děl v týdenních účtech katedrály sv. Víta, ZPP 55, 1995, s. 202-204.
Nápisy v triforiu svatovítské katedrály, DaS 17, 1995, č. 6, s. 56-57.
Vzácná korespondence česko-moravského rodu Kubíčků z druhé poloviny 19. století. Osudy českého příbuzenstva brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka?, VVM 47, 1995, s. 381-390.
Bernardinské symboly Jména Ježíš v českých zemích šířené Janem Kapistránem, Umění 44, 1996, s. 223-234.
Promoční dedikace Jana Lysovského z Lysovic (1640), in: I. H. (ed.): Tři obrazové teze olomoucké univerzity, Olomouc 1996, s. 1-2.
The Decline of Stylistic Unity: Alois Riegl on conservation, in: Society of Architectural Historians of Great Britain. Newsletter No. 59 Autumn 1996, s. 1-3 (s R. Šváchou).
Stavební účty katedrály sv.Víta v Praze dokládají parléře Jindřicha, ne Jindřicha Parléře, Ars 1996, č. 1-3, s. 112-121.
Poznámky k osobnímu a názorovému vztahu Vojtěcha Birnbauma a Růženy Vackové, Zprávy Klubu Za starou Prahu 1997, č. 1, s. 64-67.
Heinrich IV. Parler und der Parlier Henrich. Die Rechnungsbücher des Veitsdoms in Prag beziehen sich auf den Parlier Heinrich, nicht auf Heinrich Parler, Umění 45, 1997, s. 141-152.
Figurální náhrobník Johannky z Kravař (+ 1495) v Prostějově – na Moravě nejstarší svého druhu, in: M. Kokojanová (ed.), Měšťané, šlechta a duchovenstvo v rezidenčních městech raného novověku (16. – 18. století). Sborník příspěvků z konference, Prostějov 1997, s. 417-427.
Rajhradská madona – průzkum s využitím tomografie, ZPP 57, 1997, s. 114-119 (s J. Knorrem, K. Knorrovou, V. Nejedlým, J. Novotným, M. Pacákovou).
Koruna Karla IV., zvaná Svatováclavská, in: České korunovační klenoty, Praha 1998, s. 39-47.
Zur stilistischen Entwicklung der Michler- Madonna – Gruppe (um 1320 bis Mitte des 14. Jahrhundert), in: King John of Luxembourg (1296–1346) and the Art of His Era. Proceedings of the International Conference, Prague, September 16-20, 1996, Prague 1998, s. 216-221.
Les gravures sur bois de „Saint Venceslas accompagné de deux anges“ et le combat de l´Eglise contre la réforme tchéque en Moravie vers l´an 1500, in: L´art gothique tardif en Boheme, Moravie et Silésie 1400 –1500, Bruxellles 1998, s. 248-265, 277-278.
Poznámka k stylové charakteristice Madony z Dýšiny, in: Gotika v západních Čechách (1230–1530). Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého symposia. Věnováno k 70. narozeninám prof. PhDr. Jaromíra Homolky, DrSc., Praha 1998, s. 42-43.
Lucas Cranach st., in: M.Togner (ed.), Kroměřížská obrazárna. Katalog sbírky obrazů Arcibiskupského zámku v Kroměříži, Kroměříž 1998, s. 119-124 (též angl. a něm. vyd. 1999).
Česká památková péče po 17. listopadu 1989. Stručně o dosavadním vývoji, Historia artium 2, 1998, s. 173-176.
In: I. H.–M. Perůtka (ed.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 I. Úvodní svazek a III. Olomoucko, Olomouc 1999.
Petr Parléř, Praha 1999 (s K. Benešovskou a P. Chotěborem). – Le origini del Rinascimento italiano in Moravia, in: S. Graciotti (ed.), Italia e Boemia nella cornice del Rinascimento europeo. Civiltá veneziana 49, Firenze 1999, s. 177-183.
Die Wenzelsstatue mit Peter Parler Zeichen im Veitsdom, Umění 47, 1999, s. 385-388.
Ultimi fiori del medioevo. Dal gotica al rinascimento in Moravia e nella Slesia, Olomouc 2000 (editor).
Vincenc Kramář a výtvarná teorie restaurování, in: V. Lahoda–O. Uhrová (ed.), Vincenc Kramář. Od starých mistrů k Picassovi, Praha 2000, s.173-174.
Monument Jiřího ze Žerotína (+ 1507) a české epigrafiky ve Fulneku, in: Jiří K. Kroupa (ed.), Septuaginta Paulo Spunar oblata (70 + 2), Praha 2000, s. 522-531.
