Sdružení Q: Pocta Ludvíku Kunderovi

termín: 2011/07/19 - 2011/08/07
instituce: Galerie Orlovna
typ výstavy: kolektivní

poznámka:
http://www.galerie-orlovna.cz/index/article/page/802

POCTA LUDVÍKU KUNDEROVI

Kroměříž , GO!Galerie Orlovna a Biskupská mincovna, 18.7. – 7.8.

Ve dvou zajímavých projektech, výtvarném a dokumentárním, představují Galerie Orlovna a Biskupská mincovna výstavu Sdružení Q ,koncipovanou k uctění památky nedávno zesnulého básníka,prozaika, dramatika,publi­cisty,překlada­tele a výtvarníka Ludvíka Kundery,spolu­zakladatele skupiny RA a Sdružení Q,držitele Ceny Jaroslava Seiferta /rok 2009, udělena Nadací Charty 77/ a mnoha dalších. Výtvarný projekt pod názvem „Úhledná džungle“ ztvárnilo v inspirativních intencích textů Ludvíka Kundery dvacet šest umělců /malířů,grafi­ků,fotografů, sochařů a sklářů/.Mnoho­vrstevnatý ,ambivalentní i empatický duch osobnosti a tvorby Ludvíka Kundery je zde klíčový a prostupuje i propojuje všechna výtvarná média,která ať již obrazem nebo plastikou otevírají a umocňují obsah literárního sdělení do nových rovin působnosti a nové naléhavosti. /Výstavu koncipovali Ing. Jiří Antoš,CSc.,za­kladatel galerie, předseda správní rady a akademický malíř Miroslav Malina, předseda Umělecké rady Galerie Orlovna./Pozitivní interakci přineslo vystoupení Ensemble Marijan, zaměřené výrazově
i významově na alternativní hudební kompozici. V přilehlé galerii Biskupská mincovna se otevírá druhý ze zmíněných projektů -dokumentární projekt „Hora dění“,Ludvík Kundera ve fotografiích a dobových dokumentech,kterou „s neobyčejnou invencí“/dr.Fran­tišek Valouch z „Vernisážní řeči k výstavě Sdružení Q“/ koncipoval,re­alizoval a instaloval Josef Ruszelák,akademický malíř,osobní přítel a kamarád Ludvíka Kundery. František Valouch ve své „Vernisážní řeči k výstavě Sdružení Q“ zmiňuje vztah Ludvíka Kundery k výtvarnému umění. Cituji : „Kunderovu tvorbu lze vnímat jako mnohostěn,jako útvar s nesčetným větvením a mnoha průlinami.K jejím zvláštnostem patří i to,že se často kontaktovala s výtvarným uměním.Skoro celá sbírka Napříč Fantomázií má přímý,nepřímý nebo fiktivní vztah k výtvarným dílům,mezi básní a výtvarným kumštem je čilá látková výměna a často je setřen i rozdíl mezi tím,co do básně vplynulo z obrazu a co naopak bylo z básně vneseno do obrazu“. V tomto smyslu je Pocta Ludvíku Kunderovi nejen důstojnou vzpomínkou na autora ,ale také podnětným projektem propojujícím literární média s výtvarnými.

Zdena Höhmová

----------------------------------------

Sdružení Q – Pocta Ludvíku Kunderovi

V roce 2008 charakte­rizoval Ludvík Kundera Sdružení Q, jehož byl význačným členem, následovně:

Myšlenka založit široké společenství výtvarníků, literátů, hudebníků, divadelníků i architektů vznikla koncem roku 1967 v hlavách tří výtvarníků: B. Laciny, B. Matala a V. Zykmunda. Lákavá byla myšlenka konfrontace rozličných uměleckých disciplín a v tom vlastně navázání na tradici českého umění. František Halas napsal: „Hordy básnické odjakživa táhly s hordami malířskými.“ Rozličnost poetik se předpokládala: podmínkou, možno-li to tak říci, byla kvalita a živoucnost hledání. Sdružení, jehož členy byli i Slováci, se oficiálně ustavilo v květnu 1969, kdy se předpokládal tlak úřadů a jejich nevůle vůči jakémukoli sdružování. Starší žádosti o výstavní termín vyhověl brněnský Dům umění, jehož ředitelem byl tehdy Adolf Kroupa, rovněž člen „Q“, v květnu roku 1970.

Velká výstava ve všech prostorách Domu umění byla tehdy skutečnou Událostí – tím spíše, že se v rámci výstavy konal cyklus tzv. Podvečerů Q, celkem 21 pořadů hudebních, literárních, rozhlasových a divadelních. Vzápětí bylo jakýmkoli skupinám, natož širším sdružením, odtroubeno. „Zdůvodněním“ se tehdy nikdo nenamáhal: nežádoucí a hotovo. Nutno říct, že k brněnské výstavě nevyšel běžný katalog, nýbrž hotový almanach (Q 1). Sdružení Q pak přešlo na samizdatový způsob práce. StB po zdlouhavých obkličovacích manévrech posléze vše zarazila. Poté, co se příslušníci této neblahé instituce přeptali v Praze, mohli říci, že celá akce je „nežádoucí, neboť narušuje konsolidaci tvůrčích svazů.“

Z podnětu skupinky umělců, k nimž patřil i zemřelý už básník Jan Skácel, došlo k obnovení činnosti Sdružení Q ihned po 17. listopadu 1989. Dnes má sdružení Q kolem 110 členů, někteří z nich v zahraničí (Slovensko, Portugalsko).

Co se v současnosti skrývá pod šifrou „Q“? Původní zdůvodnění, že písmeno Q bylo zvoleno jakožto významově, tvarově i skupinově nepříliš opotřebované a že jím začínají četné latinské tázací částice, zní trochu jako žert, ale není jím zcela: tázání, ptaní se je Q-rys číslo jedna. Dále je v tom písmeni obsažen požadavek kvality. Tak sdružení Q nehoufuje umělce jedné poetiky, jak tomu bývá u uměleckých skupin, jehož členové se shodují – trochu vzletně řečeno – v přitažlivé kráse různosti a ve vidině žádoucího jiskření z konfrontace těchto růzností.

Sdružení Q shromáždilo umělce různých generací i sklonností, umělce, kteří mají za sebou a – připusťme – hlavně před sebou kus kloudné práce, dílo. Měli by být otevřeni experimentu, ale i experimentu schopni. Ne úzcí specialisté, avšak lidé se sklonem i vlohou rozhlížet se po jiných uměních.

A tak od roku 1989 uspořádalo Sdružení Q desítky výstav doma i v zahraničí (např. Heidelberg, Arabské emiráty, Lisabon, Porto). Bylo vždy dramaturgickým záměrem, aby už název výstavy vyjadřoval téma: zase jen namátkou výstava v Heidelbergu nesla název H 708 B (šifra znamenala Heidelberg – 708km – Brno), v Lisabonu a v Portu to byl díky Františku Listopadovi název Daleko blízko, velká výstava v Kroměříži (1998) se jmenovala Nebe, peklo, ráj, v Praze na podzim roku 2004 Kvébraní .

Vždy, pokud to bylo možné, doprovázely výstavy Q v tzv. Podvečerech Q další Q-umění: literární pořady, malá divadelní nebo hudební představení, besedy při výstavách.