Václav Fiala: Krása nesmírná

typ výstavy: autorská
místo konání: Galerie výtvarného umění
termín: 2020/04/20 - 2020/05/25

poznámka:
Václav Fiala se narodil v Praze na Žižkově. Jeho otec byl inženýrem a snad i po něm zdědil Václav kreslířské nadání, které bylo u mladého chlapce natolik dobré, že jej vyslali ve čtrnácti letech na soukromá studia malířství do Vídně. Poté, co jeho otec odešel pracovně do Ruska, Václav pokračoval ve studiích na Vyšší umělecké škole v Charkově (1911 – 15) a posléze na Akademii výtvarného umění v Petrohradě (1915 -16). Jeho učiteli byli zakladatelé moderního ruského malířství jako Makovskij či Zaleman. Nejlepším přítelem se mu však stal jeden ze zakladatelů ruského futurismu David Burljuk (1882 – 1967), s nímž nejen že podnikl umělecké cesty na Dálný východ a realizoval s ním několik futuristických výstav včetně té na Boninských ostrovech, ale jehož sestru si i vzal za manželku. Rusko i Dálný východ, odkud si přivezl velké množství kresebného materiálu, se mu v tvorbě stal inspirací ještě na řadu let poté a zkušenost ze zdejšího pobytu promítl i do svých pozdějších ilustrátorských a grafických realizací.
Po návratu do Prahy Fiala nastoupil na Akademii výtvarných umění do grafické speciálky Maxe Švabinského, kde mu imponovala řemeslná zručnost jeho pedagoga i sociálně zaměřené cítění spolužáků, neboť při pobytu na Východě přijal socialistickou myšlenku ruské revoluce. Po studiu přijal roční stipendium na pobyt v Paříži, kde se úspěšně účastnil několika výstav se svými barevnými litografiemi. Po návratu se jeho poloha usadila v moderním realismu a realistická kresba, převedená do grafické polohy nejčastěji litografické, je pro jeho dílo typická. Díky dokonalému zvládnutí této grafické techniky se stal jedním z nejvyhledávanějších grafiků své doby, realizoval se ve známkové, bankovní, knižní grafice, stal se vyhledávaným ilustrátorem. Pro mnoho titulů s etnografickým podtextem pak využil svůj pobyt v Rusku a na Dálném Východě (viz ilustrace etnických příběhů, pohádek či románů z tamější oblasti).
Léta též působil jako člen a předseda Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR. Za svůj život realizoval mnoho desítek knižních titulů, z nichž velká většina vyžadovala studium historických či národopisných reálií, k čemuž Fiala přistupoval velmi zodpovědně. Kromě výše zmiňovaných etnických témat šlo i o knižní vydání děl z české historie, děl Jiráskových, Palackého, Erbena aj. Rovněž realizoval i několik vlastních knižních titulů vycházejících především z cestovatelských a výtvarných zkušeností (Ogasavara, Zahrada Ueno, aj.).
galeriehb.cz