pohlaví: muž

NK AUT: jk01131780

poznámka:
Odkaz. forma
Ben Akiba, 1860-1932
Es Ese - známe se, 1860-1932
Habaděj, 1860-1932
Plajštift ze Štálfedrů, 1860-1932
Veselý Malostraňák, 1860-1932
Imber, 1860-1932
Kuliferda z Humorů, 1860-1932
Šváb, Josef, 1860-1932
Klobásek-Malostranský, J., 1860-1932
Koktánek, Jeremiáš, 1860-1932
Krampa, Kryšpín, 1860-1932
Mrkvička, Josef Š., 1860-1932
Teplý, Florian, 1860-1932
Trnička, J. J., 1860-1932
Zástěrka, Florian, 1860-1932
Oužlabina, Filip, 1860-1932
Tajtlbaum, Pinkeles, 1860-1932
Viz též
Josef Šváb (nakladatelství)

Josef Šváb-Malostranský

Josef Šváb-Malostranský se učil pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 1885 - 1916 byl členem Švandova divadla.
Přátelil se s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem.
Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu Pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž předváděl svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči.
K filmu se pak dostal až těsně před 1. světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Šlo o repertoárovou hru Švandova divadla a on sám si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France.
Po skončení dráhy u divadla se stal knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen pátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Zahrál si ještě ve třech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál.
Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Šteiniců na Malé Straně jeho syn Josef Šváb, popravený Nacisty roku 1942.
cs.wikipedia.org

Josef Šváb-Malostranský

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2016	Před komiksem (Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století), Filip Tomáš - Akropolis, Praha
antologie/sborník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2010	Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století (Sborník příspěvků z 29. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 26.- 28. února 2009), Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd ČR, v. v. i., Praha 1
www
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	????	Josef Šváb-Malostranský (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Josef Šváb-Malostranský

poštovní knížka
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1905	Poštovní knížka 1906 (Věnuje Marie Vítková, vdova po listonoši), Alois Neubert, Jilemnice (Semily)