Struktury z hrušek, křenů a paprik

Pavel Hayek: Feferonky, 1993. akryl na plátně, 146 x 116 cm

Struktury z hrušek, křenů a paprik

podnázev: Pavel Hayek vytváří z obrysů rostlin a plodů obrazy, jež jsou zároveň konkrétní i abnstraktní

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Lidové noviny
rok vydání: 2001
počet reprodukcí: 1 čb
jazyk: český

poznámka:
Pavel Hayek (1959) už deset let zkoumá možnosti jednoduché formy, na plochu plátna přemalovává přírodní tvary - obrysy ovoce, zeleniny, listů, větviček nebo kořenů. Kromě malby se věnuje grafice - serigrafii a fotografii - fotogramům.
Listy nebo plody stejného rostlinného druhu nejsou sice identické, ale tvoří jednu rodinu, mají stejné vlastnosti a přibližně stejnou velikost. Opakovaní příbuzných prvků pravidelně člení obrazovou plochu, grafické rytmy (jiné pocity probouzejí papriky, jiné petržele nebo banány) se mění ve strukturu. Hayekovy struktury charakterizuje měkký rastr, nepravidelné umístění a natěsnání přírodních elementů. Okrajové prvky jsou vždy řezané (půlené či rozčtvrcené), obraz dál pocitově pokračuje na všechny strany, každá struktura je výřezem z nekonečné plochy.
Promítnutím do roviny plátna se z trojrozměrných plodů (česneky, cibule) stávají znaky, působivost znaků závisí na paměti diváka, na jeho schopnosti abstrakce. Barevnost omezil na bílou a černou. Průměty plodů se, stejně jako skutečné hrušky nebo papriky, vzájemně dotýkají, listy a větvičky se místy překrývají, mezery mezi jednotlivými prvky vytvářejí bílé obrazce. Negativní (bílá) vymezení jsou stejně důležitá jako černé (pozitivní) plochy.
Černou čáru nebo černý obrazec většinou vnímáme jako kresbu, bílé plátno nebo papír je pro nás obvykle pozadím. Některé obrazy (např. Česnek, 1991) namaloval Pavel Hayek hned dvojím způsobem - jako pozitiv a jako negativ. Přechod z pozitivu do negativu nejen zpochybňuje namalované tvary, ale také rozšiřuje možnosti vnímání. Kromě fotogramů, které nezobrazují pouze průměty přírodnin, ale vytvářejí i iluzi jejich trojrozměrnosti, jsou všechna vystavená díla reverzibilními obrazy typu figura-pozadí. (Jako příklad této reverzibility bývá v psychologii např. uváděný obrázek, na kterém jsou vidět buď dva mužské profily nebo symetrická váza.)
Čím vyváženější je množství černé a bílé, tím snadněji zraková zvratnost funguje. Je to, co vidíme, černá malba na bílém plátně (hrušky, feferonky, petržel, křen, listy devětsilu) nebo to je jenom chaos nepravidelných a neidentifikovatelných plošek na černém pozadí? Oba výklady jsou správné jako rub a líc stejné věci. Hayekova díla jsou konkrétní a abstraktní zároveň. Mohou tedy být chápána nejen jako realistická zpodobení skutečnosti, ale i jako obecně platná podobenství.

objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení