Jiří Šindler

typ výstavy: autorská
místo konání: Hrad Špilberk
termín: 2015/04/16 - 2015/05/31

poznámka:
-
II. patro západního křídla
Tvorba Jiřího Šindlera je spjata především s knihou a pohybuje se v oblastech, kde se setkává slovo se svým neliterárním – vizuálním – sdělením. K práci s textem a knihou se Jiří Šindler dostal poměrně brzy. Díky svému otci Vladimíru Šindlerovi (1891 – 1961), který se autorsky podílel na výzdobě knih staroříšského Dobrého díla, Řezníčkovy edice Magnificat, Pojerovy Atlantidy a dalších, se brzy seznámil s prostředím, v němž se vždy dbalo na kvalitní výtvarné řešení a technické provedení knihy. V okruhu staroříšského nakladatele Josefa Floriana (1873 – 1941) byla věnována značná pozornost také kaligrafii. Kaligrafované přepisy byly často součástí výtvarného řešení jím vydaných knih. Tyto podněty prohluboval Jiří Šindler studiem na Státní grafické škole v Praze u profesorů Zdeňka Balaše (1904 – 1997) a Richarda Landera (1904 – 1982) a současně soukromým studiem u knihaře a kaligrafa Josefa Vyskočila (1899 – 1961) a typografa Oldřicha Menharta (1897 – 1962). V letech 1943–1950 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v grafické speciálce Antonína Strnadela (1910 – 1975). Své znalosti si ověřoval za prázdninových pobytů v tiskařské dílně bratří Vokolkových v Pardubicích, kde si osvojil znalosti tiskařské praxe.
Řadu z nich realizoval ve spojení s kaligrafickým přepisem ilustrovaného textu. Typografie a především tvorba písma se stala také hlavním oborem jeho pedagogického působení na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (1969 – 1983, 1998 – 2011) a Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (1992 – 2012).
Od poloviny osmdesátých let se Jiří Šindler věnoval podrobnému studiu nejstarších dochovaných hlaholských památek z 10. století – Kyjevských listů a Pražských zlomků. Jednotlivá písmena ve všech jejich variantách přepisoval tesařskou tužkou, plochým perem nebo plochým štětcem. Výsledkem bylo 36 znaků hlaholské abecedy, u nichž kvůli čitelnosti tištěného textu zeslabil sklon a zúžil duktus. Písmu ponechal jistou zemitost vytvářenou nestejným sklonem znaků a respektováním přesahů, používaných pisateli nejstarších hlaholských památek. Hlaholský misál byl vydán nákladem Arcibiskupství olomouckého roku 1992. Vzniklo mimořádné dílo, které má odezvu dodnes. Roku 2011 Šindlerovo písmo aplikoval slovenský grafik Peter Ďurík v bibliofilském vydání textu Proglasu. Kniha s ilustracemi Miloše Cipára a v knihařském zpracování Lidy Mlichové byla na Slovensku oceněna jako Nejkrásnější kniha roku. Sám autor písma se k němu ještě dlouho vracel ve volných kreslených i grafických kompozicích vycházejících z tvarové působivosti jednotlivých znaků a jejich segmentů (cykly Hlaholský cyklus a Fragmenty).
Výstava představuje průřez dílem Jiřího Šindlera. K vidění jsou ilustrace, grafiky, písmo i volná tvorba. Nechybí samozřejmě knihy s Šindlerovými ilustracemi i jeho kaligrafické přepisy.

Jiří Šindler

osoba   narození
Šindler Jiří   25. 5. 1922    

Jiří Šindler

instituce, obec, adresa
Muzeum města Brna, Brno (Brno-město), Špilberk 1

Jiří Šindler

osoba   narození
Binder Ivo   11. 10. 1955    

Jiří Šindler

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev)
  2015   Jiří Šindler: Doteky téměř něžné (písmo, grafika, ilustrace)