Kresba Roberta Desnose

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Kvart
rok vydání: 1945
strana: 122-124
jazyk: český

poznámka:
-
Prázdný pokoj s jediným klíčem na stěně
Dnes ráno kdosi umřel
Básník vidí který dům má smutek
Který dům která ulice
Jeho poněkud mlhavé oči jak by se kolem nich vznášel dým cigarety

V café du Dóme kolem čtvrté odpolední hodiny
Básník Robert Desnos a jeho malá kresba

Dlouho jsme nevěděli co si počít s předtuchou
Prázdná cela v níž byl po léta očekáván vězeň
Přichází s očima oslepenýma barvou zdi
Tak jsme tam všichni vstupovali
Milosrdná paměť to svým prostěradlem nezahalí
Ani slámou vycpaná stará žíněnka

Robert Desnos miloval svobodu
Proto musel slýchat zvuky berana při budování popraviště
Jeho ptáci brali na sebe nelidsky rozléhající se hlas
Německých povelů za nimiž se ozve rána
Červánky zpolíčkovaných tváří
Dlouho jsme nevěděli co si počít s předtuchou

Je večer
V žádné lulce nedoutná jiskra
Reflektor jako ruka ohmatává v nejistých intervalech mříž
Tu a tam některý stín vztyčí se zděšeně na kavalci
Vyklepávají se poslední téměř neslyšitelné signály
Reflektor hlídky s dohasínajícím paprskem z Moulin Rouge na Montmartru

Tentam je podivný čas kdy se milovaly ženy a psaly knihy
Pach jídla z jednoho hrnce umrtvil všecku obraznost
Židle-domino a chléb-panáček
Marně se snaží odmanévrovati neúprosný čas
Robert Desnos to prožil
Rozhovor do telefonu jehož drát je přestřižen

Jak přestřižené balonky odletěly iluminované divadelní sály
Divany knihovny a ty malé kloboučky vražené do očí žen
V trojstupu odklízet šeredné neštěstí zločinu jenž triumfuje
Pryč jsou kabelky s památkovými předměty
Jsou jen slova prokletí a společné honby na štěnice
A naděje s očima naklovanýma zobákem v němž se zmítá červ

V zemi kam jezdili jeho přátelé visí prapory
On to ví a neví upíraje oči na střep plané růže
Již zvedl cestou a za nic nevymění
V zemi kde je básníkem aniž to tušil
Básníkem několika zázračných vět a prázdného pokoje s jediným klíčem

On to ví a neví v jakési márnici ozdobené vlajícími kapesníky
V márnici kde se rozednívá prsten na milosrdných rukou žen
Prsten svobody pro níž zas hlasitě zaznívá píseň
Zprvu hlučná pak ztrácející se v potoce
Ze všech nejranější ráno

Přiletí se domů s repatrianty
Anebo se přijede na Gare de l´Est
Do podivné Paříže kde básníci opět nalezli své nedokončené rukopisy
Podivné jak okna po náletu na město
Jeho oči se opět ponořují v svou mlhavou zamyšlenost
Za níž jsou kytice-krabi a skleničky od aperitivu
Prázdný pokoj s jediným klíčem na stěně
Dnes umřel Robert Desnos