Karel, kníže Schwarzenberg

* 1. 7. 1859, Čimelice (Písek), Česká republika (Czech Republic)
† 4. 10. 1913, Orlík nad Vltavou (Písek)
politik, cestovatel

 

pohlaví: muž

NK AUT: kup20030000117047

Karel, kníže Schwarzenberg

Pocházel z vlivného šlechtického rodu Schwarzenbergů. Jeho otcem byl český politik Karel III. Schwarzenberg, v politice působil i jeho bratr Bedřich Schwarzenberg. V roce 1885 se oženil s hraběnkou Marií Kinskou, od roku 1891 s hraběnkou Idou Hoyos-Sprinzenstein. V roce 1877 dostudoval Akademické gymnázium v Praze a pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1881 pracoval jako koncipient na místodržitelství v Praze. Roku 1882 podnikl cestu do Orientu, během které se setkal i s archeologem Heinrichem Schliemannem.
Později opustil státní služby a věnoval se veřejnému životu a politice. V letech 1889–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 20. října 1895. V roce 1895 se totiž na přání svého otce musel ujmout správy velkostatku ve Vosově.
Patřil do Strany konzervativního velkostatku (sám převzal poslanecký post na zemském sněmu po svém otci), tedy mezi historickou šlechtu, která podporovala české státní právo a české autonomistické aspirace. Zároveň ale jako důsledný konzervativec odmítal všeobecné volební právo. V době vstupu na sněm roku 1889 vyvolal emotivní reakce jeho výrok ohledně husitství. Schwarzenberg totiž označil husity za „komunismus 15. století“ a prohlásil: „Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupičů a žhářů.“ Šlo o součást veřejné diskuze ohledně umístění plakety s podobiznou Jana Husa na právě dokončované budově Národního muzea v Praze. Mladočeši byli rezolutně pro, staročeši se snažili oslavu husitství upozadit.
Po vstupu na zemský sněm se ovšem Schwarzenberg připojil k mladočechům, když hlasoval proti projektu takzvaných punktací. Roku 1910 zastupoval konzervativní šlechtu při česko-německé konferenci o národnostním vyrovnání.
Roku 1904 převzal po svém otci dědičné místo v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady), v níž potom působil od roku 1911 jako předák pravice.
Přispíval do Časopisu Českého muzea. Měl vojenskou hodnost poručíka v záloze a byl nositelem titulu čestného rytíře Maltézského řádu. Byl osobním známým následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.
cs.wikipedia.org, 2014/07

Karel, kníže Schwarzenberg

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Z Čech do Pompejí, Československý spisovatel, Praha
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Karel IV. Schwarzenberg (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org