Kresby z Makedonie jsou výsledkem...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Jindřich Novák: Kresby z Makedonie
rok vydání: 1969
počet stran: 2
strana poznámka: nestránkováno
jazyk: český

poznámka:
nepodepsaný text
-
Kresby z Makedonie jsou výsledkem pracovního pobytu prvého čs. malíře-grafika, účastníka XI. umělecké kolonie v Prilepu (SR Makedonie).
Prilep se nachází v jižní části Makedonie, blízko řeckých hranic. Umělecká kolonie byla ubytována v horách na monastýru Treskavec (tříhodinový výstup do hor se zavazadly na oslech). Romantické místo v horách, výborně volené pro výstavbu kláštera i meditace. Klášter se skládá ze vstupní věže-zvonice a komplexu budov. Ve středu nádvoří kostel s nejstarší částí ze XIII. století, kam dosud vždy v sobotu dochází z Prilepu pop k bohoslužbám. Jinak slouží klášter dnes již pouze jako výletní místo pro prilepské občany.
Autor kreseb si rozdělil pobyt na dvě části: prvou polovinu věnoval exteriérům monastýru, kdežto druhou interiérům Treskavce. To bylo komentováno ředitelem Národního muzea v Prilepu Boško Babičem, jakožto objev Treskavce pro Makedonii, viděného novýma očima. Práce byla nadšeně přijata jak jugoslávskou stranou, makedonským tiskem; (film natočený Televizí Skopje viděla celá Jugoslávie), tak i samotnými účastníky umělecké kolonie, kteří nešetřili chválou a nazývali autora nejprve „dobrý slikar čechoslovačka" a později dokonce „abnormál-grafik" a „super-grafik".
To vše bylo před 21. srpnem 1968, kterýmžto dnem měl pracovní pobyt končit. Uzavřením čs. hranic byl autoru znemožněn návrat do vlasti, a jugoslávská strana mu proto umožnila další pobyt v umělecké kolonii Ečka v Srbsku, severně cd Beogradu, kde ještě vytvořil v této rybářské oblasti sérii tuší. Pracovní žeň měla být korunována výstavou v Malé galerii ve Zrenjaninu, ale umožněním návratu autora do vlasti nebyla již v Jugoslávii realizována a dochází k ní tudíž až zde.

Kresby z Makedonie jsou výsledkem...

Kresby z Makedonie jsou výsledkem...