Zámek Kostelec nad Černými lesy
obec: Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)
adresa: Náměstí Smiřických 1
stát: Česká republika (Czech Republic)
poznámka:
- v 9. a 10. stol. lovčí hrádek Slavníkovců vypálený roku 995
- 1344 smlouva o směně černokosteleckého hradu za hrad Náchod sepsaná mezi Janem lucemburským a Ješkem z Náchoda, tehdy ke hradu patřilo 12 obcí a lesy Běluh a Černý les - neznáme lokalizaci
- 1415 černokostelecké zboží prodáno Janem z Náchoda Janovi ze Smržova za 1500 kop grošů českých
- 1492 Jindřich z Kostelce prodal hrad i s vesnicemi Slavatovi z Chlumu a Košumberka
- 1547 za odboj proti králi Ferdinandovi propadlo po Šmalkaldské válce celé zboží královské komoře
- 1558 Jaroslav Smiřický kupuje za 30 000 kop grošů panství od krále Ferdinanda, hrad opraven a rozšířen
- 1621 majetek konfiskován po bělohorské bitvě a prodán Karlovi z Liechtensteina, Marie Terezie Savojská rozená z Liechtensteinů stavbu nechala opravit a část přestavět ve slohu renesančním
- 1672 dle Zlaté knihy bylo v zámku 31 pokojů a světnic,19 síní neb mazhauzů, 46 komoa vrchních sklepů, 3 sklepy podzemní, 3 kuchyně menší , hlavní kuchyň, 28 kamen, 4 vlašské komíny, 17 sekretů neboli záchodů a 231 zasklených oken
- 1884 vrátkovský soused Matěj Moravec vypravuje , že poklad Smiřických je ukryt v zesílené zdi pokoje Bílý koníček, dle jiných zpráv je uschován v Bylanech či Tuchorazi
- 1937 zámek připadl státu
- 50. léta 20. stol. kaple a zámek upraveny a umístěna zde pracoviště lesnické fakulty UK v Praze
Zámek Kostelec nad Černými lesy
Předchůdcem nynějšího zámku byl zřejmě významný královský hrad založený nejpozději v raném 14. století, nástupce opevněného kostela, který dal místu i jméno. Útvar hradu se dosud rýsuje výrazně v půdorysném organismu města.
Časti hradu jsou obsaženy ve zdivu hlavní zámecké budovy.. Jako nejstarší se jeví jádro severovýchodního křídla, jehož přízemní rozvrh i formy stojí ovšem na přechodu gotiky a renesance. Naproti tomu středověkou minulost má zřejmě předhradí.
Komplex zámku se připojuje k severovýchodnímu konci kosteleckého náměstí. Přechod přes příkop mezi zámkem a městem tvoří most, jehož předmostí zdobí ozdobné barokní pilíře s vázami.
Zámek sestává ze tří samostatných stavebních jednotek. Je to vlastní dvoupatrová budova zámku, jejíž čtyři křídla obklopují obdélník nádvoří. K vnějším nárožím stavby se připojují válcové věžice. Zámek na všech čtyřech stranách obklopuje obezděný příkop a val.
Proti středu severovýchodního křídla zámku stojí za příkopem na valu kaple – stavba se širokou lodí a užším trojboce uzavřeným kněžištěm, při jehož severním boku stojí hranolová věž. Spojení mezi zámkem a kostelem umožňuje krytá chodba na mohutných, v příkopu založených pilířích.
Vstup do zámku proti městu chrání nepravidelný útvar předhradí v čele s věžovitou vstupní branou. Od města i zámku odděluje předhradí příkop.
Roku 1549 vyhořel starý hrad, který konfiskací Slavatům získala královská komora. Mezi lety 1549-1558 probíhala první etapa výstavby dnešního zámku pro císaře Ferdinanda. Již tehdy projektován čtyřkřídlý objekt, patrně však bez nárožních věžic. Podle zachovaných kleneb s velmi mohutnými hřebínky na hranách, případně s plnými valenými klenbami lze do první renesanční etapy zařadit průčelní, tj. jihovýchodní křídlo a to i včetně vjezdového rizalitu. Dvoupatrová arkáda na straně do nádvoří byla však připojena dodatečně.
