Robin Kaloč vychází z pozorování přírody...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Robin Kaloč: Emoce krajiny
rok vydání: 2008
počet stran: 1
strana poznámka: nestránkováno
jazyk: český

poznámka:
-
Robin Kaloč vychází z pozorování přírody nezasažené a neponičené lidskou činností i krajiny poznamenané technickou civilizací. Pracuje soustředěně, jeho tvorba se přirozeně rozvíjí bez nečekaných zvratů. Promítá se do ní jeho osobitá filozofie, s níž nachází vztahy mezi různými představami, mezi rozdílnými prostředími. Ta však přitom mohou mít příbuzné vlastnosti, kterých si na první pohled nemusíme všimnout. Jeho projev je založen na dokonalém ovládnutí klasických výrazových prostředků, které však autor často nezvyklým způsobem kombinuje. Jeho poměrně nedávná rozsáhlejší výstava v pražské Galerii U prstenu jasně ukázala, že jednotlivé malířské či grafické soubory se k sobě přirozeně vážou, že jeden navazuje na druhý v logickém řazení souvislostí. Jeho vývoj výrazně posunuly studijní cesty do jižní Francie. Zvláštní ráz této krajiny obohatil jeho představivost, přinesl nové prvky do grafiky, kresby i malby.
Na základě pobytu v Aix en Provence vytvořil cykly krajin, ve kterých kombinoval dvě značně odlišné techniky. Propojil zvláštní křehkost a výrazové bohatství suché jehly s měkkostí monotypu, čímž dosáhl značného napětí a zdůraznění prostorových vztahů. K nim se vážou jemné akvarely, ve kterých se rukopis ještě víc uvolňuje. Na přelomu let 2007 a 2008 vznikal soubor „lesních chrámů“, v němž se nabízí příměr k sakrální architektuře. Robina Kaloče zajímala jednak konstrukce a struktura prostupujících se korun stromů a jednak nuance světel a stínů. Dokáže vystihnout děje, které se v lesních interiérech odehrávají. Tentokrát zvolil po všech stránkách náročnou mezzotintu. Jejím prostřednictvím mohl nejlépe vyjádřit prozařování prostorem, které se v každé denní i roční době podle intenzity slunečního svitu a směru paprsků mění. Podařilo se mu zachytit efekty, kterých lze jen těžko jiným způsobem dosáhnout. Listy vycházejí z konkrétní inspirace, ale dospívají k abstraktní struktuře. Autor někdy kombinuje mezzotintu a monotypem, čímž prostor získává další dimenzi. Vychází z dřívější tvorby, v níž už obdobné téma rozvinul.
Působivé jsou také studie na průsvitném papíře, v nichž pokračoval ve zkoumání prostorových vztahů. Bílou pastelkou na černém papíře vytvořil nejdříve negativní kresbu, kterou pak naskenoval a přetiskl z počítače na pauzák.Z těchto uvolněných kompozic vycházel v serigrafiích, které dovolují výraznější, i když zdaleka ne tak křehké vyjádření. V cyklu rozměrnějších škrábaných akvatint navazuje na předešlé drobné mezzotinty. Jde vlastně o takřka stejný obsah, o vyjádření přírodních struktur, světel a stínů „lesních chrámů“. Tiskne i různé fáze vývoje představy, takže můžeme snadněji nahlédnout do jeho dílny. Akrylem na sololitu maluje i rozměrnější obrazy, ve kterých jde o průhledy strukturami, o pronikání a vrstvení významů. Opět v nich pracuje s prozařováním světel, delikátními barevnými přechody, energickými liniemi a průniky. Přirozeně vychází z odkazu předešlých generací, z krajinářské linie zahájené Ladislavem Čepelákem nebo Jiřím Johnem a pokračující Michalem Ranným nebo Ivanem Ouhelem. Kaločova tvorba jasně dokládá, že inspirace přírodou neustále obohacuje představivost a že se nemůže nikdy nevyčerpat.

Robin Kaloč vychází z pozorování přírody...

Robin Kaloč vychází z pozorování přírody...