Rembrandtova tramvaj

podnázev: Kubismus, tradice a „jiné“ umění

typ dokumentu: tisková zpráva
rok vydání: 2015
počet stran: 2 listy
počet reprodukcí: 3
jazyk: český

poznámka:
-
REMBRANDTOVA TRAMVAJ
Kubismus, tradice a „jiné“ umění
Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň
10. 6. – 13. 9. 2015
Výstava sleduje prostřednictvím konfrontací širokou inspirační základnu, z níž kubističtí architekti, sochaři a malíři čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem.
Charakteristickým rysem modernismu je jeho úzký vztah k tradici. V Čechách se tato skutečnost výrazně projevila před první světovou válkou u tvůrců okruhu Skupiny výtvarných umělců, spjaté s kubismem. Průkopníci tohoto stylu – malíři Emil Filla, Vincenc Beneš, Josef Čapek, Antonín Procházka, sochař Otto Gutfreund, architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman a další – využívali širokou inspirační základnu, z níž čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Rozsah jejich zájmů, dokumentovaných v letech 1911–1914 skupinovým časopisem Umělecký měsíčník a skupinovými výstavami, zahrnoval nejrůznější evropské i mimoevropské kultury z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem. Jednotlivé příklady, které výstava sleduje prostřednictvím konfrontací, podporovaly řešení konkrétních problémů, spjatých zejména s otázkou formy, a zároveň posilovaly legitimitu moderního výrazu, protože ho pevně svazovaly s historickou tradicí.
Název Rembrandtova tramvaj, který byl pro výstavu zvolen, není futuristickou ani dadaistickou slovní hříčkou, ale metaforickým vyjádřením problematičnosti mapovaného tématu. Spojení jména uznávaného starého mistra s moderním dopravním prostředkem, který zachytil na svém obraze Vincenc Beneš a jímž ruští avantgardisté v roce 1915 pojmenovali svou výstavu, obsahuje určitý paradox, který chtě nechtě při úvahách nad vztahem kubismu jako dobově nejaktuálnějšího, kontroverzně přijímaného proudu a starších stylových i nestylových projevů vyvstává.
Z českých historiků umění se dotyčnými otázkami dosud nejpodrobněji zabýval Vojtěch Lahoda. V současné době slaví významné životní výročí, k němuž je věnována tato výstava. Jejími autory jsou odborníci z Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., kde Lahoda působí jako ředitel.
PUBLIKACE
K výstavě vychází stejnojmenná publikace, připravená rovněž týmem historiků umění z jubilantovy domovské instituce. Vedle odborníků na modernismus a avantgardu se na ní podíleli také medievisté a badatelé zaměření na raný novověk, zkoumající kubistické inspirace z hlediska starého umění. Díky vzájemné spolupráci obou táborů kniha otevírá bohatou škálu neotřelých přístupů ke kubismu a jeho vazbám ke kulturám jiných dob a jiných kontinentů. Autoři jednotlivých příspěvků jsou Klára Benešovská, Beket Bukovinská, Lenka Bydžovská, Ivo Hlobil, Jan Chlíbec, Lubomír Konečný, Pavla Machalíková, Mahulena Nešlehová, Taťána Petrasová, Milada Studničková, Rostislav Švácha a Tomáš Winter.

objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení