Jak sochař Bílek obohatil Demla i Březinu

podnázev: ceskobudejovicky.denik.cz

typ dokumentu: www
nadřazený dokument: denik.cz
rok vydání: 2011/10/27
jazyk: český

web: https://ceskobudejovicky.denik.cz/kultura_region/jak-sochar-bilek-obohatil-demla-i-brezinu20111026.html

poznámka:
Secese mu byla trnem v oku, obzvlášť ta vídeňská. Přesto se ale František Bílek zařadil k největším osobnostem českého secesního symbolismu. Nyní přichází na trh publikace s názvem František Bílek a kniha, která mapuje knižní tvorbu tohoto významného sochaře, všestranného umělce a rodáka z Chýnova, jehož dílo tam připomíná expozice v jeho domě.

Kniha od Pavla Myslína nabídne soupis publikací, které Bílek graficky či výtvarně zpracoval a představuje i jeho vlastní texty. Galerie hlavního města Prahy a nakladatelství Arbor vitae publikaci vydává jen několik dní poté, co 13. října uplynulo 70 let od autorova úmrtí.

„V osmi oddílech publikace představuje veškerou knižní tvorbu Františka Bílka z let 1898 - 1941. Významný sochař českého symbolismu, známý svými pracemi jako je Mojžíš, Slepci, Úžas, Význam slova Madona a mnohými jinými, svoji vizi duchovního umění přenesl i do svých knižních prací,“ řekla mluvčí galerie Michaela Moučková.

Autor publikace věnuje pozornost i knižní vazbě, reliéfní, pergamenové a celokožené i vazbám řezaným do kůže.
Bílek graficky či výtvarně doprovodil knihy spisovatele Jakuba Demla (Miriam, Slavík svatého Bonaventury), básníka Otokara Březiny (Ruce), Julia Zeyera (Román o věrném přátelství Amise a Amila) a mnoha dalších. Knižní novinka kromě bohaté fotografické dokumentace a Myslínových textů obsahuje také soupis všech knih, na kterých se sochař podílel.

Tajemný solitér

Originální, tajemný a svého času přehlížený solitér František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora. Vynikal jako sochař, grafik či architekt, byl i mystikem a náboženským myslitelem. Vytvořil na tisícovku soch, plastik a grafik, věnoval se osobitým knižním vazbám, ilustracím i užitému umění.

Jeho dílo formovala hluboká zbožnost. Mladý adept umění začal studovat malířství, osud mu ale změnila vada zraku. Kvůli daltonismu se začal věnovat sochařství. Po ukončení školy Bílek získal stipendium Vojtěcha Lanny a vydal se do Paříže. Zde v roce 1892 vytvořil dvě velké práce, jež nazval Orba je naší viny trest a Golgota - hora lebek. Obě mu však v Praze vynesly drtivý odsudek.

V roce 1907 vznikl Úžas - Bílkova nejznámější i největší socha provedená v tolik oblíbeném dřevě. Mezi sochařova další známá díla se řadí Kristus, Slepci, Adam a Eva, Cesta, Komenský se loučí s vlastí nebo Mojžíš. Bílek je také autorem působivého Ukřižovaného - oltářní sochy v katedrále svatého Víta.

Miloval hudbu i včely

Významná je i jeho činnost architektonická. Unikátní je zejména vila v Mickiewiczově ulici na Hradčanech, kterou si Bílek nechal postavit v roce 1911 podle svých představ. Stavba z červených cihel, která měla vyjadřovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den“, svým půdorysem připomíná stopu, kterou zanechává kosa v obilném lánu.

Povahou byl Bílek ostýchavý. Jeho oporou byla manželka Berta, kterou si vzal v roce 1902. Měli spolu dvě děti. K jeho dalším láskám patřila hudba, zahradničení a včely.

Dům v Chýnově, umělcem nazývaný 'chaloupka', vznikl podle jeho návrhu a soustřeďuje Bílkova raná i pozdní díla. Sochař zkrášlil i místní hřbitov, který proměnil v mystické místo. Sám zde nalezl poslední odpočinek - u své sochy Modlitba nad hroby.
navštíveno 13.8.2021