´Přísloví´ (1559) P. Bruegela st.

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Revue K
rok vydání: 1982
počet stran: 3
počet reprodukcí: 1 čb
strana poznámka: nestránkováno
jazyk: český

poznámka:
-
„Přísloví“ (1559) P. Bruegela st., Revue K 1982, č. 9, říjen 1982, nestránkováno
Při výkladu flámských (holandských) přísloví, jak je piktograficky zaznamenal Pieter Bruegel st. ve stejnojmenném obraze, vycházím z obsáhlé práce Jana Graulse, Lidový jazyk a život lidu v díle P. Bruegela; Antverpy-Amsterodam 1957 (Volkstaal en volksleven in het werk van Pieter Bruegel). Grauls je při interpretaci Bruegelových výjevů velmi opatrný, snaží se totiž "číst" jednotlivé motivy a výjevy na základě dobových dokumentů, vystříhá se vnášet do obrazu jakékoli novější či dnešní významy, popřípadě přísloví jiných národů. Autor polemizuje s kunsthistoriky, např. s G. Glückem (Das grosse B.- werk; Vídeň 1951), s Janem Bormsem i s W. Fraegnerem (Der Bauern-Bruegel und das deutsche Sprichwort; Curych, Mnichov, Lipsko 1923), kteří leckdy nacházeli v obraze záznamy přísloví, jež Grauls nijak nemohl potvrdit rozborem starých flámských, popřípadě holandských, německých či francouzských přísloví z Bruegelovy doby.
Konec konců každý divák může hledat a nacházet přísloví podle vlastního klíče, s odvoláním na repertoár jemu známých a dostupných pořekadel a úsloví. Je jisté, že tak můžeme spatřit na Bruegelově obraze i významy, které sám malíř do obrazu nevložil. Jenže není tak snadné dnes rekonstruovat, co starý Bruegel chtěl vlastně vyjádřit. U celé řady (u velké většiny) motivů, figur a scének je to bezpečně doložitelné, protože B. má víc děl s podobným námětem (např. panel s dvanácti medailony zachycujícími přísloví nejen obrazem, ale i písmem) a protože v té době a i dříve "malovaná či znázorněná přísloví" patřila k oblíbenému žánru. Zdá se mi, že Bruegelovo dílo se od ostatních liší zejména tím, že jde o obraz, který při vší své konstruovanosti, nereálnosti či absurdnosti zachovává jakousi iluzi skutečnosti (respektuje perspektivu a prostorové vztahy, zachovává jistou věcnost a realističnost při pojednávání staveb, figur, oblečení, nástrojů, zvířat, přírodních motivů atd. — zobrazení v jednotlivostech se odvolává k realitě staré flámské vesnice a krajiny).
Poznámka k perspektivě: Zdá se, že malíř dobře věděl, která přísloví umístil do popředí, která do středního plánu a která odsunul až na pozadí. Bylo by zapotřebí to důkladně prozkoumat, ale zdá se mi, že v popředí jsou přísloví, jejichž výklad je nasnadě, vzadu jsou pak ta, která jsou tak či onak "háklivá" (sere na šibenici) nebo víceznačná. O tom, že ani Bruegelovi současníci nebyli si vždy jisti skrytými významy, svědčí zajímavý fakt, že jeho syn, který udělal asi sedm kopií obrazu, pozměnil některé motivy, něco vypustil a něco přidal. Tím se pochopitelně sémantika jednotlivých výjevů pozměňuje; Grauls má za to, že syn neporozuměl docela přesně, co měl "starý" na mysli. To zní sice málo pravděpodobně, ale snad tomu tak může být. Možná, že Pieter ml. chtěl prostě záměrně pozměnit význam, a proto také změnil detaily zobrazení. Mně se osobně zamlouvá myšlenka, že Bruegel v některých případech chtěl úmyslně předložit ten či onen výjev divákovi jako svého druhu hádanku, jako sémantickou hříčku (např. na starším medailonu s námětem "čurá proti měsíci" je měsíc zobrazen jako odraz ve vodě: chlapík obrácen k