Tvář znásilnění

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Artwall / Galerie Na zdi
termín: 2017/10/19 - 2017/12/10

poznámka:
Kurátor: Filip Turek

Organizace Konsent, bojující proti sexuálnímu násilí, pořádá společně s cats2cats výstavu Tvář znásilnění v Galerii Artwall. Do výstavního projektu se zapojilo šest českých vizuálních umělkyň a umělců a zpracovalo téma sexuálního násilí, které je pro Českou republiku stále velkým tabu.

Podle průzkumů zažije znásilnění každá desátá žena a navzdory obecnému mínění je devadesát procent těchto činů spácháno osobou, která oběť osobně zná. „Padesát procent všech znásilnění je dokonce spácháno partnerem či manželem oběti, protože nadále přetrvává všeobecný mýtus, že v partnerství má muž na sex právo, i když žena nechce,“ říká Johanna Nejedlová z Konsentu.

Upozornit na nerovné postavení žen v České Republice se snaží i nezisková organizace cats2cats. Ředitelka organizace Petra Kubálková popisuje, že při svých aktivitách velmi často naráží na zlehčování tématu sexuálního obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a na sociálních sítích. Bagatelizace tohoto chování ve společnosti pak vede i ke zlehčování příběhů znásilněných nebo vystavených domácímu násilí.

V České republice je na policii nahlášeno jedno až dvě znásilnění denně. Oznamováno je přitom pouze v 8 % případů. V rámci rodinných a partnerských vztahů je pak nahlašováno dokonce pouze ve 3 %. „Tato situace se musí změnit a cats2cats z tohoto důvodu podporuje všechny aktivity vedoucí k osvětě a to jak na úrovni společenské, tak odborné,“ zmiňuje Kubálková.

Výstava Tvář znásilnění se snaží prostřednictvím silného vizuálního zážitku přimět veřejnost k zamyšlení a diskuzi nad tímto často opomíjeným tématem. Kurátor výstavy Filip Turek podotýká, že vybíral záměrně obrazy, které se vyznačují různými styly, výrazy a sdělením. Každý obraz mluví naprosto odlišnou řečí. O to víc výstava podnítí k uvažování nad tematizovanou problematikou. „Fotografii Jany Orlové dokumentující vypjatou akci jsem umístil vedle expresivní a zároveň pop-artové ikony od Blanky Jakubčíkové. Tu střídá chladná 3D vizualizace metafory znásilnění autorů Heleny Sequens a Adama Stanka vedle intimní a přitom dekadentní fotografické zpovědi Markéty Garai. Posledním dílem je pak přímočará vyvřelina pocitů v podobě blesku Ludmily Smejkalové.“

Tvář znásilnění

Tvář znásilnění