Moving Image Department – V. kapitola: Rozvrácená ekonomika času / Moving Image Department – 5th Chapter: The Economies of Time, Subverted
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Veletržní palác
termín: 2016/06/24 - 2016/09/18
poznámka:
Pocit zvrácené nostalgie se vznáší nad kinematickými počiny, které se shromáždily v pátém pokračování Moving Image Department. Poté, co byl pohyblivý obraz pojat jako prostředek kolektivního hlasu, se následující sekvence soustřeďuje na ekonomiku času – na transformativní sílu, proměnu, alchymistické vlastnosti obrazu a v neposlední řadě na obraz jako přechod, cestu, jakýsi mezistav. Tématem kinematického díla Adriana Paciho z Albánie (1969) je návrat domů a pomíjivost. Jeho výtvor s názvem „Per Speculum“ (2006) je detailní portrét lidskosti, která uvízla mezi nadějí a pomíjivostí, pohroužená do transu očekávání a snění o lepší budoucnosti. Nehybnost obrazů zesiluje úzkost z nedostatečného zastoupení. Obraz alegoricky zaslepuje diváka a vytváří následný obraz, který je divákovou vlastní představou. V centru páté kapitoly Moving Image Department stojí rozvracení – zpětný pohyb a posun, nečekaný zvrat, či naopak nejbanálnější operace jako v dnes již ikonickém „Gehfilmen 6“ (1994) natočeném a sehraném v Jižním Městě v Praze rakouskými umělci Thomasem Baumannem (1967), Josefem Dabernigem (1956) a Martinem Kaltnerem (1961). Paciho „Sloup“ (2013) znázorňuje ironický návrat ve víru globálních ekonomik, historických převratů a patologie práce. Je to karikatura návratu domů a zároveň zamyšlení nad dějinami v troskách i možné podobenství o zjevení nového světa. Sochařská instalace „Stín“ (2016) Adama Vačkáře (1979, ČR) se může vztahovat pseudobiblickému stromu v díle „Per Speculum“ Adriana Paciho. Jeho les je po zániku lidstva umírající přírodou, apokalyptickým rájem nepodařené budoucnosti, zoufalým pokusem o ochranu. Vačkářova kinematická práce gest vypráví o plynutí času, jak subjektivního, tak kolektivního, směřujícího k zániku a eliminaci. V tomto případě, stejně jako u dalších prací vystavených v páté části Moving Image Department, je osobní paměť zpolitizována prachem univerzální historie.
---
A sense of perverted nostalgia haunts over the cinematic narratives gathered in a polylogue of the 5th chapter of the Moving Image Department. After having phantasized a moving image as a vehicle of a collective voice, the following sequence concentrates on the economies of time – the transformative power, the metamorphosis, the image's alchemic virtues, last but not least – an image as a passage, a journey, a state in-between. Homecoming and transitoriness are thematised in a cinematic oeuvre of Adrian Paci (1969, Albania). His „Per Speculum“ (2006) is a close-up portrait of humanity in suspense between hope and transience, submerged in a trance of expectation, daydreaming a better future. The images' stillness strengthens the anxiety of a failed representation. The image allegorically blinds the spectators, producing an after image, the spectator's own projection. Subversion is in the centre of the 5th chapter of the Moving Image Department; a reversed movement, and a shift, unexpected twist, or on the contrary – the most banal operation, like in already iconic „Gehfilmen 6“ (1994) shot and performed in Prague's South Town by Austrian artists Thomas Baumann (1967), Josef Dabernig (1956) and Martin Kaltner (1961). Paci's „The Column“ (2013) depicts an ironic return in a vertigo of global economies, historical upheavals, and the pathologies of labour. It is a caricature of homecoming; simultaneously, a contemplation of history in ruins and a possible epiphany of a new world to appear. The sculptural installation „Shadow“ (2016) by Adam Vačkář (1979, Czech Republic) might refer to Paci's quasi-biblical tree of „Per Speculum“. His post-human forest is nature in decline, an apocalyptic paradise of an aborted future, a desperate act of protection. Vačkář's gestural cinematic work narrates the passing of time, both subjective and collective, towards disappearance and removal. Here, like in the case of all other works presented in the 5th chapter of the Moving Image Department, a personal memory is politicized through the dust of universal history.
