Novátor Ladislav Novák v rajhradském klášteře

podnázev: kulturní-noviny.cz

typ dokumentu: www
nadřazený dokument: kulturni-noviny.cz
rok vydání: 2021/08/02
číslo: 16
jazyk: český

web: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2021/16-2021/novator-ladislav-novak-v-rajhradskem-klastere

poznámka:
-
Ladislav Novák byl a zůstává vysoko vyčnívajícím duchem. Lhostejno, kolik měl, a stále má, morálních i materiálních odpůrců a ničitelů.
Vybraným dílům umělce experimentátora – básníka a výtvarníka Ladislava Nováka je věnována aktuální výstava, připravená pod názvem Novátor Ladislav Novák Muzeem Brněnska v Památníku písemnictví na Moravě, v rajhradském Benediktinském klášteře.
Exponáty zapůjčil galerista, sběratel umění Lubomír Kressa. Pořadatel vydal dva plakáty, informační, s portrétem Ladislava Nováka, a zvětšenou reprodukci Novákovy froasáže, představující imaginární portrét básníka Jakuba Demla, se kterým se autor osobně znal. Dle Kressova vyjádření pořadatel využil při tvorbě expozice jen část ze zápůjčky originálních výtvarných děl, tištěných dokumentů a knih. Příčinou zmenšení rozsahu představené kolekce je ochranářský zřetel památkářů ve vztahu k historickým interiérům kláštera. V té souvislosti je pravděpodobné, že některé exponáty budou v průběhu výstavy obměněny. K výstavě náležejí televizory s projekcí dokumentárního filmu o umělcově životě a díle, jím užívaných původních technikách a formách výtvarné a literární práce.
HLEDAČ A OBJEVITEL
Novákův tvůrčí odkaz stále oslovuje umělcovou vytrvalostí v hledačství a nalézání nových forem projevu a jejich významů. Svědčí o tom desítky výstav, přednášek, rozhlasových a televizních pořadů, uskutečněných za uplynulých dvaadvacet let, od léta 1999, kdy se Novákova tvorba uzavřela. Na straně druhé nelze nepoložit otázku po příčině postupného vejití do prázdnoty Novákovy stálé expozice? Skromné sice, ale jsoucí, nacházející se patnáct let v sousedství bývalé Zadní synagogy v třebíčském Zámostí na levém břehu řeky Jihlavy.
K HRANICI TVŮRČÍ SUBJEKTIVITY
Stálé expozice uměleckých osobností jsou syty významem, jsou-li živým místem, kde mezi exponáty jsou konány přednášky, programy pro školy, setkání kulturních lidí. Expozice toho druhu se neobejdou bez trvalé popularizace a pořadatelského kontaktu s tiskem. Toho se Novákově expozici dostávalo v míře minimální. Příčina? Znalci obdivují až k adoraci Novákovo experimentátorství slova a obrazu až k pomyslné hranici tvůrčí subjektivity. To ovšem představovalo určité vymezení, skrze které umělec nebyl s to získat hromadnou přízeň uměnímilovné veřejností, po níž koneckonců ani netoužil. Kardinální chybou bylo okleštění původního rozsahu Novákovy stálé expozice na minimální pamětní síň, lépe řečeno síňku. V až bizarně malém interiéru byly přednášky, vzdělávací programy a podobné akce a priori už zhola nemožné, i kdyby snad přišly zřizovateli na um. A všechna negativa nakonec zastřešil shrnující nezájem profesionálních kulturních pracovníků s odkazem na nezájem zapůjčovatelů exponátů o pokračování nezbytné součinnosti.
Novákův celoživotní příklon k surrealismu dovoluje snad v nadreálném hledisku tuto mírně bizarní předpověď: Třebíč pro futuro vyzvedne Novákovo jméno v nové důstojné stálé expozici, jež se stane centrem poznání Ladislava Nováka a jeho následovníků pro celou kulturní Evropu.
PŘES PŘÍKOP
Dobře. Ale mělo-li by k tomu dojít reálně, bylo by nejdříve zapotřebí přeskočit nikoliv úzký a nikoliv mělký příkop mínění rozšířeného ne pouze mezi lidmi od kultury, že literárního a výtvarného experimentátora Ladislava Nováka uznávají toliko umělečtí fajnšmekři a podivínští intelektuálové.
Hledači a experimentátoři v umění, jejichž projev nebyl direktní adorací ideologie režimu mezi lety 1948 a 1989, neměli u nás nikdy klidnou existenci, o uznání vůbec nemluvě. Avšak vzdělaní, znalí a kouzlu tvůrčí hry naklonění Nováka milovali a v onom emocionálním vyzařování setrvávají. Ano, Novák nebyl doma prorokem. Ovšem Čechy s Prahou (a Morava s Třebíčí), při vší četnosti respektovaných tvůrčích duchů, nebyly a nejsou omfalem. Ladislava Nováka poznal a mnohočetně ocenil kulturní svět zahraničí. Doma ho za to stihlo v lepším případě, jak sám řekl, vysmívání. Co podstatné? Ladislav Novák byl a zůstává vysoko vyčnívajícím duchem. Lhostejno, kolik měl, a stále má, morálních i materiálních odpůrců a ničitelů.
Dovolím si přenést sem úryvek z náležitého letáku doprovázejícího příkladnou, byťsi rozsahem neohromující, rajhradskou výstavu: Věřil v inspirativní roli náhody… Neodmyslitelným aspektem jeho díla je ironizující nadsázka. Rajhradská výstava Novátor Ladislav Novák nerezignuje na obdivuhodně různorodou a obsáhlou výtvarnou složku umělcova odkazu. Cíleně však vyzdvihuje a zdůrazňuje její slovesná a literární východiska. Autor vyrůstající z katolicky orientované poezie záhy rozpoznal omezující nebezpečí ideových mantinelů a přes expresionismus vstoupil na úrodné pole experimentu.
-
Ladislav Novák se narodil 4. srpna 1925 v Turnově, zemřel 28. července 1999 v Třebíči. Studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1945–1950). Byl osobitým výtvarníkem, experimentujícím básníkem a překladatelem poezie. Věnoval se vizuální poezii, zvukomalebným básním a hlasovým kompozicím pro gramofonové nahrávky. Tvořil konkrétní a fónickou poezii, koláže, dekoláže, dekupáže, drippingy, fumáže, topologické kresby. Stěžejní metodou jeho práce výtvarné se stala nejprve alchymáž (vzniká chemickým narušením obrazové reprodukce a tištěného textu). Druhou svou původní metodu nazval froasáž (čistý list papíru je zmačkán autorovou rukou, po narovnání a potření ředěnou tuší zůstává v ploše papíru síť zlomů a linií, v nichž umělec identifikuje a interpretuje obrysy). V 80. letech dospěl k metodě, kterou označil veronáž (podle italské Verony, kde realizoval první takováto díla, jde o tušový dekalk doplněný kresbou či koláží). V posledních dvou letech života byl rozhodující měrou zaujat výtvarnou technikou spočívající v lití barevných tuší. Uskutečnil na osm desítek autorských výstav (třetinu v zahraničí).
Novákově výtvarné tvorbě se věnovalo několik teoretiků. Nejvíce do hloubky jdoucího porozumění mu věnoval Jiří Valoch.
navštíveno, 21.5.2022