Já: Výstava o třech dějstvích
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Centrum pro současné umění Futura
termín: 2006/05/30 - 2006/08/13
poznámka:
Výstava Já je výstava o třech dějstvích. Je to výstava, která se uskuteční na třech místech, pokaždé v poněkud jiné konstelaci umělců, ale její jádro, nebo spíše tematický okruh, kolem nějž se pohybuje, zůstává. Záměrem je v jednotlivých městech (Bratislava, Praha, Vídeň) představit osobnosti, které tam doposud nevystavovali (v Praze například Martin Creed/UK/, Lise Harlev/DK/, Saskia Holmkvist/S/, Bas Jan Ader/NL/, Fikret Atay/TUR/, atd.) ve spojení s novými díly reprezentantů místní scény, kteří tam jsou dobře známi (Jiří Kovanda, Jan Mančuška, Jiří Skála).
Na výstavě se můžete setkat na jedné straně s mladými autory z Turecka, Dánska, Moldavska, Švédska, na straně druhé zde vystavují osobnosti světového výtvarného umění – Lawrence Weiner a Martin Creed.
Martin Creed v Čechách vystavuje poprvé. Tento autor vzbudil obrovskou vlnu pozornosti, když se stal v roce 2001 držitelem renomované Turnerovy ceny. Instalace, za níž cenu získal, byly dvě žárovky, které se rozsvěcely a zhasínaly v pravidelných intervalech a osvětlovaly prázdnou místnost. To způsobilo velký skandál v tisku, který si kladl otázku jaký smysl má výtvarné umění. Odpověď na ni formulovala zpěvačka madonna, která cenu předávala: „Umění může být inspirující, nevysvětlitelné, provokativní i nesnesitelné, ale žít bez něj nemůžeme.“ martin creed v praze vystavuje zvukovou instalaci s názvem „Nevím co chci“.
Americký umělec Lawrence Weiner byl v šedesátých letech jedním ze zakladatelů konceptuálního umění. Účastnil se stovek výstav na celém světě, měl samostatné výstavy v nejvýznamnějších světových muzeích: Musee de la ville de Paris, Stedelijk Museum Amsterdam, Dia Cemter New York, Guggenheim Museum, ad. Na rok 2007 připravuje Whitney Museum v New Yorku retrospektivní přehlídku jeho prací. V praze Lawrence Weiner vystavuje svoji textovou práci v české mutaci.
Logika uvažování o výstavě ve třech cyklech je do jisté míry divadelní. Tyto výstavy se snaží postavit paralelu mezi archetypální divadelní logikou (kterou do jisté míry přejímá i film) a výstavou výtvarných děl.
Téma je exponováno ve třech aktech, které mají svoji dramaturgii, rozdílnou architekturu a jiné publikum. Tak jako v divadelním představení může mít totožný herecký výstup (výtvarné dílo) jiný význam a u publika také jiný ohlas. Divadelnost klade důraz na „inscenaci“, což u výstavy znamená, že každé dílo ve skupinové výstavě je zároveň součástí dramaturgického celku i samostatnou jednotkou. Cílem je vytvořit distanci mezi představou kurátora, která je textová a ideová a samotnou inscenací – výstavou. Výstava by tak neměla být ilustrací nějakého textu nebo ideje (k čemuž často dochází), ale inscenací tohoto textu v konkrétních podmínkách tří prostorů, měst, kontextů.
Vlastním tématem, okolo nějž se tato výstava pohybuje je pátrání po tom, co motivuje přemýšlení současných umělců, respektive jaký je existenciální základ konceptuálního umění?
V textu, který jsme napsali s Janem Mančuškou, jsme ve zkratce takové tázání pojmenovali přímá onthologie.
Co to je vůbec onthologie? Jedna z filozofických definic vymezuje onthologii v souvislosti s konceptualitou, což jsou pro tuto výstavu dva základní póly uvažování:
„Konceptualizace je shrnutí, zjednodušená představa světa, který chceme z nějakého důvodu znázorňovat. Každá základna znalostí, systém znalostí nebo činitel na různých úrovních znalostních systémů je vystaven konceptualizaci, přímo i nepřímo.
Onthologie je zřetelné postižení základů, z nichž vychází konceptualizace. Termín je vypůjčen z filosofie, kde onthologie se zaobírá systematickým vysvětlením existence.
Snahou výstavy je představit umělce, jejichž díla jsou konceptuální (založená na ideji), ale cílem je upozornit na hlubší, existenciální motivace, které se v jejich idejích projevují.
Ve shodě s divadelní ideou je cílem výstavy tyto motivace inscenovat, nikoliv je verbálně opisovat.
Tři dějství výstavy se uskutečňí v: tranzit dielně Bratislava (léto 2005), Futura Praha (30.05.-13.08.2006), Secession Vídeň (září 2006)
Já: Výstava o třech dějstvích
Lise Harlev: Rodná země / My Own Country, 2005\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Ivan Moudov: Jednohodinová přednost v jízdě/ 1 hour priority, 2002, DVD \r\n(http://www.futuraproject.cz)
Bas Jan Ander: Jsem tak smutný,že to nejde vypovědět / I am too sad to tell you, 1971, 16 mm černobílý film přepsaný na DVD / 16 mm b/w film transfered onto DVD\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Alan Curall: Vzkaz mému nejlepšímu příteli / Message to my best friend, 2001,DVD, 4 min. 20 sec.\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Pohled do instalace / Installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Pohled do instalace / Installation view\r\n(http://www.futuraproject.cz)
Jiří Kovanda: Bez názvu / Untitled, 1977, autorská dokumentace akce / author's documentation of the action\r\n(http://www.futuraproject.cz)