Pravé, severovýchodní křídlo zámku pochází zřetelně ze dvou stavebních etap. Původní jádro s velmi silnými zdmi obsahovalo tři téměř čtvercové místnosti sklenuté valenými klenbami s výsečemi, uprostřed do hranolového pilíře. Klenby jsou šalovány, klenební čela někde téměř lomená. K tomuto jádru, které by mohlo pocházet ještě z doby před zmíněným požárem byl dodatečně, zřejmě ve druhé renesanční etapě podniknuté po polovině 16. stol. Jaroslavem ze Smiřic připojen úzký vnější trakt sevřený z obou stran nárožními věžicemi. Tento trakt je patrový. Na rovné střeše jeho prvního poschodí zřízena terasa s reliefně zdobeným zábradlím.
Levé křídlo zámku (jihozápadní) proti předchozím s odlišně uspořádanou výškou jednotlivých podlaží, pochází podle kleneb s mírnými hřebínky na hranách také až ze druhé renesanční stavební etapy. Toto křídlo je dvoutraktové s chodbou při nádvoří a s velkým šnekovým schodištěm v západním rohu. Pouze pod tímto křídlem jsou umístěny sklepy.Na jejich starší původ poukazuje odlišné traktování. V době průzkumu však nebyl do těchto sklepů umožněn vstup.
Zadní, severozápadní křídlo zámku se směrem ven, do příkopu obrací velmi bohatou a členitou fasádou, odlišující se od ostatních křídel. Místnosti v levé polovině křídla jsou renesanční, patrně současné se sousedním levým křídlem, v pravé polovině jsou však dodatečné klenby barokní.
V přízemí při nárožních věžic jsou renesanční klenby s hřebínky na hranách. Kupole ve východní věžici není časově zařaditelná, klíčová střílna na vnějšku této věžice odpovídající střílnám na věžici jižní ji rovněž zařezuje do období renesance.
Barokní úprava zámku provedené podle návrhu stavitele Jos. Jägra z r. 1759 pro Marii Terezii Savojskou nedotkla se v zásadě jeho renesančního organismu. Byl přefasádován vstupní rizalit, zřízeno dvouramenné schodiště ve východním rohu při nádvoří a v části za ním vloženy nové klenby, v zadním, tj. severozápadním křídle vloženy zmíněné už klenby a menší dvouramenné schodiště. Úprava se dále týkala střech nárožních věžic.
Barokní úprava v základě dokončila stavební vývoj zámku. Zásahy klasicistní a novodobé jsou již zcela bez významu.
Jana Růžičková: Kostelec nad Černými lesy stavebně historický rozbor objektů historického jádra města, 1973
(Při první etapě přestavby 1549-1558 doložen stavitel Giovanni de Finand a kameník Giovanni de Campione, práce vedli Paolo della Stella a G.M. Aostalli, od roku 1552 H. Tirol).
Zámek Kostelec nad Černými lesy
Zámek Kostelec nad Černými lesy
| termín | název výstavy |
| 1988/04/20 | Kocianovo kvarteto: Koncert |
| 1998/12/18 | Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční |
| 2010/08/14 | Den otevřených dveří k unikátnímu modelu staré Prahy pana Rudolfa Šípa |
Zámek Kostelec nad Černými lesy
Zámek Kostelec nad Černými lesy
| osoba | narození | poznámka |
| Aostalli de Sala Giovanni | 1500 | 1549 - 1552, spoluúčast na stavebních úpravách zámku |
| Aostalli de Sala Ulrico | 1525 | 1558 - 1573, spoluúčast na stavebních úpravách zámku. |
| Campion Giovanni | 1549 - 1553, přestavba zámku | |
| Finand Giovanni de | ???? - 1551, stavitel |
Zámek Kostelec nad Černými lesy
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev) | |
|
1952 | Střední Čechy |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev) | |
| 1989 | Kam za černokosteleckými kulturními a přírodními památkami | |
|
|
1993 | Kostelec nad Černými lesy |
| 1997 | Sloučení Říčan, Uhříněvsi a Koloděj českým pánem Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic 1572-90 | |
| 2006 | Významné osobnosti (Vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená z Liechtensteina (1694-1772) - zámek) | |
| pozvánka autorská | ||
| rok vydání | název (podnázev) | |
|
|
2005 | Obrázky Josefa Procházky |
| dílo | ||
| rok vydání | název (podnázev) | |
|
|
1993 | Kostel a zámek |
| mapa/plán | ||
| rok vydání | název (podnázev) | |
|
|
1991 | Památky Kostelce nad Černými lesy |