nám zády čurá do vody, tedy vlastně doslovně "na měsíc"; na velkém obraze, který nota bene není opatřen žádnými nápisy, čurá muž ve vikýři na vývěsní štít, na němž je namalován měsíc — to je už metafora na druhou). Už sám fakt, že způsob malování není alegorický, ale realistický (alegoricky např. namaloval Dulle Griet — to se hodně blíží jeho velkému vzoru — Hieronymovi Boschovi), vytváří napětí mezi realistickou iluzívnosti a skrytým významem. Ctností alegorie bylo vyjádření nějakého pojmu či sentence v naprosto ustálených a všem ihned zřetelných výjevech, figurách, předmětech. Bruegel st. si zřejmě s jednotlivými výjevy a detaily hraje: Proč má např. muž, který "jde hlavou proti zdi", střevíc pouze na pravé noze a proč ji má ovázanou? Zajímavá jsou také spojení dvou přísloví v jednom výjevu; např. "váže kočce zvonec" a "ozbrojen až po zuby" — tu vzniká zvláštní významové napětí: proč právě ozbrojenec dává kočce zvonec? Takových otázek bychom mohli položit celou řadu. Závěr, který z toho můžeme vyvodit, je ten, že Bruegelovi nešlo o "polopatismus" a že určitá nejasnost ve spojení výjevů a významů mu byla po chuti. Jistě ho lákal už sám úkol vyjádřit metafory a přirovnání, někdy docela konkrétní ("hlavou proti zdi", "dva psi na jedné kosti"), ale někdy těžko vyjádřitelné v realistickém zobrazení ("chceš-li prolézt světem, musíš se skrčit", "vynáší den v koších").
Grauls ostatně sám v některých případech upozorňuje, že není s to stanovit přesný, tj. autorem zamýšlený význam některých scének. V každém případě však vyzývá k interpretační střízlivosti, která je, myslím, na místě, protože jde o to rekonstruovat v první řadě záměrné významy; ty nezáměrné, jež si vkládáme do díla sami, jsou těžko doložitelné a dokazatelné, i když se jich nemusíme zříkat.
Seznam přísloví, jak ho podává a komentuje J. Grauls:
1. (26. podle německého textu) Okusovač pilíře, sloupožrout, kouše pilíř; ve francouzštině: žere krucifix = svatoušek; pokrytec, který ze sebe dělá náboženského horlivce. — Klobouk na sloupu může znamenat "hrát pod kloboukem" = dělat něco potměšilého. (Poznámka: zdá se mi, že výraz "okusovač, žrout sloupu "by mohl být metonymií úsloví "žere kostel", tj. horlivě chodí do kostela, přehání to s náboženstvím, nezná míru v "pámbíčkování" ap.).
2. (27) V jedné ruce vodu, v druhé oheň = falešný, zrádný, nespolehlivý; lidé dvojí tváře (na oko chválí, za zády haní). Doloženo už u Plutarcha. Jiná obměna tohoto úsloví běžná v Holandsku: "z jedné huby fouká studené i horké".
3. (25) Ta dovede svázat čerta na podušce = tvrdohlavá a sveřepá žena.
4. Hlavou proti zdi (36)
5. Jeden stříhá ovce, druhý vepře = jeden se má dobře, druhý špatně; jeden má z něčeho užitek, druhý nevýhody. (44)
6. Když se tele utopilo, zasypává studnu = s křížkem po
funuse. Ekvivalent v holandštině — přijít s hořčicí po jídle. (57)
7. Kdo chce prolézt světem, musí se skrčit. Jiná varianta v gentském dialektu: jeden světem lítá, druhý se škrábe (drápe). (60)
8. (59) Tam vězí v kole hůl — strkat hůl do kola = házet klacky pod nohy.
9. (58) Svět se točí na jeho palci — nechá si svět točit na palci = celý svět strčí do kapsy. (Moře je mu po kolena.)
10. (78) Kdo si kaši zvrhl, zpět ji nenabere — když ti kaše vytekla, do hrnce ji už celou nedostaneš.
11. (75) Hledá sekeru = hledá únik (z nějaké situace pod falešnou záminkou), hledí, jak by se ztratil. (Hledá, kde nechal tesař díru.)
