Miroslav Malina: Obrazy, Zdeněk Tománek: Plastiky

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Prácheňské muzeum v Písku
termín: 2011/08/04 - 201//08/28

poznámka:
Galerie
-
Akademický malíř Miroslav Malina patří ke generaci, která se začala na umělecké scéně objevovat v polovině 80.let. Pro umění konce 20.století není typický jeden sjednocující styl, jak jsme z historie zvyklí, ale naopak vyznačuje se svobodným tvůrčím individualismem. Na mnohovrstevnou uměleckou scénu 80.let vstoupily silně vzájemně se odlišující osobnosti s vyhraněnými programy. Díky neustálým a nepřetržitě se zrychlujícím proměnám současného světa se všichni zúčastnění museli naučit toleranci, pochopení a smířit se s názorovou mnohostí a s tím, že radikální postoje už dávno nikomu neimponují. Pryč je doba vylučování z kolektivních hnutí, útoků na jinak smýšlející. Rozhodujícím měřítkem kvality přece není jen příslušnost k nejnovějším názorům, ale originalita, autentičnost, opravdovost vztahu mezi životními postoji a jejich odrazem v umělecké tvorbě. V komplikovaném uměleckém světě vedle sebe existuje řada umělců, která svými přístupy navázala na tradiční známé a prověřené metody, další skupinou jsou věční nespokojenci, permanentní vynálezci, objevovatelé, jejich souputníci a následovatelé. Své místo ve světě umění však mají i solitéři, soustředění ke vlastním vizím, kteří intuitivně realizují svůj svět a uskutečňují svoje subjektivní představy a jen těžko se dají vtěsnat do některého ze současných – ismů. Mezi ně můžeme zařadit akademického malíře Miroslava Malinu.
Jeho život a tvorba je spojena s Uherským Hradištěm.
Zde se narodil v roce 1956, vyučil se nástrojařem v podniku Mesit a následně vystudoval tamtéž Střední uměleckoprůmyslovou školu – obor propagační grafika a výtvarnictví.
Jeho kroky za dalším poznáním vedly na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v atelieru Karla Součka a Radomíra Koláře.
Od roku 1990 působí jako vedoucí oboru užitá malba na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti.
Miroslav Malina uskutečnil mnoho autorských i společných výstav a jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách Galerie v Hodoníně, Uherském Hradišti Muzeu ve Slavkově u Brna a Ministerstva kultury ČR.
Jeho výtvarná tvorba přesahuje i do oblasti knižní ilustrace a divadelní scénografie.
Rovněž tak v realizacích veřejného prostoru v interiéru a exteriéru.
Miroslav Malina získal II.cenu AVU v Praze v roce 1985 a I.cenu středoevropského bienále kresby v Plzni v roce 2000. Je autorem, který se vymyká obvyklému zařazení.V jeho tvorbě se svým způsobem odráží výtvarné dobové tendence, bez šokujících radikálních postojů a postupů, a přitom naši dobu reflektuje s intenzitou, kterou často postrádají díla reagující na konkrétní společenské dění. Snad je to tím, že usiluje o postižení podstaty v takovém obsahovém zhuštění, že v jeho syntéze je obsažena nejen výpověď o přítomnosti, ale rovněž výchozí minulost a poselství přesahující náš daný čas.
-
Druhým vystavujícím je o dva roky mladší akademický sochař Zdeněk Tománek.
Rovněž i on zůstává věrný svým dílem i životem Uherskému Hradišti.
Narodil se zde v roce 1958 a vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v oboru kamenosochařství.
Dále pokračoval ve svých studiích na Akademii výtvarných umění v Praze v atelieru Miloše Axmana a Stanislava Hanzíka. Nějaký čas působil po studiích na Akademii jako asistent a od roku 1990 v Uherském Hradišti vede na Střední uměleckoprůmyslové škole atelier kamenosochařství.
Rozpětí umělecké tvorby Zdeňka Tománka je široké. Zahrnuje vedle klasické sochařiny a medailérství také kresbu, malbu, realizace pro architekturu a reliéfy na zvony.
Uskutečnil mnoho autorských výstav a několik desítek výstav doma i v zahraničí. Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie Praha, Národní muzeum Praha, Galerie výtvarného umění Hodonín, Slovácké muzeum Uherské Hradiště, Museum Helsinky, Muzeum Wroclaw a soukromé sbírky doma i v zahraničí.
Získal mnohá ocenění za svoji uměleckou tvorbu, jmenujme např. Nominační cenu pro olympijský park v Pekingu v roce 2006, dvakrát získal ocenění na Mezinárodním bienále kresby v Plzni a řadu dalších.
Zdeňku Tománkovi je vlastní spíše monumentální projev v tradičním materiálu (kámen, bronz, dřevo) nebo v umělých hmotách (polyester, laminát )než malé formáty. Zejména jeho nové plastiky nebo členité sochařské kompozice(v reliéfu) jsou spíše prostorově rozbíhajícími se projekty, v nichž variabilně kombinuje a spojuje vybrané plastické prvky, fragmenty a struktury, které zvlášť vytváří se základní modelační osnovou. Jsou křehké i pevné, dynamické, často v základním tvaru jednoduché se spoustou plastických detailů, s vlastní skrytou symbolikou a napětím vnitřních protikladů a kontrastů. Nic nenapodobují, nepředstírají, je v nich výzva k přemýšlení o tvarech, které nesou skrytá poselství o člověku.
Zdeněk Tománek je vyzrálou osobností současného českého sochařství. Během necelých dvou desítek let vytvořil pozoruhodné vnitřně sourodé a názorově celistvé dílo.
Oba zde vystavující umělci vedle své autorské umělecké činnosti působí jak již bylo řečeno jako pedagogové. Sešli se tak po letech jako kolegové na Střední uměleckoprůmyslové škole, odkud jejich kroky vedly na další studia a následně se každý z nich vydal na svoji uměleckou poutˇ, na které jak můžeme pozorovat putují po neustále nových cestách, nesouce si svůj osobitý originální a nezaměnitelný výraz.
prachenskemuzeum.cz, 11.8.2019

Miroslav Malina: Obrazy, Zdeněk Tománek: Plastiky

Miroslav Malina: Obrazy, Zdeněk Tománek: Plastiky