Na Kulikovském poli

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Kvart
rok vydání: 1945
strana: 120-120
jazyk: český

poznámka:
-
Proud řeky rozlité se leskne, teče líně
a břehy omývá.
Nad srázem na žluté a neúrodné hlíně
step stohy ukrývá.

Ó Rusi má! Ty ženo má! Až k utrpení
pout naši znám.
Pout naše – jako střela tatarské svobody dřevní
hruď protkla nám.

Pout naše – step, pout naše – touha nesmírná je
tvá touha, Rusi, vím.
Však noční ani cizozemské mlhy, pokryje-li naše kraje
se nebojím.

Nechť noc je. Ještě dorazíme. Vítr vznese
v tmu stepi ohňů plameny.
A v dýmu ocel chanských šavlí zablýskne se
a svaté znamení.

Boj věčný je! Nám skrze krev a prach se doba míru
jen ve snu zjevuje.
Hle, supějící kobyla se žene v stepním šíru
a trávu zvlňuje.

A cesty, srázy míhají se. Konce není!
Stůj! Kam letí kobyla?
Jdou strašné mraky, v nichž se tají hřmění
a západ krví plá.

A západ krví plá. Krev ze srdce se řine.
Plač, srdce, plač svůj žal!
A klidu není. Kobyla jak vichr v stepi sině
se tryskem žene dál.