Poznámka : F.A. Stoett uvádí, že úsloví "hledat sekeru" má stejný význam jako "hledat hřebíky v mělké vodě", což ovšem znamená něco jiného = uvádět neopodstatněné důvody, vyumělkovaně a malodušně kritizovat, "šťárat se v něčem", hledat na dlani chlup. Glúck a Borms tvrdí, že "hledá sekeru" znamená "je to líný pracant" nebo "vyhledává hádku". Grauls si klade otázku, kde jmenovaní autoři přišli na tyto významy — v dobové literatuře ani ve flámském mudrosloví na ně nenarazil.
12. (74) Stěží dosáhne od jednoho chleba k druhému = nevychází s penězi, tak tak se uživí, žije z ruky do huby. Otázka je, co znamená škrabka nebo motyčka bez násady. V Brabantu
"škrabka" znamená špatného řemeslníka, packala. G + B v tom čtou: "motyčka bez násady" = něco nepoužitelného, bezcenného.
13. (79) Tahají se o nejdelší (konec) /doslovný překlad/ = oba chtějí mít věci co největší výhodu, přetahují se, jeden chce trhnout na druhém.
Poznámka: Zdá se mi, že by mohlo něco znamenat, že se tahají o preclík (tj. o věc malichernou).
14. (62) Hází sviním růže = házet perly sviním.
15. (63) Nasazuje muži modrou kápi = podvádí ho, nasazuje mu parohy. Modrá kápě je ve Flandrech synonymem falše, klamu, podvádění.
16. (65) Dva psi na jedné kosti (u jedné kosti).
17. (61) Nasazuje Bohu lněnou bradu = klamat někoho (tvářit se při tom nevinně, svatě).
18. Vepř má propíchnuté břicho = už je to hotovo, nedá se nic dělat; už se stalo; kostky jsou vrženy. (64)
19. (49) Vynáší den v koších = zbůhdarma tráví čas; zabíjí čas; marní dny.
20. (48) Jeden upřede, druhý namotá = jeden něco zlého připraví, vymyslí, druhý to provede. Existují různé obměny, ale s jinými významy: co sis upředl, to si taky namotej; je to upředeno, teď jen to namotat; kdyby to bývali neupředli, nemohli by to ani namotat.
21. (37) Pověsit kočce zvonec = udělat první odvážný krok. Podle staré indické bajky, kdysi si myši vymyslely plán, jak zneškodnit kočku: bylo jí třeba pověsit na krk zvoneček, ale k tomu se nikdo neměl. Ve staré holandské literatuře je zaznamenán verš: Brnění ze mne udělalo statečného kohouta: navlékám kočce zvonec. (Tím by se dal vysvětlit fakt, že kočce navléká zvonec muž v brnění.) Existuje prý ještě jeden význam tohoto úsloví, tj. všecko vyžvanit, vyzvonit, roztroubit.
22. (39) Ozbrojen až po zuby.
23. (34) Svině běží pryč s pípou, se zátkou od sudu; svině vytahuje pípu = jde to z kopce, od deseti k pěti; je to odbyto — o hospodáři, který je lajdák a s jehož podnikáním to jde špatně. "Svině tam už odběhla s pípou" — udělali úpadek, zruinovali se, přišli na buben.
24. (28) Opékat herynka kvůli jikrám. Uvádí se dvojí význam tohoto přísloví. Jednak "namáhat se zbytečně; dělat něco bezúčelného" (latinské přísloví: tratit olej a práci), jednak "přiživovat se; nechat za sebe platit druhé". (Nevím ovšem, jak ten druhý význam může souviset s opékáním herynka.) Muž má na hlavě jakousi placku; to prý znamená "přišel domů s koláčem na hlavě" = dostal košem.
25. (30) Sedí v popelu mezi dvěma židlemi /Spadl do popelu mezi dvě židle = neuměl využít ani jedné ani druhé příležitosti a dostal se do maléru; neuměl správně volit a ke své škodě promarnil vhodné příležitosti, je v loji.
26. (81) Nikdo nehledá druhého v peci, když tam sám už neseděl = připisuje druhému špatnost, kterou sám tropil; každý soudí podle sebe (v negativním smyslu).
