Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi
podnázev: ct24.ceskatelevize.cz
typ dokumentu: www
nadřazený dokument: ct24.ceskatelevize.cz
rok vydání: 2010/09/23
jazyk: český
web: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1314982-bilkova-vila-aneb-kdyz-vytvarnik-promluvi-skrze-zdi
poznámka:
Praha - V nově rekonstruované Bílkově vile na Hradčanech bude od 24. září zpřístupněna nová expozice vybraných děl Františka Bílka. Výstava si klade za cíl postihnout celkový charakter jeho tvorby a zprostředkovat tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému umění. Výběr děl postihuje všechny etapy Bílkova vývoje a přihlíží k jeho schopnostem vytvářet různými technikami celkové dílo, dotvářející symbolistický projekt morálního i estetického povznesení člověka. Nedílnou součástí expozice je však i ateliérová vila, kterou František Bílek vystavěl v letech 1910–1911 podle vlastních plánů. Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení, naplňujíc své poslání spiritualizace lidského života.
„Bílek koncipoval vilu ne jako architekturu, ale jako výtvarné dílo. On zde navzájem propojil všechny výtvarné kategorie – architekturu, stavební, sochařské, uměleckořemeslné prvky v jeden organický celek. U Bílka se dá říct, že všechno se vším souvisí, takže i například nábytek obsahuje prvky, které nalezneme v jeho plastice,“ uvedla Hana Larvová z Bílkova centra.
Pokud se rokonstrukce týká, Larvová upozornila na její nákladnost a složitost. „Celá vila se musela odizolovat, pak bylo nutno vyměnit inženýrské sítě, obnovilo se opláštění budovy. Zajímavostí například je, že sloupky na balkoně byly v dezolátním stavu a bylo nutno je celé vyměnit. Bohužel cihly v tomto rozměru dnes už nejsou k sehnání. Nakonec se je podařilo získat z jedné dávno zbořené židovské synagogy.“
"Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat - Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou. -Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby," stojí v katalogu, který výstavu provází.
V expozici jsou zastoupeny významné práce ze začátku devadesátých let i stěžejní umělcova díla. Mimo plastiky a velké kresby je vystavován originální Bílkův nábytek, vzniklý v souvislosti s novostavbou jeho ateliérové vily, dokumentující všestrannost jeho uměleckého záměru.
Dva menší prostory v přízemí (jídelna a pracovna) jsou pojaty intimněji, aby bylo vyhověno očekávanému zájmu návštěvníků o soukromí umělce. Převládají proto podobizny přátel a rodiny, menší formáty grafik a plastik. Prostředí jídelny a zimní zahrady bylo vybaveno podle vzoru dobových fotografií.
V prvním patře byly dvě přední místnosti přeměněny ve výstavní prostory a doplněny o vitríny. Setkáme se tu převážně s Bílkovými ranými pracemi menších rozměrů doplněnými tvorbou z dvacátých let. Třetí místnost v prvním patře je zamýšlena jako Kabinet kresby a grafiky. Zde má návštěvník možnost seznámit se s větším počtem Bílkových grafických prací umístěných v prohlížeči.
Při příležitosti znovuotevření Bílkovy vily vychází ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy s nakladatelstvím Arbor vitae publikace František Bílek a jeho pražský ateliér obsahující texty významných českých historiků umění, kteří ozřejmují pozadí doby a souvislosti spojené s projektováním pražského ateliéru na Hradčanech.
navštíveno 12.8.2021
Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi
osoba | narození | poznámka |
Třešňáková Marie | 13. 8. 1952 |
Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi
osoba | narození | poznámka |
Bílek František | 6. 11. 1872 |