Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

podnázev: Poznávejme Ústecký kraj

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Průboj, Ústí nad Labem
rok vydání: 1957
jazyk: český

poznámka:
-
Ústecký kraj - Středohoří, Podřipsko, Litoměřicko, Lounsko, Děčínsko i hornický Sever - se svou svéráznou přírodou poutá po celá desetiletí zájem našich umělců, spisovatelů, malířů a grafiků i pracovníků jiných tvůrčích odvětví. První mu složil hold nesmrtelný pěvec "Máje", básník Karel Hynek Mácha. Thematicky k němu obraceli pozornost v některých ze svých děl MIkoláš Aleš, Julius Mařák, Adolf Liebscher a jiní. K jeho obzorům shlížel od mělnických výšin i Josef Mánes.
Z našich současníků odtud těžili náměty k své tvorbě Emil Filla a zasloužilý umělec Vilém Nowak, z mladších pak grafička Jiřincová a malíři Josef Brož, Alois Moravec a Lev Šimák. Na jeho okraji tvoří malíři Fr. Jiroudek, Cyril Chramosta a jiní. Svůj tvůrčí osud s Ústeckem spojuje i řada dalších malířů v kraji usedlých, jako na příklad Hora, Kopecký, Šrůtek, Kalous, Menš, Ťápal a jiní.
Ústecký kraj je nejen předmětem tvůrčího zájmu řady umělců, ale i rodištěm mnoha významných osobností našeho uměleckého života. K nejvýznačnějším z nich patří malíř Otakar Nejedlý, scénický výtvarník prof. Fr. Tröster a klasik moderní české krajinomalby Antonín Hudeček.
Rodištěm Antonína Hudečka je obec Loucká u Mšena nad Ohří, kde hospodařil na nevelké výměře půdy starý hudečkovský rod, bohatý na nadané muzikanty. Na chalupě měl zůstat i mladý Antonín Hudeček. Osud však předurčiů.
Po čtyřletém studiu na roudnickém gymnasiu měl jít na hospodářskou školu, avšak shodou okolností zakotvil na pražské malířské Akademii. Jeho učiteli byli figuralisté Pirner a Brožík, v Mnichově pak Otta Seitz a Slovinec prof. Ažbé. Hudeček však figurální malbu záhy opustil a přidružil se k Mařákovým žákům, kteří v čele s Antonínem Slavíčkem hledali nové cesty českého krajinářství.
Nadán mimořádným talentem, ocitl se Antonín Hudeček záhy po boku Slavíčka v čele této skupiny a zároveň v čele současného českého krajinářství. Se Slavíčkem pak začal razit slávu a věhlas české krajinomalby za hranicemi vlasti. Vídeň, Berlín, Řím, Neapol - to byla místa, jež zahrnovala díla obou umělců vřelým uznáním.
Společná pouť obou umělců trvala přes deset let a byla přetržena Slavíčkovou tragickou smrtí (1910). Hudeček pak šel svými cestami a sledoval neúnavně svůj umělecký ideál ještě plných třicet let: do své smrti, jež ho zastihla v roce 1941 v Častolovicích u Hradce Králové.
Jeho rozsáhlé dílo, rozpadající se do několika thematických cyklů, je dodnes živé a budí pozornost a obdiv v našich i zahraničních galeriích jak v Evropě, tak i za Oceánem. Jeho životnost a naléhavost potvrdily i letošní výstavy uspořádané v Praze, Karlových Varech a Hradci Králové. k 85. výročí Hudečkova narození. Ukázalo se tu poznovu, jaké hodnoty obsahuje toto obrovité dílo, a co je v něm poučného a podnětného.
Je v něm básnická síla a výtvarná inteligence. Je v něm celý, vážný a soustředěný člověk, vidoucí a vědoucí umělec, člověk ušlechtilé povahy, soustředěné vůle a mimořádného vnitřního formátu.
Námětový rejstřík Hudečkova díla tvoří vedle figurálních látek převážně látky krajinářské, čerpané z okolí Okoře (1897 až 1906), Starého Kolína (1907) a Police nad Metují (1909-1914), z baltského ostrova Rujany (1914-1915), z Rakouských Alp (1915-1917), ze Slovenska (1918-1926), ze Zakarpatské Ukrajiny (1927-1932). Zcela samostatnou kapitolu v Hudečkově tvorbě tvoří díla, zobrazující barvitým a neobyčejně svěžím způsobem jižní moře a přímoří (Dubrovník, Syrakusy, Ischie, Benátky).
Typickým rysem Hudečkovy tvorby je její silně citový, lyrický a hudebně podbarvený obsah a jednotný výraz a sloh, prozrazující malířův pevný výtvarný názor. Dalším příznačným rysem Hudečkova díla je jeho úzké sepětí s reálnou skutečností, jež je tu tlumočena opravdu tvůrčím, nepopisným způsobem. Vzácná je i jednota, klenoucí se mezi obsahem a formou, mezi dílem a životem jeho tvůrce.
V této synthese dospěl Antonín Hudeček cestou tvrdé a usilovné práce, cestou sebeobětování a celého soustředění na svůj umělecký úkol. Dílo, jež nám odkázal, je výsledkem osobitého, pokrokového a soustavně rozvíjeného programu a nese v sobě pečeť duchovní velikosti, umělecké poctivosti a houževnatého tvůrčího zápolení.
Pro tyto vlastnosti stavíme Antonína Hudečka po bok klasiků našeho novodobého výtvarného umění a označujeme ho plným právem společně s Antonínem Slavíčkem za zakladatele moderního českého krajinářství.
Svým životem a svým velkým nestárnoucím, neobyčejně kultivovaným, ryze českým a zároveň i světovým dílem nám bude Antonín Hudeček vzorem, k němuž se budeme vždy znovu a znovu vracet a hledat v něm morální posilu pro naši výtvarnou tvorbu.

Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

osoba   narození   poznámka
Doležal František   28. 7. 1910    

Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

osoba   narození   poznámka
Hudeček Antonín   14. 1. 1872    

Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

osoba   narození   poznámka
Aleš Mikoláš   18. 11. 1852    
Brož Josef   13. 8. 1904    
Filla Emil   4. 4. 1882    
Hora František   22. 11. 1913    
Chramosta Cyril   6. 8. 1908    
Jiroudek František   17. 2. 1914    
Jiřincová Ludmila   9. 5. 1912    
Kalous Antonín   3. 11. 1884    
Kopecký Bohdan   23. 8. 1928    
Liebscher Adolf   11. 3. 1857    
Mácha Karel   16. 11. 1810    
Mánes Josef   12. 5. 1820    
Mařák Julius   29. 3. 1832    
Menš Josef   16. 5. 1920    
Moravec Alois   5. 1. 1899    
Nejedlý Otakar   14. 3. 1883    
Nowak Willi   3. 10. 1886    
Šimák Lev   3. 3. 1896    
Šrůtek Václav   17. 11. 1912    
Ťápal Richard   17. 6. 1912    
Tröster František   20. 12. 1904    

Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

instituce, obec
Ústecko

Malíři Ústeckého kraje - Antonín Hudeček (1872-1941)

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  Jarmila Štogrová, Hlinná (Litoměřice)