Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Orlovna
termín: 2011/07/19 - 2011/08/07

poznámka:
http://www.galerie-orlovna.cz/index/article/page/802

POCTA LUDVÍKU KUNDEROVI

Kroměříž , GO!Galerie Orlovna a Biskupská mincovna, 18.7. – 7.8.

Ve dvou zajímavých projektech, výtvarném a dokumentárním, představují Galerie Orlovna a Biskupská mincovna výstavu Sdružení Q ,koncipovanou k uctění památky nedávno zesnulého básníka,prozaika, dramatika,publi­cisty,překlada­tele a výtvarníka Ludvíka Kundery,spolu­zakladatele skupiny RA a Sdružení Q,držitele Ceny Jaroslava Seiferta /rok 2009, udělena Nadací Charty 77/ a mnoha dalších. Výtvarný projekt pod názvem „Úhledná džungle“ ztvárnilo v inspirativních intencích textů Ludvíka Kundery dvacet šest umělců /malířů,grafi­ků,fotografů, sochařů a sklářů/.Mnoho­vrstevnatý ,ambivalentní i empatický duch osobnosti a tvorby Ludvíka Kundery je zde klíčový a prostupuje i propojuje všechna výtvarná média,která ať již obrazem nebo plastikou otevírají a umocňují obsah literárního sdělení do nových rovin působnosti a nové naléhavosti. /Výstavu koncipovali Ing. Jiří Antoš,CSc.,za­kladatel galerie, předseda správní rady a akademický malíř Miroslav Malina, předseda Umělecké rady Galerie Orlovna./Pozitivní interakci přineslo vystoupení Ensemble Marijan, zaměřené výrazově
i významově na alternativní hudební kompozici. V přilehlé galerii Biskupská mincovna se otevírá druhý ze zmíněných projektů -dokumentární projekt „Hora dění“,Ludvík Kundera ve fotografiích a dobových dokumentech,kterou „s neobyčejnou invencí“/dr.Fran­tišek Valouch z „Vernisážní řeči k výstavě Sdružení Q“/ koncipoval,re­alizoval a instaloval Josef Ruszelák,akademický malíř,osobní přítel a kamarád Ludvíka Kundery. František Valouch ve své „Vernisážní řeči k výstavě Sdružení Q“ zmiňuje vztah Ludvíka Kundery k výtvarnému umění. Cituji : „Kunderovu tvorbu lze vnímat jako mnohostěn,jako útvar s nesčetným větvením a mnoha průlinami.K jejím zvláštnostem patří i to,že se často kontaktovala s výtvarným uměním.Skoro celá sbírka Napříč Fantomázií má přímý,nepřímý nebo fiktivní vztah k výtvarným dílům,mezi básní a výtvarným kumštem je čilá látková výměna a často je setřen i rozdíl mezi tím,co do básně vplynulo z obrazu a co naopak bylo z básně vneseno do obrazu“. V tomto smyslu je Pocta Ludvíku Kunderovi nejen důstojnou vzpomínkou na autora ,ale také podnětným projektem propojujícím literární média s výtvarnými.

Zdena Höhmová

----------------------------------------

Sdružení Q – Pocta Ludvíku Kunderovi

V roce 2008 charakte­rizoval Ludvík Kundera Sdružení Q, jehož byl význačným členem, následovně:

Myšlenka založit široké společenství výtvarníků, literátů, hudebníků, divadelníků i architektů vznikla koncem roku 1967 v hlavách tří výtvarníků: B. Laciny, B. Matala a V. Zykmunda. Lákavá byla myšlenka konfrontace rozličných uměleckých disciplín a v tom vlastně navázání na tradici českého umění. František Halas napsal: „Hordy básnické odjakživa táhly s hordami malířskými.“ Rozličnost poetik se předpokládala: podmínkou, možno-li to tak říci, byla kvalita a živoucnost hledání. Sdružení, jehož členy byli i Slováci, se oficiálně ustavilo v květnu 1969, kdy se předpokládal tlak úřadů a jejich nevůle vůči jakémukoli sdružování. Starší žádosti o výstavní termín vyhověl brněnský Dům umění, jehož ředitelem byl tehdy Adolf Kroupa, rovněž člen „Q“, v květnu roku 1970.