27. (73) Zívá na pec, otevírá hubu na pec = zbytečně se namáhá; marně chce někoho (něco) přetrumfnout (neotevře hubu tak doširoka, jak zeje pec). Také: zívá jak pec = je to naprosto jasné.
28. (72) Sahá po slepičím vajíčku, a husí nechá běžet = pro maličkost si nechá ujít velkou věc.
29. (70) Propadnout košem = odejít s nepořízenou; octnout se v loji; nevědět si rady v nějaké situaci; zůstat na hanbě. G + B v tom vidí také "visí mezi nebem a zemí" = je v nejisté situaci; ani sem ani tam.
30. (66) Sedí na žhavém uhlí = nemá stání; sedí jako na trní.
31. (69) Zahazuje okouna, aby chytil mřenku. (Názvy ryb jsem změnil; v holandštině jde o mořské ryby.)
32. (67) Čurat do ohně je zdrávo, plivat marno. Má to asi tento význam: k dosažení určitého cíle musíš volit úměrné prostředky, tj. pliváním oheň neuhasíš, čuráním ano. Je zajímavé, že v Německu existovala pověra, že čurání proti větru a do ohně způsobuje určitá onemocnění.
33. (53) Liška a čáp jsou vzájemně na návštěvě. Podle staré
řecké bajky, doloženo také u La Fontaina, v holandské literatuře ap. Smysl bajky: liška si myslela, že čápa napálí, ale on jí oplatil stejnou. Oklamaný chytrák; přišla kosa na kámen; jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.
34. (51) Jít k čertovi na zpověď, zpovídat se ďáblu = vyzrazovat důvěrné věci nepříteli; obrátit se o pomoc na nepravou adresu.
35. (50) Zapalovat svíčku ďáblovi; pálit čertu svíčku.
36. (42) Tam visí venku nůžky = je tam draho; tam tě napálí, vezmou na hůl. Poznámka: symbol nůžek souvisí s krejčovským řemeslem: někteří nepoctiví krejčí stříhají látky tak, aby jim něco "zůstalo za nehty".
37. (33) Nalézt psa v hrnci = přijít pozdě (k jídlu, kdy už pes vylízává hrnec). V německé verzi je jiné přísloví: "Pustíš-li psa dovnitř, vleze ti do hrnce" — tuto interpretaci Grauls neuvádí, tj. není doložena ve starém flámském mudrosloví.
38. (40) Ohledávač slepic = o neschopném, nešikovném, hloupém a smyslném člověku. V německém komentáři stojí, že to znamená "starat se o nesnesená vejce", tj. dělat si hlavu z něčeho, co ještě není, co teprve přijde.
39. 41) Ohlodává kost = namáhá se s něčím, co stojí mnoho času a sil. Jiný význam: něco si rozvažuje, bere si řádně k srdci.
V německém výkladu je "ohlodává stále stejnou kost": zdlouhavá a zbytečná práce nebo stálé opakování.
40. (12) Obrácený svět.
41. (9) Bláznům padne správná karta = blázni mají štěstí. Kostky jsou vrženy (8). Glück-Borms uvádějí ještě přísloví: "vidí mu do karet" a "podle toho, jak mu padne karta" (10).
42. (11) Sere na celý svět.
43. (4) Kouká skrz prsty. Tento výraz má v holandštině jiný význam než v češtině, totiž: přehlíží něco; dělá, jakože nevidí; zapomíná; promíjí drobné prohřešky.
Další dvě pořekadla ("tam visí nůž" = stará výzva) a "tam stojí dřeváky", "stát na dřevácích" = zbytečně čekat), která se objevují v německých komentářích (číslo 5 a 6), Grauls odmítá jako nadbytečná. Ale zdá se mi, že motiv nože a dřeváků je tak nápadný a tak málo spojený s figurou muže, který se dívá skrz prsty, že zřejmě obojí má nějaký smysl.
44. (7) Tahají se vzájemně za nos = obelhávají se vzájemně; klame jeden druhého.
45. (13) Protáhnout okem nůžek (nebo: očima nůžek) = být v řemesle (i v jiném díle) nepoctivý. Odvozeno od praktik krejčovského řemesla, kdy nepoctivý krejčí si přivlastní část svěřené látky. Poznámka: zdá se mi, že český ekvivalent by mohl být: "stříhá podle vlastního oka".
