Vilová zástavba na okraji městečka Chýnov u Tábora ukrývá architektonický unikát. Originální ateliér si navrhl sám František Bílek

podnázev: vltava.rozhlas.cz

typ dokumentu: www
nadřazený dokument: vltava.rozhlas.cz
rok vydání: 2020/07/13
jazyk: český

web: https://vltava.rozhlas.cz/vilova-zastavba-na-okraji-mestecka-chynov-u-tabora-ukryva-architektonicky-unikat-8248911

poznámka:
Útočištěm Františka Bílka byl po celý život Chýnov u Tábora. Stojí tam dům, který si ve svých 26 letech navrhl grafik, sochař, architekt a symbolista František Bílek. Inspiroval se zřejmě částečně i pozdní viktoriánskou architekturou Anglie, kterou propojil s prvky místního lidového stavitelství. Mimořádně talentovaný a pracovitý umělec si takzvanou Chaloupku, jak vilu přezdíval, postavil jako svůj ateliér – a to nedaleko rodného domu.

Do domu vtiskl Bílek, ve své době často nechápaný umělec, svou tvorbou neopakovatelný ráz. Vila upoutá zvenku především režným cihlovým zdivem s dřevěnými prvky a dřevořezbami. Dům je ozdoben štukovými figurálními reliéfy na fasádě. Bílka při jejich tvorbě inspirovalo téma Boží ochrany a duchovního růstu člověka. Náboženská tematika byla ostatně pro celou tvorbu Františka Bílka klíčová. Reliéfy na fasádě domu dotvářejí verše Janova evangelia. „Gotizující“ písmo si navrhl Bílek sám.

Největší místností vily je samotný ateliér, sahající přes dvě patra. Bílek jako tvůrce monumentálních soch potřeboval ke své práci velkorysý prostor. „K vidění je tu několik studií, například studie hlavy Mojžíše, jejíž originál je před Staronovou synagogou. Také známé dílo Slepci, ve zmenšené variantě – ale rovněž jde o originál,“ popisuje Ilona Martinovská z Galerie hlavního města Prahy. „Rovněž tu visí jeden z mála Bílkových barevných obrazů – Poslední večeře. A také si tu návštěvníci mohou prohlédnout studii oltářní sochy z Chrámu svatého Víta – hlavu Ježíše Krista, vyrobenou ze sádry.“

Z ateliéru vedou schody do patra a na pavlač, kterou umělec sám vyřezával. V domě se nacházejí pokoje Julia Zeyera a Otokara Březiny, kteří se s Bílkem přátelili a jehož tvorbu ovlivňovali. Samotný Bílek měl malou ložnici v patře. Nábytek je v pokojích dělán na míru a Bílek ho ozdobil černými reliéfy, vsazenými do světlých hladkých ploch. Vypálil i kachle ke kamnům v pokoji Julia Zeyera.

Do Chýnova se Bílek vracel celý život se svou rodinou na letní byty. Hned za „Chaloupkou“ měl dřevěný včelín, který sám vyrobil a inspiroval se při tom karpatskými kostelíky. Tam stoloval. František Bílek v Chýnově rovněž i v roce 1941 zemřel. Dům, stejně jako Bílkovu vilu na Hradčanech, spravuje Galerie hlavního města Prahy.

navštíveno 17.8.2021