Only Transitions and Translations
typ výstavy: kolektivní
místo konání: MeetFactory - Mezinárodní centrum současného umění / International Center of Contemporary Art
termín: 2023/06/09 - 2023/08/20
poznámka:
Dále: an_tonie
---
Výstava se dotýká principu horizontální interkonektivity, vizuálně i myšlenkově reprezentované prostřednictvím spojů v síti vztahů mezi různými aktéry. Nad výstavou‐laboratoří jsme se pokusili zamyslet jako nad jedním z modů existence, který zdůrazňuje ta‐ to kontinuálně vznikající spojení. Coby aktivní a kolektivní činitelé se staly také východiskem samotného prostorového řešení vý‐ stavy – výsledkem je fyzická síť, načrtnutá na základě schématu na sebe navazujících vztahů, rozhodnutí a aktivit. Ať už těch lid‐ ských (umělců a umělkyň, kurátorů a kurátorek, architektů a ar‐ chitektek, grafického či instalačního týmu a mnoha jiných, kteří navzájem spolupracovali v různou dobu na různých místech, prostřednictvím různých médií) tak nelidských prvků (v podobě užitých materiálů, předmětů, služeb, institucí a situací, které při této spolupráci vstoupily do hry). Výsledek lze pomyslně chápat jako časoprostorový záznam množiny všech těchto spojení.
Samotná díla v síti sehrávají roli uzlových bodů, jakýchsi fyzických výslednic myšlenek, činů a roz‐ hodnutí, které vedly k jejich přítomnosti v prostoru výstavy. Vzájemně propojující se linie mohou být chápány jako pomyslná „plochá mapa“ či cesta, která však záměrně postrádá jasně daný směr.
Hybridní textilní objekty Dominika Styka vystupují jako aktéři na pomezí scénografie, performance a volného umění. Bronislava Orlická ze svých pavučinových přízích splétá texty básní Lu‐ boše Svobody, kterými prostorově rozšiřuje působnost svých velkoformátových pláten. Pod uzlovými body sítě propojující práce Sarah Dubné můžeme souběžně vnímat vnitřní i vnější plochy sešitých a pigmenty tetovaných obrazů. Její rukou ve‐ dený barevný pigment se stává aktivním činitelem s transfor‐ mačním potenciálem nejen na lidské kůži či plátně, ale třeba i na sádrokartonové příčce. Anežka Abrtová do výstavy přináší objekty a kresby, ve kterých se potkávají vrstvy jejího těla spo‐ lu s různými, aktivními materiály z různých časových horizontů jejího života.
Zatímco fyzické objekty vystavené zejména v první výstavní síni rozšiřují svou modalitu v materiálové rovině, vylézají z rámů obrazů a utváří další svébytná spojení uvnitř výstavního prostředí, představují prezentovaná videa politicko‐aktivistické vyjádření k již existujícím, nebo naopak potenciálně bu‐ doucím systémům sítí. Denisa Langrová připomíná lidské propojení s přírodou a dalšími živočichy, přičemž nabízí možnosti budoucnosti bez racionalistického diskurzu, a rozdílu mezi silou a příčinou. Ruta Putramentaite ve svém video‐receptu tematizuje tzv. etický konzumerismus a komentuje jím globální produkci potravin coby nedostižitelný hyperobjekt. Projekt No Blade of Grass uskupení BCAA system sleduje aktéry fiktivního LARPu, kde jsou účastníci a účastnice politické sabotáže zob‐ razení jako součást širších více‐než‐lidských vztahů, závislých na přírodních i technických entitách.
Instalace Alex Sihelsk* a an_tonie v závěrečném výstavním pro‐ storu nabízí skutečný ekosystém sítě, upředený z bavlněných nitek. V jejich pojetí není plochý, ale naopak se napíná v nejrůz‐ nějších úrovních po celém vymezeném prostoru. Jednotlivé části se přes sebe různě prolínají, jedna dominuje druhé, vytváří uzly i křehká spojení. V obsahové i fyzické rovině se tak dotýkají otázky etablování neoficiálních informací v oficiální či „stávání se“ součástí sítě. Ptají se přitom, kdo takové sítě dominantních narativů skládá a kdo k nim má přístup.
V srpnu se výstava stane skutečnou laboratoří skupiny d'epog, která v návaznosti na rezidenční pobyt přímo v galerii spoluvytvoří další, časoprostorový uzel (dílo) výstavní situace.