46. (14) Mít (nechat si) vajíčko v hnízdě = mít něco v zásobě; myslet na zadní kolečka. Holandské přísloví: Nechal si jablíčko na žízeň.
47. (43) Mluví dvěma ústy = je falešný.
48. (16) Čurat proti měsíci = neúspěšně něco dělat; nedosáhnout cíle; vyjít z něčeho s nepořízenou. Poznámka: přísloví vzniklo asi z následující představy — "čuráním měsíc nezhasneš; čurá na měsíc — snaží se o něco, nač jeho síly nestačí".
49. (23) Dva blázni (dvě hlavy) pod jednou kápí = výborně se shodnou (ve špatnostech); vrána k vráně sedá; táhnou za jeden provaz.
50. (21) Holit blázna (používá se ve vazbě, která by byla v doslovném překladu: holit blázna z někoho nebo z něčeho) = dělat si z někoho (nebo něčeho) blázna; vysmívat se. "Holí blázna" znamená "dělá ze sebe blázna".
51. (52) Foukat do ucha = pomlouvat za zády; o někom, kdo šušká, našeptává drby. U nás je příbuzné úsloví: co je šeptem, to je s čertem.
52. (88) Lovit za sítí = přijít pozdě, nechat si ujít příležitost; přijít s křížkem po funuse.
53. (92) Oba serou z jedné díry = dobře spolu vycházejí; jsou jedna ruka. Podobné holandské úsloví: "dvě ruce na jednom břichu".
54. (89) Velké ryby žerou malé.
55. (90) Nesnáší, že slunce svítí do vody = nepřeje jinému; zlobí se, že někdo má požitek z něčeho (jako by slunce muselo svítit jen pro něho).
56. (102) Plavat proti proudu.
57. (101) Držet úhoře za ocas = zabývat se věcí, která má málo naděje na úspěch, která se může snadno zvrtnout, vymknout z ruky; obcovat s náladovým člověkem. Grauls cituje holandské verše z r. 1636: "Kdo drží úhoře za ocas / a staví na slovech ženy..."
58. (99) Dobře se krájejí řemeny z cizí kůže = je snadné plýtvat na účet druhého; z cizího krev neteče.
59. (100) Tak dlouho chodit se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. V holandštině pořekadlo zní trochu jinak :Džbán se tak dlouho noří do vody, až praskne. (Loď tak dlouho vyjíždí na vodu, až ztroskotá.)
60. (11) Kdo ví, proč husy chodí bosy = z těch či oněch příčin; z různých důvodů; všechny věci mají svoji příčinu; každé "proč" má své "proto". Poznámka: zdá se mi, že smysl tohoto přísloví je především v konstatování, že neznáme příčiny určité věci a že je ani nemůžeme poznat. — Uvádí se také jiná interpretace tohoto motivu: Nejsem-li povolán, abych hlídal husy, ať si tedy dělají, co chtějí = nemohu-li dosáhnout vyššího cíle, spokojím se s tím, co je.
61. (104) Divocí medvědi rádi drží spolu. Český ekvivalent: vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
62. (103) Kápi pověsit na plot = dát vale nějakému povolání či podnikání (mnich opouští klášter); pověsit řemeslo na hřebík.
63. (91) Házet peníze do vody = vyhazovat peníze (okny).
64. (86) Vytírat si zadek (díru) u brány = kašlat (srát) na své okolí; nic si nedělat z mínění druhých. Přísloví "každý má svůj ranec; každý se ohýbá pod svým rancem" ap. Grauls nepovažuje za prokázané.
65. (87) Libá kroužek na dveřích = nešťastně zamilovaný; zhrzený milenec. Význam "falešná a přehnaná ctižádost", který se objevuje v německém komentáři, Grauls odmítá.
66. (83) Skáče (padá) z vola na osla = 1. jde to s ním z kopce; 2. skákat z kramle na větev (v holandštině jde o dvě podobna slova "hak" a "tak") — být náladový, vrtkavý, nestálý.
67. (82) Hraje na pranýři = něco si neprávem přivlastňuje. Zajímavá etymologie tohoto rčení: je-li někdo na pranýři, neměl by na sebe upozorňovat.
