Směry
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Villa Pellé
termín: 2017/08/14 - 2017/08/27
poznámka:
zahájení opraveno na 15.8.?
Přízemí
Devětadvacet tvůrců – devětadvacet výtvarných vizitek, devětadvacetkrát nabídnutá ruka. A pro návštěvníka devětadvacet možností, jak nalézt cestu do jiného, překvapivého světa. To je společná přehlídka dvou výtvarných spolků Pražského sdružení výtvarných umělců a ostravského Sdružení výtvarných umělců a teoretiků.
Každý ze zastoupených umělců přitom podává onu symbolickou ruku jinak. Jeden sází na dravost svého výrazu, druhý zase na harmonii barev a další třeba na osobité rozvinutí těch nejlepších klasických metod. Můžeme se setkat se sázkou na nové, nebo naopak na vyzkoušené, se sázkou na upřímnost či na rafinovanost, anebo prostě se sebejistým se spolehnutím na to, co již dokázalo uspět. Jeden nabízí dychtivost, druhý moudrost, třetí ironický nadhled. Jiný miluje prchavou atmosféru okamžiku a další zase splynutí s řádem věcí. Jedni rádi chodí zkratkami a druzí zase prozkoumávají všechny cesty včetně odboček.
Všichni tvůrci jsou ovšem natolik silnými a natolik vyhraněnými osobnostmi, že setkají-li se na společné výstavě, jako je třeba ta dnešní, nemůže jeden zastínit druhého. Obrazně řečeno, všechny výtvarné hlasy zde zastoupené, mají svou melodickou a rytmickou samostatnost, a ačkoliv jsou často vedeny ve vzájemném protipohybu, nakonec se spojují ve výtvarně a obsahově logický celek. Tento kontrapunkt, jehož hlavní tóninou – osou kolem níž se vše točí – je rozbití ulit a stereotypů, v nichž je uzavřen moderní člověk a současně výzva ke komunikaci – pak ústí až do svého druhu výtvarné polyfonie.
Je jen málo malířských směrů, kterými by se někdo z na přehlídce zastoupených umělců nevydal. Vnímavý divák si pak uvědomí, že na ty samé výzvy, otázky a problémy mohou existovat různé odpovědi a různá řešení, která přes svoji pestrost společného jmenovatele: přesvědčivost a mistrovské podání.
Šíře a kvalita uměleckého záběru na výstavě zastoupených českých a moravských tvůrců převážně starší generace, z nichž někteří už dlouho spoluurčují současné výtvarné umění, zároveň nabízí jednu z možných variant odpovědi na otázku, jaký je aktuální stav domácí výtvarné scény. Je to odpověď ucelená, vrcholně zajímavá a ve svém vyznění optimistická.
Připomeňme si proto, kdo ji nabízí:
Nové sdružení pražských umělců, které patří s ohledem na dobu svého vzniku v roce 1992 mezi nejstarší aktivní novodobé umělecké spolky. Už nejméně dvacet let je ovšem společenstvím otevřeným, přístupným i mimopražským tvůrcům. |Prošlo jím přes dvě stovky malířů, sochařů, grafiků a fotografů a má za sebou ke stovce kolektivních výstav doma i v zahraničí. Současnými a na výstavě zastoupenými členy jsou: Martina Dědičová, Karel Dvořák, Václav Frolík, Jozefína Garajová, Ivan Králík, Milan Křenek, Mirka Mádrová, Jaroslav Modráček, Antonín Navrátil, Alena Nko, Miroslav Pangrác, Alena Petříčková, Ludmila Razimová, Zdenka Reinerová, Olga Stárková, Michail Ščigol, Marie Šechtlová, Adéla Tománková, Petr Tošovský, Marian Zajíček, Václava Zouplnová.
Sdružení výtvarných umělců a teoretiků Ostrava, které je, co data založení v roce 1990, ještě starší. Od počátku své existence přesahuje díky svým členům – minulým i současným – svým významem nejen rámec města, ale i regionu. Stejně jako Nové sdružení má za sebou ucelenou řadu kolektivních přehlídek a i jím prošly desítky a desítky tvůrců. Aktuálními a na výstavě zastoupenými členy jsou: Dalibor Andrýsek, Eva Damborská, Jelena Jedličková, Tereza Krčíková, Jarka Rybová, Jana Šmolková, Dagmar Štefková, Michaela Terčová.
