Karel Nepraš je nejdávnějším uměleckým partnerem Steklíkovým...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Zusammenflüsse und Quellen / Soutoky a prameny
rok vydání: 2001
strana: 7
jazyk: český

poznámka:
-
Karel Nepraš je nejdávnějším uměleckým partnerem Steklíkovým. V první polovině šedesátých let se sami jmenovali řediteli Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu. Křížovnická škola byla kolektivní mýtus i faktická zcela neformální organizace, fungující především v pražských hospodách; v ní se amalgamovala perzifláž a vážnost, smysl pro společenskou absurditu doby a místa, v nichž pražští umělci žili, s potřebou neoficiální komunikace. Pány ředitele pak spojoval tehdy také zájem o kreslený humor, odkázaný pouze na ryzí lineární kresbu, u Nepraše černější a grotesknější, u Steklíka lyričtější, metaforičtější… Jako sochař byl Karel Nepraš na počátku šedesátých let také zaujat možností informálních struktur, bohatě vizuálně i sémanticky diferencovaných, ovšem zájem o direktnější práci s významy jej vedl k „návratu k lidské figuře", ovšem oproštěné na základní charakteristiky, dovolující zviditelňovat celou absurditu lidského bytí. Dodneška zůstává nejpodstatnějším reprezentantem toho, čemu se říká česká groteska. Poučení z materiálových struktur transponoval do svazků drátů, formujících jakousi parafrázi obnaženého lidského těla či busty. Existenciální je neoddělitelně spjato s absurdním a groteskním… Asambláže funkčních předmětů a parafrázovaných tkání vystřídal na konci šedesátých let odléváním parafrází figurálních detailů člověka, s nimiž je možno manipulovat - fakticky a tím i obrazně zpřítomňovat manipulaci vnější, společenskou, ale také napůl ironicky reflektovat zájem o aktivizaci vnímatele v některých typech tehdy aktuálního umění. Postupně se Neprašovým materiálem stávaly různé součástky instalatérské, trubky, kohoutky, spojky nebo hadice, z nichž vytvářel arcimboideskní parafráze lidských figur nebo určitých situací. Asambláže z těchto předmětů se v minulých letech propojily s možností realizovat reliéfy ze sanitární keramiky. Variace na téma Pramen Vltavy, připravené pro obě výstavy, využívají velké významovosti záchodové mísy - můžeme ji vnímat jako razantní perzifláž duchampovskou, když se z pisoárové mísy stala již ikona moderního umění; propojením s trubkami se zároveň stává hravou i dravou metaforou - a kruh ke vzorkům svinstva tvořícího dnes „poselství" přinášené Vltavou, se uzavírá.
Důležitá vlastnost všech čtyř umělců, zvláště Jana Steklíka, totiž potřeba či schopnost komunikovat s jinými umělci a podněcovat je nejen k účasti na společných dílech, ale i na výstavních projektech, došla dalšího naplnění v podobě výstavního setkání čtyř umělců, kteří by se díky obvyklým umělecko-historickým a kurátorským strategiím asi nikdy nesetkali. A my zjišťujeme, že je spojuje schopnost uchopit zajímavé a nosné téma - ale především že je také spojuje smysl pro hravou distanc, humor, schopnost parafrázovat a perziflovat. U každého se to samozřejmě projevuje jinak, jedinečně, takže jejich díla jsou k sobě komplementární.

Karel Nepraš je nejdávnějším uměleckým partnerem Steklíkovým...

Karel Nepraš je nejdávnějším uměleckým partnerem Steklíkovým...