Prostějov

obec: Prostějov (Prostějov)
stát: Česká republika (Czech Republic)

Prostějov

termín	název výstavy
1926	Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Výroční členská výstava
1933/02/26 - 1933/03/05	Výstava grafiky Hollar v Prostějově
1954/08	Adolf Kašpar: Národopisné studie
1955/08/01 - 1955/08/21	Česká krajina
1956/04/01 - 1956/04/15	Jan Smital
1956/08/05 - 1956/08/27	Soudobé české malířství
1957/01 - 1957/02	Ruské umění 18. a 19. století - reprodukce
1957/01 - 1957/12	Soudobá česká ilustrace II.
1957/10/13 - 1957/11/17	Jindřich a Karel Lenhartovi
1957/12/01 - 1957/12/31	Aljo Beran, Josef Baják: Výbor z díla
1958	František Josef Kraus: Práce z posledních let
1971/09	České sociální umění dvacátých let
1977/03/09 - 1977/03/31	František Tichý: Obrazy, kresby a grafika z majetku OGVU v Olomouci
1977/10/05 - 1977/10/30	Soudobá plastika, medaile a sochařská kresba
1978	Vladimír Pukl
1982	Jiří Mádlo
1988	Vladimír Komárek
2008/07/19 - 2008/08/02	VII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
nedatováno	Dalí a knihy

Prostějov

kniha
	rok vydání	název (podnázev)
	2013	Industriální topografie: Olomoucký kraj (Průmyslová architektura a technické stavby)

Prostějov

osoba	narození	poznámka
Ambros Emanuel	26. 9. 1885	???? - ????, středoškolský profesor
Ambros Vladimír	18. 9. 1890	1921 - 1956, Prostějovská éra Ambrosova začíná až v roce 1921, kdy se skladatel vrátil do vlasti a nastoupil jako učitel hudební školy. Vedle toho se stal sbormistrem pěveckých spolků Orlice a Vlastimily a dirigentem Orchestrálního sdružení, kde prostřednictvím F. Neumanna a B. Bakaly zaznívaly jeho skladby (ND, rozhlas). Po návratu z Břeclavi, kde několik let působil jako ředitel tamní hudební školy, se znovu věnuje práci v Orchestrálním sdružení, pořádá nákladné koncerty a zájezdy. V té době obnovil i přátelské styky s V. Novákem, započaté již v roce 1923, pohostinně řídil brněnský rozhlasový orchestr a především intenzívně komponoval. Po skončení II. světové války se až do smrti věnoval vedle dirigování Orchestrálního sdružení a pohostinného vedení Moravské filharmonie výhradně skladatelské činnosti.
Glivický Josef	15. 5. 1903	1931 - 1991, Josef Glivický, ač rodák ze Slovácka, se cílil stejně tak i Hanákem. Vždyť ve “svém" Prostějove žil od roku 1931. Jeho jméno je s tímto městem nerozlučné spjato. Absolvent reálky a potom Vysoké školy technické a přírodovědecké fakulty Brněnské univerzity, kde absolvoval obor matematika a geometrie. Po dokončení studií působil v letech 1927-31 na Slovensku v Kremnici, Zvolenu a Novém Městě nad Váhom. Potom jeho cesty skončily v Prostějově. Zde se věnoval své prácí pedagoga. Vyučovat matematiku a deskriptivní geometrii na zdejší reálce. V letech 1963-1970 přednášel jako docent tyto obory na pedagogické fakultě UP v Olomouci. Stal se i spolu autorem odborných učebnic. Přesto se jeho celoživotní láskou stala literatura a výtvarné umění. Publikoval velké množství prací. Hlavně ty, kde se slovesné uměni stýká s výtvarným uměním. Zajímal se o takové osobnosti (s některými se i stýkal) jako byli J. Čapek, B. Reynek, J. Wolker, J. Seifert, J. Florián, A. Procházka, J. Zrzavý a mnoho dalších. Nejvíce se však zajímal o dílo K. Svolinského, se kterým byl úzce spřátelen. Vydával krásné bibliografické tisky. Odborné časopisy jako byla Panorama a Bibliofil, přinesly desítky a desítky jeho studií. Byl dlouhá léta redaktorem Kulturních zpráv Prostějova. Své odborné stati publikoval i ve zdejší Štafetě. Organizoval výstavy, psal k nim katalogy a uváděl je. Byl obětavým organizátorem, dnes již legendárních sjezdu moravských bibliofilů. Vydal monografií o A. Procházkovi, vzájemnou korespondenci mezi J. Čapkem a J. Floriánem. Počet jeho odborných článků a studií čítá několik slovek. Bylo obdivuhodné to, jak svým založením, v němž perfektní vědecké myšlení matematika, bylo kombinováno s citlivým vztahem k uměni. Svůj Prostějov opustil ve svých 88 letech. zdroj - www.prostejov.cz