pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)

Safe

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Karlin Studios
termín: 2006/12/06 - 2007/01/14

poznámka:
Projekt se zabývá stále aktuálnější otázkou bezpečí. Obecně možného ohrožení lidstva, ale zároveň také jedince. Očima umělců kriticky rozebírá širokou škálu hrozeb a nebezpečí, jež jsou pro dnešní dobu tak charakteristická, a často se transformují v ikony (ptačí chřipka, SAARS, hurikány, ekologické katastrofy, záplavy…), jež mohou v rukách nepovolaných (media, politici či nadnárodní korporace) způsobit ještě větší škody než k jakým by normálně došlo

Zároveň monitoruje ochranné mechanismy, které jedinec volí, jak pracuje se svým strachem a do jaké míry si uvědomuje svou zranitelnost, co je pro něj největší hrozbou? Co je největší hrozbou pro lidstvo jako takové? Bojíme se o sebe, nebo o nás…?

Bezpečí a lidožrouti

Bezpečí představuje pro člověka stejné ohrožení jako hypertrofované nebezpečí. Riziko je nedílnou součástí závazně žitého života. Neexistence únosné míry nebezpečí, rizika, signalizuje vždy poškozený a nepřirozený život. Nejbezpečněji je ve věznicích a totalitních státech obehnaných ostnatým drátem, samostříly a minovými poli. Ve vězení a v socialismu nemůžeme nikdy zkrachovat, protože tam nesmíme ani podnikat. Podobně i hypertrofované nebezpečí slouží jako záminka k omezení svobod. Umělec artikuluje svými artefakty korupci ducha, která se projevuje v korupci řeči pomocí klišé a lyrické tyranie: demaskuje vymyšlené lidožrouty a ironizuje lyrický žvást. Umělec s mozkem na stopkách vidí i za horizont na skutečná nebezpečí, která nás ohrožují za kulisou umělé morální paniky. Proto mohl Karl Kraus vytušit za zprávou v českých novinách, která informovala o usmrcení 5000 koček v Českých Budějovicích v plynových komorách již v roce 1934 varovnou metaforu. Otázka bezpečí je jen jedním úhlem pohledu, kterým se lze dívat na naší nesamozřejmou existenci. Karel Hvízdala (ukázka z textu k výstavě)

Policie, jako jedna ze „sofistikovaných" forem násilí, vytvořená naší civilizací je tématem instalace Lesní policie. Filip Turek ji ironicky propojil se světem napodobenin, v tomto případě se jedná o zvířecí vycpaniny, což je jev obzvlášť bizarní, obklopený navíc hustým oblakem konotací. Jako většina jeho prací je i tato hrou s nadsázkou a posouváním významových rovin. Neonový nápis Jana Nálevky pracuje s dvojím významem slova východ - east/exit... a vztahem k lokálnímu kontextu. Hranice mezi východem a západem, která se relativizuje. Mění se podle toho, odkud je nahlížena.Neon odkazuje k firemním prezentacím - logo - značka, v tomto smyslu se východ do jisté míry značkou stal, zrovna tak jako západ, a je tedy nahlížen stereotypně podle diktátu vytvořené "korporátní" či „firemní identity".

Podstatou projektu Input Stimuli (což by se dalo volně přeložit jako „zdroje emocí") Radka Mackeho je vizualizace vztahů mezi veřejně činnými lidmi, hledání drobných společných znaků, jež nejsou na první pohled patrné, ale přesto jsou ve společnosti významné. Vztah se může promítat ve shodných vzpomínkách, značkách, společném názoru nebo víře. Instalace reflektuje společenské jevy, vazby a struktury, ve kterých se lidé pohybují a pomocí kterých ovlivňují i širokou veřejnost. Osobnosti svými spontánními emocemi reagují na dané podněty v souvislosti s jejich politickými, uměleckými či jinými zájmy.

