Narozeniny Jana Solpery

podnázev: revolverrevue.cz

typ dokumentu: www
nadřazený dokument: bubinekrevolveru.cz
rok vydání: 2014/12/29
jazyk: český

web: http://www.revolverrevue.cz/karel-haloun-tomas-brousil-radek-sidun-narozeniny-jana-solpery

poznámka:
-
Dne 26. prosince 2009 oslavil profesor Jan Solpera sedmdesáté narozeniny bilanční výstavou Spiritual Cowboy v galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Při této příležitosti vydala Revolver Revue jako mimořádnou přílohu svého 77. čísla ve spolupráci s VŠUP, kde Jan Solpera tři dekády působil jako pedagog, jeho Klasifikaci typografických písem latinkových. Vnímání času je, jak známo, relativní – někomu se nesnesitelně vleče, pro jiného pádí jako splašený. A těm, kdo ho mají stálý nedostatek, připadá, jako by se to všechno uskutečnilo včera, přestože od oněch sedmdesátin před několika dny uplynulo právě pět let.
Rok po zmíněné bilanční výstavě připravil Jan Solpera ve spolupráci s dcerou Barborou rozsahem skromný, avšak obsahově bohatý knižní průřez svojí dosavadní prací nazvaný …jen písmena a číslice. Jako doprovod k jeho laureátské výstavě na brněnském bienále publikaci vydalo nakladatelství Tytty.
Titul knihy je ovšem vzhledem k Solperově veřejnému působení lehce matoucí, neboť její autor se zabývá i zdánlivě odlehlými tématy, jejichž svorníkem je zájem o historii a lokální patriotismus. Tak je podepsán třeba nejen pod publikacemi o fortifikačních stavbách v jižních Čechách z období první republiky, ale i pod badatelským rozborem historického mobiliáře jindřichohradecké lékárny.
Už více než deset let pořádá jeden z nejznámějších Solperových žáků František Štorm ve své jihočeské usedlosti vyhlášené srazy milců krásného písma, zvané Typodomanín. Jan Solpera na nich bývá pravidelným a radostně očekávaným hostem. Když se František před časem rozhodl, že kromě veselého, jen občas typografického, klábosení, koupání, sběru hub a konzumace alkoholických nápojů by bylo záhodno pořádat i sérii neformálních svépomocných přednášek, byla Solperova – právě ta o jindřichohradecké apatyce – jednou z prvních.
Jubilant Jan Solpera neztratil sympatickou plachost ani mladistvého ducha, kterého mu mohou jen tiše závidět i mnozí podstatně mladší jedinci. Zachovává také trvalou přízeň ateliéru, který po dlouhá léta vedl, z čehož se my, jeho následovníci, velmi radujeme, a těšíme se na setkání při klausurních výstavách, oponenturách diplomních prací a následných posezeních v kabinetu u Muzikova stolu. Nejen čas, ale také vnímání věku je relativní. To, že je někdo mladý, neznamená, že lidé musí být hned zvědavi na jeho názory a práci. Naopak člověk je mlád, dokud je o jeho práci a názory zájem. Takto mladý je i Jan Solpera. Děkujeme, pane profesore, a gratulujeme Ti, Honzo!
P. S. Stejného dne oslavil narozeniny i typograf doc. Otakar Karlas. Je to náhoda? