Umělci Benešovska ze sbírek MUD
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění a designu Benešov
termín: 2022/02/24 - 2022/04/24
poznámka:
Výstava v této místnosti navazuje na Salon umělců Benešovska ve spodních sálech. Vystavená díla pocházejí ze sbírek MUD a představují divákům umělce, kteří svým životem či dílem byli spojeni s Benešovem či jeho širším okolím.
Nejstarší generaci zastupují František Holoubek (1879–1934) a Ladislav Šíma (1885–1956). Holoubek je svou tvorbou silně spjat s Konopištěm a jeho parkem. Šíma se do Benešova přestěhoval za prací a jako učitel na místním gymnáziu se věnoval také organizování mnoha kulturních a společenských akcí. K většině z nich také sám vytvářel pozvánky a plakáty.
Další obrazy jsou od vrstevníků Vladimíra Antuška (1901–1968) a Václava Pavlíka (1901–1966). Oba dva jsou charakterističtí tématem svých obrazů. Vladimír Antušek nejčastěji maloval krajinu okolo svého rodného města v malebných a jemných kompozicích. Pavlík, který se do regionu přestěhoval až v pozdějším věku, se naopak věnoval téměř výhradně květinovým zátiším v klasickém stylu. V jeho díle se ale najdou i motivy reagující na aktuální situaci – například ohledně počínající druhé světové války nebo krajiny z Posázaví.
Z Benešova pocházel i jeden z nejvýznamnějších sochařů 2. poloviny 20. století Miloslav Chlupáč (1920–2008). Jeho monumentální sochy jsou nejen v mnoha českých městech, ale také v zahraničí a největší socha Tři Grácie se nachází v Mexico City. Jeho hlavní doménou byla figura, které se věnoval v soše i v kresbě či grafice. V malbě vytvořil také několik zátiší, která svou výraznou barevností zajímavě kontrastují s jeho sochařským dílem.
Vladimír Cidlinský (1934–2013) je s Benešovem spjat svým životem i tvorbou. Jeho kresby benešovských zákoutí jsou cenná i jako dokumentace proměňujícího se města. V pozdější době se věnoval často i monotypům nejčastěji na hudební motivy.
