Bohuslav Dušek
Bohuslav a Hermína Duškovi – mecenáši nové doby
Na rozdíl od Josefa Hlávky je jméno sběratele a mecenáše Bohuslava Duška a jeho manželky Hermíny známo většinou jen v odborných kruzích. Zasloužilo by si však větší popularity, neboť Duškovy sbírky a jejich velkorysé darování paní Duškovou Národnímu muzeu, Národní galerii a Uměleckoprůmyslovému muzeu se plně vyrovnají darům zakladatelů Národního muzea,které umožnily vznik této instituce. Manželé Duškovi se tak přiřadili k velkým mecenášům 19. století jako byl Kašpar Šternberk nebo Josef Kolovrat Krakovský.
Bohuslav Dušek se narodil 23. listopadu 1886 v Praze v rodině kotlářského mistra. Měl pět sourozenců, z nichž bratr Cyril, o pět let starší, patřil k nejbližším spolupracovníkům T. G. Masaryka a stal se prvním československým vyslancem ve Švýcarsku a Egyptě. Bohuslav vystudoval obchodní akademii a v roce 1903 nastoupil do Živnostenské banky, kde se stal disponentem a posléze prokuristou. V bance setrval až do odchodu do důchodu. Jakmile začal vydělávat, začal se věnovat sběratelství a od té doby vydal většinu svých příjmů na nákup knih, archiválií a starožitností. Knihy a rukopisy kupoval v antikvariátech doma i v cizině, v aukcích se dával zastupovat svými známými. Kupoval i od soukromých majitelů, kteří nechtěli svěřit své vzácnosti veřejným institucím.
Postupem času získal Bohuslav Dušek pověst solidního sběratele a odborníka na literaturu, dějiny a výtvarné umění. Své sbírky netajil před veřejností, ale ochotně je zpřístupňoval vážným zájemcům a i nejcennější kusy zapůjčoval na výstavy. Považoval je za část zachráněného kulturního dědictví, které nemá sloužit jednotlivci, ale celému národu. Dokonce ještě za svého života věnoval řadu unikátních předmětů instituci, o které byl přesvědčen, že tam prospěje lépe vědeckému bádání a osvětovému využití (např. v roce 1947 Literárnímu archivu Národního muzea soubor korespondence B. Němcové, J. Nerudy, K. Havlíčka, F. M. Klácela a dalších).
Každý přírůstek do své sbírky podrobil Bohuslav Dušek zevrubnému zkoumání, umožněnému jeho širokými znalostmi a uměleckým citem. Snažil se jak knihu, tak obraz či keramiku zařadit do souvislostí a hledat jejich místo ve vývojové řadě, což ho často přivedlo k překvapivým objevům. Jeho bibliografické a historické poznámky dodnes přinášejí badatelům cenné informace. I když Duškovou největší láskou byly knihy, věnoval se i obrazům a starožitnostem. Jeho sbírka obrazů byla označena za nejkrásnější soukromou obrazárnu českých malířů 19. století. Dušek též vytvořil rozsáhlou sbírku kreseb a grafických listů.
V roce 1948 zemřela Bohuslavu Duškovi po 27letém šťastném, ale bezdětném, manželství jeho choť Vlasta. Jeho druhou ženou se stala Vlastina sestřenice Hermína Teplá, která pracovala v Praze jako úřednice. V paní Hermíně našel Dušek nejen starostlivou a pečlivou ženu, ale současně též vzdělanou spolupracovnici, která plně sdílela jeho sběratelskou zálibu a pomáhala mu v péči o sbírky. Poslední léta svého života prožil Bohuslav Dušek v obavách o osud svých sbírek. Obával se vystěhování z bytu, a proto si dal od svých přátel – odborníků zhotovit posudky na
sbírky jako národní kulturní majetek. Doufal, že tak zůstanou zachovány. Jeho přáním bylo, aby komplex jeho literárních, historických a uměleckých sbírek byl uložen v Národním muzeu. Ve své závěti také Národnímu muzeu vyhradil předkupní právo. Bohuslav Dušek zemřel v Praze 17. června 1957, naštěstí obklopen svým celoživotním dílem, láskou a chloubou – svými sbírkami. Po jeho smrti se jejich opatrovatelkou a strážkyní stala paní Hermína Dušková. S nesmírnou pečlivostí a pietou třídila a sepisovala manželovy sbírky, až nakonec v roce 1977 věnovala podle jeho přání a k uctění jeho památky Národnímu muzeu dar nevyčíslitelné hodnoty – všechny jeho sbírky knižní, rukopisné a archivní. Rozsah tohoto článku nám nedovoluje, abychom se blíže věnovali Duškovým uměleckohistorickým sbírkám věnovaným paní Duškovou Národní galerii a Uměleckoprůmyslovému muzeu. Přiblížíme si aspoň obsah daru Národnímu muzeu.
