Miroslav Michálek
* 28. 8. 1954, Hodonín (Hodonín), Česká republika (Czech Republic)
básník
pohlaví: muž
NK AUT: jn19990209544
Miroslav Michálek
Vystudoval Gymnázium pro zrakově postižené a Vysokou školu ekonomickou v Praze a deset let pracoval jako ekonom. Vzhledem k postupně probíhající ztrátě zraku vystřídal od r. 1998 několik druhů domácí práce v tehdejších tzv. družstvech invalidů. Od r. 1993 pracuje v neziskových organizacích v oblasti sociálních služeb pro zrakově postižené.
V letech 1993 - 1996 vedl centrum technických pomůcek pro zrakově postižené Tyflokabinet Společnosti nevidomých a slabozrakých ČR, které zajišťovalo především poradenství, zapůjčování a zprostředkování oprav kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené.
Pod jeho vedením se toto pracoviště rozrostlo z původních 3 středisek se 6 zaměstnanci na 8 (Praha, Brno, České Budějovice, Plzeň, Chomutov, Hradec Králové, Kyjov, Frýdek Místek) s 18 pracovníky, pražské pracoviště bylo přestěhováno do známé budovy v centru Prahy v Krakovské ulici a do jeho činnosti byla zakomponována nově zřízená počítačová učebna a prodejna kompenzačních pomůcek.
Ing. Michálek jako vedoucí Tyflokabinetu podpořil vývoj nového (dnes nejužívanějšího) typu bílé hole Ing. Svárovského, prosadil zahájení akreditovaných kurzů obsluhy PC pro nevidomé, pravidelně přispíval do časopisu Zora osvětovými články a informacemi v rubrice "otevřené dveře Tyflokabinetu" atd.
Po spojení dvou celostátních slepeckých organizací (Společnosti nevidomých a slabozrakých ČR a České unie nevidomých a slabozrakých) a následném vzniku Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) navrhl vytvoření nové sítě pracovišť pod názvem "Střediska integračních aktivit" (SIA) věnujících se podpoře pracovního uplatnění a volnočasovým aktivitám zrakově postižených.
Jako ředitel SIA SONS ČR (1997 - 2000) zřídil modelovou klubovnu pro zrakově postižené v Praze, kde probíhaly komunikační kurzy, hmatové výstavy a různé kulturní programy včetně celostátního literárního klubu zrakově postižených autorů.
Zavedl vícedenní semináře pro pracovníky téměř dvou desítek tehdejších pracovišť SIA umožňující výměnu zkušeností v místě jednotlivých středisek, přinesl do spektra vzdělávání nové prvky a témata (psychologické aspekty práce s klienty, evidence úkonů, komunikační kurzy, hmatové výstavy, dobrovolnictví).
Zpracoval Koncepci podpory pracovního uplatnění zrakově postižených. Absolvoval kurz pro sociálněprávní poradce zrakově postižených.
V letech 1998 - 2001 byl tzv. přímo voleným členem Republikové rady SONS, ze které ze zásadních důvodů na základě svého rozhodnutí odešel.
V r. 2000 se stal spoluzakladatelem občanského sdružení Okamžik, jehož je předsedou.
Od r. 2001 pracoval jako vedoucí projektu osobní asistence pro nevidomé zajišťované dobrovolníky, je vedoucím centra Okamžik a spolupracuje i na dalších službách, akcích a programech sdružení Okamžik. Je absolventem kurzu koordinátorů dobrovolníků pořádaného Národním dobrovolnickým centrem Hestia.
Časopisecky publikoval řadu článků v měsíčníku pro zrakově postižené Zora a několikrát v měsíčníku pro neziskový sektor Grantis.
Podílel se aktivně na tvorbě společného dokumentu "Iniciativa na podporu veřejné sbírky Světluška a proti jednání Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR vůči Nadačnímu fondu Českého rozhlasu", ke kterému časopisecky a na internetu publikoval další články.
V průběhu devadesátých let pracoval v tzv. ediční komisi Knihovny a tiskárny pro nevidomé zajišťující výběr titulů k tisku a k nahrávání pro nevidomé, kde také spolupracoval na literárním čtvrtletníku pro nevidomé "Literární pohledy".
Několik let zajišťoval rubriku "Posezení v knihovně" v pořadu pro zrakově postižené občany Doteky (Český rozhlas 2).
Je autorem brožury "Nebojte se nevidomých! Od příležitostné pomoci k dobrovolnictví" (okamžik 2004) a série fejetonů o životě se slepotou publikovaných v knihách "Nevídáno" (Okamžik 2002) a "Co vlastně ti nevidomí dělají?" (Okamžik 2003).
Knižně publikoval osm sbírek humorně laděné poezie, např. "Ten můj anděl poněkud se zarděl" (NVT Repro 2001) a "Pražský sysel" (Okamžik 2004), kde je částečně publikován soubor čtyřverší o Praze, oceněný prémií v soutěži o Cenu Františka Langera.
Je členem Obce spisovatelů.
zdroj - www.okamzik.cz