Velká výstava ve všech prostorách Domu umění byla tehdy skutečnou Událostí – tím spíše, že se v rámci výstavy konal cyklus tzv. Podvečerů Q, celkem 21 pořadů hudebních, literárních, rozhlasových a divadelních. Vzápětí bylo jakýmkoli skupinám, natož širším sdružením, odtroubeno. „Zdůvodněním“ se tehdy nikdo nenamáhal: nežádoucí a hotovo. Nutno říct, že k brněnské výstavě nevyšel běžný katalog, nýbrž hotový almanach (Q 1). Sdružení Q pak přešlo na samizdatový způsob práce. StB po zdlouhavých obkličovacích manévrech posléze vše zarazila. Poté, co se příslušníci této neblahé instituce přeptali v Praze, mohli říci, že celá akce je „nežádoucí, neboť narušuje konsolidaci tvůrčích svazů.“

Z podnětu skupinky umělců, k nimž patřil i zemřelý už básník Jan Skácel, došlo k obnovení činnosti Sdružení Q ihned po 17. listopadu 1989. Dnes má sdružení Q kolem 110 členů, někteří z nich v zahraničí (Slovensko, Portugalsko).

Co se v současnosti skrývá pod šifrou „Q“? Původní zdůvodnění, že písmeno Q bylo zvoleno jakožto významově, tvarově i skupinově nepříliš opotřebované a že jím začínají četné latinské tázací částice, zní trochu jako žert, ale není jím zcela: tázání, ptaní se je Q-rys číslo jedna. Dále je v tom písmeni obsažen požadavek kvality. Tak sdružení Q nehoufuje umělce jedné poetiky, jak tomu bývá u uměleckých skupin, jehož členové se shodují – trochu vzletně řečeno – v přitažlivé kráse různosti a ve vidině žádoucího jiskření z konfrontace těchto růzností.

Sdružení Q shromáždilo umělce různých generací i sklonností, umělce, kteří mají za sebou a – připusťme – hlavně před sebou kus kloudné práce, dílo. Měli by být otevřeni experimentu, ale i experimentu schopni. Ne úzcí specialisté, avšak lidé se sklonem i vlohou rozhlížet se po jiných uměních.

A tak od roku 1989 uspořádalo Sdružení Q desítky výstav doma i v zahraničí (např. Heidelberg, Arabské emiráty, Lisabon, Porto). Bylo vždy dramaturgickým záměrem, aby už název výstavy vyjadřoval téma: zase jen namátkou výstava v Heidelbergu nesla název H 708 B (šifra znamenala Heidelberg – 708km – Brno), v Lisabonu a v Portu to byl díky Františku Listopadovi název Daleko blízko, velká výstava v Kroměříži (1998) se jmenovala Nebe, peklo, ráj, v Praze na podzim roku 2004 Kvébraní .

Vždy, pokud to bylo možné, doprovázely výstavy Q v tzv. Podvečerech Q další Q-umění: literární pořady, malá divadelní nebo hudební představení, besedy při výstavách.

Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

osoba   narození
Filippovová Marie   26. 7. 1938    
Fuksa Zdeněk   7. 9. 1922    
Gargulák Jaromír   5. 2. 1958    
Höhmová Zdena   4. 10. 1955    
Kanta Antonín   26. 11. 1952    
Kovářík Miroslav   13. 10. 1951    
Kováříková Ludmila   13. 1. 1953    
Kubová Božena   1900    
Macháček Zdeněk   16. 8. 1925    
Malina Miroslav   25. 4. 1956    
Myška Miroslav   3. 5. 1946    
Odehnal Antonín   15. 4. 1931    
Plotěná Marie   21. 2. 1946    
Pospíšil Jan   9. 1. 1952    
Rajlich Jan   10. 6. 1950    
Rossí Božena   14. 3. 1957    
Ruszelák Josef   16. 6. 1938    
Šimorda Miroslav   29. 3. 1923    
Šindler Jiří   25. 5. 1922    
Tasovský Pavel   22. 11. 1960    
Tománek Zdeněk   15. 1. 1958    
Trizuljak Marek   7. 6. 1953    
Trizuljaková Miroslava   30. 9. 1955    
Vlach Jiří   14. 8. 1946    
Vosyková Sedláková Monika   8. 8. 1966    
Vyskočil Jaroslav   12. 7. 1950    

Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

instituce, obec, adresa
Galerie Orlovna, Kroměříž (Kroměříž), Na Sladovnách 1492

Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

osoba   narození
Antoš Jiří   20. 10. 1925    
Malina Miroslav   25. 4. 1956    

Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev)
  2011   Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi
ročenka
  rok vydání   název (podnázev)
  2012   Go! Galerie Orlovna (Ročenka 2011)