pohlaví: muž

NK AUT: xx0052025

poznámka:
Syn průmyslníka Emila Škody, zakladatele Škodových závodů v Plzni. Byla po něm pojmenována plzeňská čtvrť Karlov. Zemřel tragicky při autonehodě.

Karel Škoda

Karel Škoda se narodil v r. 1878 jako nejmladší ze čtyř dětí. Rodina obývala výstavný dům v Plzni na rohu Klatovské třídy a Tylovy ulice, který dal v roce 1866 vybudovat Škodův tchán Hahnenkamm. Zde vládla železnou rukou paní Škodová v duchu bigotního katolictví a věrnosti spíše velkoněmeckým myšlenkám než rakouskému vlastenectví. Mladý Karel se také s matkou dobře nesnášel. Po dokončení středních německých škol pokračoval ve vysokoškolských studiích na technikách ve Štutgartu a Curychu. Kratší dobu ztrávil na práci v zahraničních továrnách. Brzy se vrátil domů a dle otcova přání se ve Škodovce učil zámečníkem a pracoval ve všech odděleních. Jeden z pamětníků vzpomínal, že pan továrník na synovu práci přísně dohlížel. V ocelárně byl dán Karel pod dozor zkušenému dělníkovi, který dostal rozkaz, aby v případě neposlušnosti nebo špatně provedené práce, byl mladý pán důkladně vytahán za uši.Škoda junior, až chorobně ctižádostivý mladík, toto snášel dosti těžce a útěchou mu bylo očekávání okamžiku, kdy bude on sám mít ve vedení rozhodující slovo.
Ve svých dvacetidvou letech, po smrti otce, se považoval, oproti názorům správní rady, za samozřejmého nástupce generálního ředitele, neboť 51 % akcií v hodnotě 17 milionů korun, které zdědil, jej k tomu opravňovalo. Banky a správní rada však povolaly na místo generálního ředitele energického inženýra Jiřího Günthera z vedení České montánní společnosti. Tomu se podařilo díky ráznému postupu v personálních otázkách a ustupující krizi situaci zlepšit, takže Škodovy akcie byly uvolněny a Karel Škoda byl opět na koni. Začal znovu usilovat o rozhodující postavení ve vedení generálního ředitelství ve Vídni, které tam Günther přeložil v roce 1904. Vedení podniku tak bylo blíže vládním a zejména vojenským úřadům, což mělo pro obchody mimořádnou důležitost. Pro splnění svých plánů odstranil Škoda Günthera za statisícové „odstupné“ z funkce a stal se v roce 1909 za pomoci svých věrných vedoucích úředníků, generálním ředitelem.
Ve funkci generálního ředitele setrval až do roku 1917 a pak, tuše již následky prohrané války, od roku 1917 do roku 1919 stál v čele správní rady. V předválečném období příliš často v Plzni nepobýval. Spíše jej zajímal lov ve vlastním revíru v Alpách, na pozemcích statku Gaaden a veselý společenský život ve Vídni. V osmadvaceti letech se oženil s dcerou ředitele škodovské zbrojovky Hermínou Lauerovou, ale manželství nebylo šťastné, i když se z něho narodily tři děti, Emil (1908), Karel (1910) a Hedvika (1912). Bylo rozvedeno v roce 1921, jednak pro milostné avantýry a alkoholismus manžela a pak proto, že paní Škodové se nikterak nezalíbilo v nové republice. V letech 1909 a 1916 získal na Slovensku velkostatek Medzilaborce a od roku 1915 byl majitelem statku a zámku Žinkovy a statku Malesice. Usiloval o získání nejvyšších poct a suverénního postavení v čele akciové společnosti. Přitom se nikterak nezříkal hojného pití, dobrodružství s mladými dámami a nakupoval luxusní automobily. Světová válka byla pro Škodovy závody obdobím vysoké konjunktury. Její výrobky, zejména těžké hmoždíře ráže 30,5 cm se osvědčily na frontě natolik, že Karel Škoda za ně obdržel od vojenských kruhů poděkování a od císaře Františka Josefa titul barona, jmenování tajným radou a vysoké rakouské a pruské řády, včetně čestného doktorátu na vídeňské technice. Sám sice hmoždíř nezkonstruoval, autorem byl ing. Oswald Dirmoser (na fotografii první zprava), ale veškeré pocty za něj přijal.
Po 28. říjnu 1918 byla přítomnost barona Škody v Plzni nepřijatelná, nejen pro jeho arogantní vystupování vůči pracovníkům podniku, ale i pro jeho proněmecké smýšlení. Při převodu akcií Škodovky z Rakouska a Švýcarska na české banky a Schneiderův koncern v roce 1919, byl Karel Škoda přinucen na nátlak předsedy československé vlády Antonína Švehly prodat je pod cenou, takže byl jediným zbrojařem, který na válce prodělal. Pozemková reforma se však nedotkla jeho statků včetně Žinkov a Malesic.
Karel Škoda, poslední z rodiny, který zasahoval do činnosti podniku, zemřel na následky dřívější autohavárie ve Vídni v roce 1929.
zdroj: http://www.evida.cz

Karel Škoda

Karel Škoda

Karel Škoda

Karel Škoda

www
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	????	Karl von Škoda (de.wikipedia.org), de.wikipedia.org
kalendárium
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2008	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2009 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)