Česká krajinomalba 1. poloviny 20. století ze sbírek Galerie umění Karlovy Vary
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie umění Karlovy Vary
termín: 2016/04/21 - 2016/05/22
poznámka:
Zřejmě přiřazena jen část výtvarníků
V rámci postupné prezentace svých sbírek připravuje karlovarská galerie pro Galerii výtvarného umění v Hodoníně na letošní letní sezónu výstavu Česká krajinomalba 1. poloviny 20. století. Zdejší návštěvníci mohou v předpremiéře shlédnout podstatnou část vybraného souboru, který je prvním dílem rozsáhlejšího výměnného konceptu. Téměř třicítka obrazů představuje krajinomalbu, časově nejmladší z klasických malířských žánrů, který se těšil velkému zájmu umělců především na přelomu století. Vybraný soubor maleb se musel obejít o díla vystavená ve stálé expozici galerie, přesto je velmi reprezentativní a nechybí v něm špičková sbírková díla, na nichž je možno prezentovat vývoj krajinomalby v proudu času a dějin umění. Návštěvníky vítá ojedinělý a pro tvorbu Jakuba Schikanedera netypický obraz Stmívání, který dokonale zachycuje působivou atmosféru šeřící se krajiny zalité magickým světlem úplňku. Výstava prezentuje také tvorbu žáků proslulého krajináře Julia Mařáka - Antonína Slavíčka, který impresionistickou metodu přetavil v jedinečný způsob vyjádření zemitého charakteru české krajiny,Aloise Kalvodu se symbolistní atmosférou velkoformátová malby Břízy a Antonína Hudečka, koloristu s impresionistickou zkušeností a smyslem pro monumentalitu. Velký prostor na výstavě dostala také významná generace umělců Osmy, Tvrdošíjných a dalších autorů (např. J. Prucha, R. Kremlička, V. Špála, J. Zrzavý, J. Hubáček). Druhou polovinu 20. let zastupují krajináři z Umělecké besedy zachycující českou krajinu jako rustikální fenomén dlouhodobě kultivovaný lidskou prací (např. V. Rabas, V. Rada) či jako městskou periferii zajímavou svou syrovostí a omšelostí (např. K. Holan, M. Holý). Ve sbírkách galerie a tedy také ve vystavovaném souboru jsou početně zastoupeni autoři Skupiny 42, kteří svou tvorbou vyjadřovali okouzlení civilizací a svéráznou poezii okrajových městských zákoutí, což mohou diváci obdivovat na plátnech Kamila Lhotáka, Františka Grosse, Jana Smetany či Františka Hudečka. Mimo hnutí a skupiny tvořilo více solitérů, karlovarská expozice představuje koloristicky vytříbeného Martina Salcmana a Václava Bartovského, jehož neokázalá kompozici Zahrada citlivě vyvažuje skladebnost barevných ploch a linií. Vystavený výběr končí rokem 1948, poněvadž záměrně opomíjí komunistickou ideologií a socialistickým realismem ovlivněná díla.