Česká a slovenská fotografie 80. a 90. let 20. století
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Dom umenia
termín: 2002/10/30 - 2002/11/22
poznámka:
Nedílnou součástí výstavní činnosti Muzea umění Olomouc je prezentace současného výtvarného umění v co nejširším možném záběru; výsledkem takových projektů je mapování a zachycení významných směrů a proudů, které ovlivňují českou (v některých případech i mezinárodní) výtvarnou scénu. K takovým projektům se řadí i připravovaná výstava české a slovenské fotografie 80. a 90. let 20. století.
Téměř deset let po rozdělení Československé republiky se již ztrácejí kontakty nejen mezi výtvarníky, ale mizí i obecné povědomí o dění na druhé straně hranic vůbec. Přesto nebyly vztahy mezi českými a slovenskými umělci, navázané během trvání společného státu okamžitě po jeho rozpadu přetrhány; např. řada mladých slovenských fotografů i dnes studuje na pražské FAMU či opavském Institutu tvůrčí fotografie. Je proto zajímavé sledovat, jak se mění působení vlivu západního, popř. východního světa na umělce z obou zemí, udržování tradičních nebo vytváření nových vztahů a vazeb. Nejedná se o pouhé srovnání vystavených prací, ale spíše o snahu prostřednictvím fotografie předvést již různící se politické, hospodářské i kulturní uspořádání, názory i postoje.
Výstava bude rozdělena do dvou hlavních celků.
První část pokrývá oblast dokumentární fotografie a postihuje jak klasický "objektivní" dokument, tak subjektivní díla a sociologicky orientované práce. V této části budou představena např. díla "klasiků" oboru: V. Koláře, J. Štreita, T. Huszára, dále např. A. Bána, K. Cudlína, D. Kyndrové, tvůrce reportážní fotografie J. Šibíka či práce z ústavu sociální péče J. Reča a dalších.
Druhá část výstavy se zaměří na výtvarnou fotografii. Zjednodušeně ji lze rozdělit do několika hlavních proudů, které se však v dílech jednotlivých autorů prolínají a spojují. Výrazným fenoménem je již od druhé poloviny 60. let inscenovaná fotografie (dodnes k jejím nejvýraznějším představitelům patří J. Saudek). V 80. letech pak můžeme mluvit o její nové vlně, ke které přispěli např. slovenští studenti FAMU (T. Stano, R. Prekop). Stále častěji se v tomto žánru objevuje nahé mužské či ženské tělo, které kromě erotického tématu v podtextu vyjadřuje i individuální reakce na nejrůznější podněty okolního světa (T. Takácz, I. Pinkava, J. Szuczová, J. Krížik, M. Brachtlová a další). Portrét dominuje také v představované tvorbě P. Hečka a svým způsobem i ve "slepičích" portrétech T. Błonského. K dalším modifikacím inscenované tvorby patří např. sekvence Š. Grygara, nebo díla skupiny Bratrstvo.
Velkému zájmu výtvarníků po celé sledované období se těší i manipulovaná fotografie, vyznačující se nejrůznějšími zásahy do negativů i pozitivů, montážemi, kombinacemi s dalšími výtvarnými technikami, atd. Mezi nejvýznamnější představitele patří např. P. Jasanský, pozoruhodné jsou geláže M. Macků či malované interiéry G. Lišhákové a I. Patočkové, či počítačem upravené práce V. Bromové. Konceptuální tvorba bude na výstavě zastoupena fotografickými záznamy akcí, např. I. Kafky či R. Sikory.
Stranou nezůstane ani klasická fotografická krajina či zátiší. Z tvůrců těchto námětů můžeme jmenovat např. D. Slivku, M. Machotku nebo J. Beneše.
Výstavu doprovází bohatě ilustrovaný katalog, který mapuje hlavní tvůrčí proudy, osobnosti a díla české a slovenské fotografie. Celá výstava bude na konci roku 2002 reprízována ve Slovenské republice, v rámci každoroční prestižní akce Mesiac fotografie.
-hr-
