Ohlédnutí za výstavou keramiky Jany Krejzové

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Keramika a sklo
rok vydání: 2009
strana: 34-35
jazyk: český

poznámka:
-
Práci vysokomýtské výtvarnice a keramičky Jany Krejzové si na výstavě v rámci Mezinárodních partnerských dní 2008 mohli opět po téměř deseti letech prohlédnout občané a návštěvníci Vysokého Mýta. A mohli také proniknout do tajů vzniku vystavovaných děl. Během závěrečného týdne výstavy výtvarnice ve spolupráci s Městskou galerií uspořádala mezinárodní keramický workshop, jehož vyvrcholením byl výpal technologií raku.
Známé rčení, že doma není nikdo prorokem, se nenaplnilo a o výstavu i ukázku výpalu byl obrovský zájem a to i přes to, že k prohlédnutí celé expozice museli návštěvníci absolvovat výstup po několika desítkách schodů.
Prostor v němž byla keramika instalována posloužil záměru autorky i duchu jejího díla výtečně. Tři podlaží kamenné věže z 16. století, která po adaptaci slouží k sezónním výstavám Městské galerie, nabízela možnost rozdělit výstavu do tří myšlenkových, estetických i časových celků. Jana Krejzová toho beze zbytku využila a tak jsme v prvním výstavním podlaží mohli shlédnout dokumentární film Čekání na horu, sledující autorku při práci na pyramidálních objektech pro výstavu, která se konala v tomto městě v roce 1999, a to od prvního úderu do tvrdé hlíny, až po naturální záběry nočního výpalu ve volné přírodě na břehu řeky. Nutno říci, že film rozhodně nebyl pouhou kulisou a málokterý z návštěvníků odolal jeho naléhavosti. Po jeho shlédnutí ovšem už byl každý vybaven schopností chápat mystiku vystavených předmětů, jejich genezi i jemné předivo souvislostí, které mezi sebou jednotlivé exponáty pojí.
Jakmile tedy opustil návštěvník obrazovku, většinou až po titulcích, při nichž v něm ještě dozníval ohnivý koncert a z nichž zde musíme připomenout jméno autora filmu Čestmíra Karpíška, setkal se opět přímo s „horami“, jež viděl před chvílí ve výhni pece. Do vyššího podlaží vystoupal už uhranut tajemností magie ohně, z níž všechny vystavené předměty vzešly a autorka ho bezpečně vedla dál po hraně viděného a tušeného.
O poschodí výš totiž nainstalovala keramiku, jež bychom asi nejlépe charakterizovali pojmem „obřadní“. Čajové misky, mísy a nádoby sloužící k čajovému obřadu, s nímž je keramika Raku úzce spjata, v sobě skrývají tušení společenství, setkávání, propojování, každá miska je však jedinečná, originální - tak jako nejsou na světě dvě identické bytosti, ani Raku nedokáže vytvořit dva stejné předměty. A tak povědomí něčeho vyššího, co řídí a určuje vznik a podobu našeho světa, zůstává v návštěvníkovi a ještě narůstá u exponátů jako Obětní stolec nebo Uroboros - had požírající vlastní ocas, alchymistický symbol koloběhu života a smrti...
V nejvyšším patře staré věže, v místnosti nejsvětlejší a nejvzdušnější, se tedy logicky otevřel prostor pro dovršení autorčiny současné výpovědi. Poměrně rozměrné figurální plastiky překvapily i ty, kteří sledují její tvorbu již mnoho let. Navzdory své skutečné hmotnosti vzdušně působící Tvůrci křídel pošeptali návštěvníkovi tajenku k rozluštění dilematu, kam směřuje pohled a mysl tvůrkyně, alchymistky, strážkyně ohně či čarodějky Jany Krejzové. Jejich odkaz k vyšším světům, bytostem příbuzným andělům, je plný naděje i pokory.
Z keramiky Jany Krejzové – ať je to miska na čaj nebo figurální plastika – dýchá soustředění, hluboký ponor, víra ve smysl bytí a tvorby. Je v ní zemitost, tajemství a fortel. Těžko dělat něco, co vyžaduje tolik námahy a zručnosti - jak se přesvědčili účastníci workshopu, bez víry v smysl té práce. Jana Krejzová touto vírou dokáže své předměty prodchnout. Dokáže přesvědčit i toho, kdo s nimi přijde do styku.
(Jedním z exponátů byla i malá miska s názvem Vesmír. A skutečně, když jste pohlédli do ní, pohltila vás a byli jste rázem součástí hvězdné klenby...)

Ohlédnutí za výstavou keramiky Jany Krejzové

Ohlédnutí za výstavou keramiky Jany Krejzové

Ohlédnutí za výstavou keramiky Jany Krejzové