Přál bych vám vstoupit do ateliéru...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Jaroslav Jebavý: Nic než kruhy
rok vydání: 2017
strana: 78-79
jazyk: český

poznámka:
-
Přál bych vám vstoupit do ateliéru Jardy Jebavého, do ateliéru (jak vznešená přezdívka pro garsonku ve 4. patře polabinského činžáku), kde se rodí rozměrná plátna, rozměrné kresby, kde se skladují a štosují a kde je i místo pro stůl, židli a kanape. 3 x 4 m, na výšku tak 2,5 maximálně… vy ve futrech (dál to nejde), uprostřed na podlaze v podřepu poskládaný autor neúnavně vytáčející kruhy. Do všech světových stran, a co víc, do hloubky a z hlubiny na hladinu a z té vzhůru někam vysoko nad skloněnou hlavu.
Naše cesty se přirozeně sešly někdy na začátku osmdesátých let minulého století na břehu Labe. Říční kapitán, kterým v tu dobu byl, vystavoval svou vodní inspiraci.
Obepnuly nás soustředné kruhy, jejímiž uzlovými body byli a jsou Jirka Lacina, Tonda Šimek, Radek Pavlíček, Pavel Rajchman.
Živily nás, nepočítané v čase, hovory, debaty, spory, sny a vize podepřené hospodskými stoly, k nimž jsme se utíkali ve třech, spolu s básníkem Pavlem Rajchmanem.
A nezplaněly; svědčí o tom vydané knihy, uskutečněné výstavy, Jardovy výtvarné pobyty, z nichž pak povstalo opravdové přátelství, a soustředné kruhy se rozrostly o ten lublinský s Krzysztofem Bartnikem. Spojily nás společné cesty do Düsseldorfu za Františkem Kynclem; do Lublinu za Kryzsztofem; do New Yorku za inspirací.
Stále ještě stojíte ve futrech a díváte se k podlaze, kde jeho prsty svírají kresebné nástroje a krotí je krouživými pohyby na šepsovaném plátně. Alchymické cizelování v opakování; cesta za ryzím poznáním. Díváte se upřeně do velkého plátna, abyste po chvíli soustředění sami vkroužili do jeho světa. V nespočtu kruhů splynete s nimi v jedinou mandalu a vynoří se slova Františka Kyncla, aniž byste je předtím kdy slyšeli, která jsou jak Jardovi určená:¨
„…změna myšlení, změna viděného prostoru, změna myšlení v nově viděném prostoru není výsadou nějaké avantgardy, ale krevního oběhu v těle kreativně myslícího člověka…
…že zůstává všechno torzem, nebo že všechny „jednotlivosti" mohou spolu migrovat do velkého celku…“
A vám, pokud jste pozorní a naladěni na stejnou lidskou vlnu, nezbývá než (jak jsem to na vlastní kůži poznal již mnohokrát) nechat se nést, nechat se znovu a znovu unášet průhledy pláten do světa barev a harmonie.
Kdysi jsem dostal od Jardy (jen tak, bez příčiny svátku či narozenin) malý obrázek, který maloval o prázdninách někdy v patnácti letech na vesnici u své babičky. Ač je to na první pohled skoro nemožné, skrývá v sobě tahle dětská malba zárodek všeho budoucího Jardovy tvorby. Je na něm maličká náves, kterou se kamenná cesta svažuje dolů, ke kapli…

Přál bych vám vstoupit do ateliéru...

Přál bych vám vstoupit do ateliéru...