Fotografie Veroniky Drahotové Strategie obyčejů vychází ze značně skeptického, kritického až paranoidního pohledu na svět, který přes všeobecnou glorifikaci technologií počítá s jejím nevyhnutelným selháním. Formou archetypů vyzvedá diskurz moderní doby, kdy se sám jedinec nemá šanci účinně chránit. V podstatě se i přes technický pokrok obranné mechanismy člověka/jedince a jeho možnosti se zabezpečit adekvátně vůči světovému vývoji příliš nezměnily. Fotografie demonstruje bezmoc lidí mít reálnou kontrolu nad svým bezpečím, potažmo svým životem. Člověk je okolnostmi nucen k pasivitě, nezbývá nic jiného než doufat/věřit v to, že nás něco (vyššího) ochrání.Fotografie cituje momentku z roku 1919, kdy byly škapulíře využívány jako ochrana před španělskou chřipkou. Jako produkt svých experimentálních meditací v horách vystavuje Ivan Vosecký psychedelické úvahy o stavu světa, smyslu a směřování lidské civilizace. Esej nebo spíš zamyšlení je pojato formou deníků a zkratkovitých zápisů.

Rozsáhlý projekt Před velkým požárem Radky a Stanislava Müllerových propojuje médium prostorové instalace a videa. Memento Mori novodobých hrdinů v nadhledu s kontejnerem na odpad a odkazem na tokijské metro. Moment proměny teenagera v dospělou osobnost je téma krátko-sekvenčního příběhu, plného přehraných schémat a životních klišé. Video je reakcí na počítačovou hru, která si na hru pouze hraje, a v podstatě je jen výsekem reality.

Komiksem Wings of Law (Křídla práva) navazuje Milan Salák na několik svých předešlých projektů, jejichž společným jmenovatelem je identifikace autora s životem bojového pilota v rámci „hardcore" hraní počítačových leteckých simulátorů. Na pozadí původně „oddechově" určených her se Salák pokouší proniknout do myšlení člověka uvažujícího v souvislostech vypjatých historických událostí. Na křídlech amerických strategických bombardérů B29 (letadla tohoto typu poprvé svrhla atomové bomby) lze postupně přečíst věty ústavy Spojených států. V manipulované realitě tohoto projektu autor naráží na polemickou roli Spojených států v rámci světových dějin a samozřejmě i v současnosti…

K účasti na výstavě byli přizváni také dva mladí umělci z Británie. Koncept „Tento nápad jsem okopíroval od někoho jiného" od Edwarda Clive vychází z úvahy nad tím, co znamená „umělecké bezpečí". V prvním okamžiku je toto dílo vnímané jako přiznání jakéhosi uměleckého tabu - výstup příliš paranoického myšlení reagujícího na subjektivní výklady. Autor se v něm přiznává k tomu, že napodoboval dílo jiného umělce, přitom však není jasné, co bylo vlastně okopírováno. Vzniká tím jakási hra s diváky, kteří se mají snažit dešifrovat to, co pochází od umělce, a to, co bylo okopírováno.

V britských mediích bývá diskuse o bezpečí spojována s obavami o erozi národní identity. Ať už se o něm diskutuje ve spojení s něčím tak velikým, jako je terorismus či něčím tak složitým jako je finanční skepse vůči Euru, v Anglii jsme tímto tématem přímo posedlí, říká Clive.

Při vývoji Evropy směrem k větší homogennosti, co z britských tradic a odlišností vlastně zůstane? Jedna věc, co jistě zůstane - alespoň na nějaký čas - to jsou auta s řízením vpravo. Toto slouží jako základ k mému dílu "Snog Europe"( „Evropský francouzák"), v němž se řidiči z obou stran kanálu La Manche spojí, aby performerka Fiona James mohla projít mezi přilehlými sedadly pro spolucestující vpředu auta. Takto spojeni ve zdánlivě marné akci se semknou ve společném cíli, jímž je získání pozitiv ze společenských rozdílů mezi národy.

(http://www.futuraproject.cz)

Safe

pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Filip Turek: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Fiona James: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Ivan Vosecký: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraporject.cz)
James Clive: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Jan Nálevka: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Milan Salák: pohled do expozice / installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
 

Safe

osoba   narození
Clive Edward   1982    
Drahotová Veronika   25. 7. 1975    
James Fiona        
Kypastová Müllerová Radka   7. 1. 1974    
Macke Radek   11. 8. 1975    
Müller Stanislav   1980    
Nálevka Jan   19. 1. 1976    
Salák Milan   12. 6. 1973    
Turek Filip   5. 1. 1968    
Vosecký Ivan   30. 3. 1963    

Safe

instituce, obec, adresa
Centrum pro současné umění Futura, Praha, Holečkova 49
Karlin Studios, Praha, Křižíkova 34

Safe

osoba   narození
Drahotová Veronika   25. 7. 1975