Monumentita a autentická funkce architektonických a urbanistických památek. Teoretická úvaha s praktickými důsledky, ZPP 60, 2000, s. 295-296.
Wendepunkt zur Synthese: Ausstellung „Von der Gotik zur Renaissance – die bildkünstlerische Kultur in Mähren und Schlesien von 1400–1550“, Umění 48, 2000, s.315-334.
Olivetská hora kostela sv. Mořice v Olomouci z třicátých let 15. století, in: Sborník sympozia "Podzim středověku. Vyhraňování geografických teritorií, městská kultura a procesy vzniku lokálních uměleckých škol ve střední Evropě 15. století" Brno 2000, Brno 2001, s. 45-51.
The reception and first criticism of Alois Riegl in the Czech protection of historical monuments, in: Framing formalism: Riegl´s Work. Commentary by Richard Woodfield, Critical Voices in Art, Theory and Culture 2001, s.183-192.
Die Bauskulptur an der Frontseite des Parler-Turms am St.Veitsdom zu Prag, Umění 49 2001, s. 290-304.
Těšínská madona. Objev vzácné sochy z huti Petra Parléře, in: H. Dáňová – I. Hlobil (ed)., Těšínská madona a vzácné sochy Petra Parléře, Praha 2002, s. 13-34, 35-45, s. 46-56.
Vincenc Kramář, initiateur et théoricien des méthodes modernes de restauration des ouvres d´art en Tchécoslovaqui, in: J. Grandazzi – J. Lecomte (ed.), Vincenc Kramář un théoricien et collectionneur du cubisme a Prague, Paris 2002, s. 183-187.
Zur öffentlichen und privaten Kunst in Mähren zu Beginn der Neuzeit, in: D. Popp–R. Suckale (ed.), Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie an der Wende zur Neuzeit, Nürnberg 2002, s. 283-288.
Krone der böhmischen Könige („Sankt-Wenzels-Krone“), in: J. Bahlcke–V. Dudeck (ed.), Welt – Macht – Geist. Das Haus Habsburg und die Oberlausitz 1526–1635, Görlitz–Zittau 2002, s. 262-263, č. kat. A 24.
Rudolf Chadraba osmdesátiletý, in: P. Černý (ed.), Historia artium IV, Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., 2002, s. 9-21.
Rytířské náhrobníky rané renesance na Slovensku a Moravě, Ars 2002, č. 1-3, s. 111-125.
Na dohled Josefa Krásy: Od olomouckých sympozií po výzkum náhrobku sv. Ludmily, in: B. Bukovinská–L. Konečný (ed.), Ars longa. Sborník k nedožitým sedmdesátinám Josefa Krásy, Praha 2003, s. 43-51.
Alois Riegl (1858– 1905): Moderní památková péče, Praha 2003 (editor; překlad s Tomášem Hlobilem a Ivanem Kruisem).
Barokní freska přepadení Jihlavy roku 1402 v minoritském kostele. Kopie gotické veduty z doby před rokem 1436, Umění 51 2003, s. 147-157 (s Františkem Hoffmannem).
Samostatná teorie památkové péče-neuralgický bod dějin umění, in: M. Bartlová (ed.), Dějiny umění v české společnosti: Otázky, problémy, výzvy. Příspěvky přednesené na Prvním sjezdu českých historiků umění, Praha 2004, s. 242-247.
Nález sakrální stavby na Malém dvoře u Dómu sv.Václava v Olomouci, in: V. Hašek– R. Nekuda– M. Rutkay (ed.),Ve službách archeologie V. Sborník k sedmdesátinám RNDr. Emanuela Opravila, CSc., Brno 2004, s. 67-76 (s Petrou Drobílkovou, Vladimírem Haškem, Janem Zapletalem a Richardem Zatloukalem).
Neue Beobachtungen zur Wenzelstatue im Prager Veitdom, in: R. Strobel–A. Siefert (ed.), Parlerbauten. Architektur, Skulptur, Restaurierung. Internationales Parler-Symposium, Schwäbisch Gmünd 17.–19. Juli 2001, Stuttgart 2004, s. 221-228.
Parléřovská skulptura katedrály sv. Víta a datování Těšínské madony, Cieszyńskie Studia Muzealne-Těšínský muzejní sborník 1, 2003, s. 106-120.
Neznámá Madona na lvu od Mistra michelské madony (kolem let 1340–1345), Umění 53, 2005, s. 3-20.
zdroj - www.udu.cas.cz
