K pražské přehlídce mezinárodního surrealismu

autor textu: František Doležal
rok vydání: 1947
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český
nadřazený dokument: Národní osvobození,

poznámka:
Jinak nenastalo v surrealismu, až na přesun zájmu od vžitých, vyhroceně erotických postav a symbolů k malířské poesii, vážných změn. Trvá tu i starý antagonismus mezi plošně grafickým (Miró, Bouvet) a plastickým zpodobením představ, fantasie a snu, při čemž prostorová trojrozměrnost bývá vyjadřována buď na principu veristickém (Toyen, Tanguy), nebo konstruktivně kubistickém (Matta). Nezměněny zůstaly methoda a cíl - podpořit předmětnou skutečnost v jejím navyklém vzhledu a významu, podřídit ji vnitřním představám a dáti ji nový nečekaný smysl a obsah, učinit tvorbu zcela neodvislou a svéprávnou. Nezměněnou zůstala i lhostejnost k jednotícím tvárným principům a slohové jednotě.
Celkově shrnuto, jeví se dnešní surrealistická aktivita ve svých výsledcích kvalitativně značně nesourodá. Vedle projevů vskutku silných a objevných vykazuje exposice i celou řadu těch, které vznikly suchou kalkulační cestou. Příčinou toho je nestejná dávka invence, kterou disponují jen umělci obdaření mimořádným bohatstvím citu, představivosti a nadání. A těch, jak přehlídka zlomku surrealistické tvorby ukazuje, není právě nadbytek.
Surrealismus byl u příležitosti svého pražského vystoupení z několika stran prudce napaden. Stalo se tak en block z důvodů mimouměleckých, bez ohledu, zda jeho průzkum citového života přináší hodnoty či nikoliv. Takové hodnocení je nutno rozhodně odmítnout. Ať se surrealistickými cíli a methodami souhlasíme,nebo se s nimi rozcházíme (řteba proto, že svou romantickou orientací vybočuje z racionalistické koncepce doby), musíme dbát toho, aby řped therií a methodou byl brán zřetel ke kvalitám. To platí o každém druhu umění a ani u surrealismu tomu nemůže být jinak.