68. (24) Posílat jeden šíp za druhým = dávat všanc všecky prostředky; vyčerpat všecky možnosti; vystřílet všecek prach. Grauls připouští také jiný význam: "jeden šíp nestačí; to potřebuje dvě rány“ ap.
69. (3) Vystrčit koště; vyvěsit pometlo = něco oslavovat; mít pré (o dětech nebo čeledi, když rodiče nebo páni nejsou doma).
70. (2) Jsou oddáni pod koštětem = žijí na hromádce; žijí spolu bez sňatku, na divoko.
71. (105) Utíká, jako by mu v zadku hořelo (jako by měl v díře
oheň) — česky: jako by za ním hořelo, jako by ho čerti honili ap.
72. (97) Věšet kápi po větru = kam vítr, tam plášť.
73. (1) Tam mají střechu pokrytou koláči = tam je všeho hojnost. Toto přísloví se vyskytuje např. v tradičních popisech země hojnosti, "zlatého věku", šlaráfie ap. (Např. v básni Hanse Sachse, Schlauraffenland z roku 1536.)
74. (106) Kde je plot otevřen (kde je v plotě díra), tam běží vepři do obilí = kde není pořádek, dohled ap., dochází ke škodám, čeleď, děti, zvířata ap. si dělají, co se jim zachce.
75. (95) Kouká po čápovi = lenoší, nic nedělá; chytá lelky, lelkuje.
76. (94) Dvě mouchy jednou ranou.
77. (107) Je mu jedno, čí dům hoří, jen když se může ohřát u ohně (doslova: u dřevěného uhlí). Existuje také verze: Zapálil vlastní dům, aby se mohl ohřát u ohně. Význam těchto přísloví je jasný; v prvním případě jde o bezohlednou ziskuchtivost a prospěchářství za každou cenu, v druhém případě o hloupost (kvůli malému prospěchu způsobil velkou škodu).
78. (113) Tahá špalek (kládu) = oklamaný, vysmívaný, zhrzený milenec. Také "vleče pařez"; v holandštině se od tohoto výrazu tvoří také substantivum — "tahoun špalku"
79. (112) Koňské kobližky nejsou fíky. Také se vyskytuje vazba: prodal koňské kobližky jako fíky (vydával je za fíky). Podobné je také přísloví "prodával kedlubny jako citróny".
80. (109) Drží oko (očko) na plachtě = dávat si pozor; dávat si bacha; pozorně se dívat. Odvozeno z: "mít plachtu v merku; pozorovat stále plachtu; mít ji stále na očích".
81. (115) Sere na šibenici = kašlat na něco; nedělat si z ničeho nic.
82. (114) Nouze (tíseň, strach) žene starou (bábu). Grauls není si jist tímto vysvětlením a uvažuje o tom, zda se přísloví nevztahuje na psy (ale proč by tam pak bylo postava staré ženy?). Krom toho Grauls se zmiňuje o třech psech, ale na reprodukci, kterou mám k dispozici, jsou jen dva psi. Přísloví o psech jsou dvě: 1. Dej pozor, aby se mezi to nedostal (nepřipletl) černý pes = aby se věc nezvrtla, nešla šejdrem. 2. Padl bílý pes s černým = bylo to štěstí, ale zvrtlo se v neštěstí.
83. (98) Seje peří do větru (nebo zrní = dělá něco zbytečně, zbůhdarma; hází hrách na stěnu; plácl do vody).
84. (117) Vede-li jeden slepec druhého, oba spadnou do kanálu.
85. (118) K motivu slunce se vztahuje přísloví: Nikdo neutkal nic tak maličkého, aby to nevyšlo na slunce = nic se neutají; všecko vyjde na světlo boží. V německém komentáři je ještě jedno přísloví, vztahující se k věži kostela na obzoru: Cesta ještě není u konce, zahlédneš-li (rozpoznáš-li) kostelní věž (v dálce). V češtině tomu odpovídá přísloví "nechval dne před večerem" nebo "neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil" = cíle je dosaženo, až když je úkol zcela hotov, ne dřív.

´Přísloví´ (1559) P. Bruegela st.

´Přísloví´ (1559) P. Bruegela st.