V darovací smlouvě si paní Dušková vymínila, že celý soubor bude tvořit nedílný celek, označený jako „Sbírky Bohuslava Duška“ a že tento soubor bude umístěn v prostorách Národního muzea v Praze. Bylo dohodnuto, že sbírky archivní povahy převezme Archiv Národního muzea a fondy knižní Knihovna Národního muzea. Knižní fond, obsahující 3199 děl, byl rozdělen do šesti částí – rukopisy, prvotisky, komeniana, staré tisky, kramářské tisky a knihy vydané po roce 1800. K mimořádným vzácnostem patří například modlitební kniha Hodinky Panny Marie francouzského původu z 15. století s krásnými iluminacemi nebo soubor prvotisků, mezi nimiž vyniká basilejský tisk z roku 1469 z dílny nejbližšího Gutenbergova spolupracovníka, tiskaře Bertholda Ruppela. Velmi vzácná je řada amsterodamských tisků J. A. Komenského ze 17. století. Duškovou láskou byla bohemika; proto v jeho sbírce najdeme téměř v úplnosti českou i slovenskou obrozenskou literaturu až do 60. let 19. století, navíc většinou v prvních vydáních a ve velmi dobře zachovaných exemplářích.
V archivní sbírce Bohuslava Duška najdeme písemné památky na velké osobnosti naší i světové kultury. Z české literatury, politiky i veřejného života jde o 168 osob, většinou o jejich korespondenci a vlastní rukopisy. Sbírka tisků uchovává památky na život v minulých staletích – politické letáky, divadelní plakáty, mapy i příležitostné tisky.
V lednu tohoto roku navštívila dnes 98letou paní Duškovou delegace Knihovny Národního muzea a Matice české, aby jí k 30. výročí předání sbírky Národnímu muzeu znovu poděkovala a věnovala upomínkové dárky. Paní Dušková – dlouholetá členka a podporovatelka Matice české – vyslovila radost nad tím, že odkaz jejího manžela je stále živý a přivítala jarní přednáškový cyklus Matice české s přednáškou o Bohuslavu Duškovi a jeho sbírkách.
Naše vzpomínka na velké mecenáše nové doby končíme slovy současníka a blízkého přítele Bohuslava Duška, právníka a sběratele Kamilla Reslera: „Dušek rád přijal každého, kdo se na jeho sbírky přišel podívat a se z nich poučit. Když tu ukazoval všechnu tu krásu a nádheru, rozsah a hloubku vědeckých pracovních hodnot, nebyla v jeho zjevu ani stopa pýchy, ba ani sebevědomí, jen tichá radost člověka, který vidí, že působí druhému potěšení a že mu pomáhá v jeho díle, že mu pomáhá tvořit vyšší hodnoty.“
Eva Ryšavá
Publikováno v MATIČNÍ LISTY: Literární příloha Zpravodaje Matice české, č. 6, září 2008, s. 1-4
www.nm.cz/snm/matice/maticni_listy/ML6_09_08.pdf
Bohuslav Dušek
| encyklopedie/slovník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1989 | Malý slovník bibliofila, Památník národního písemnictví, Praha |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1989 | Sbírka Bohuslava Duška, Ateliér, čtrnáctideník Svazu českých výtvarných umělců, 2.ročník, 18.číslo, 8 | |
| pozvánka kolektivní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1989 | Sbírka Bohuslava Duška: Obrazy, sochy, kresby, grafika (Dar Národní galerii v Praze), Národní galerie v Praze, Praha |
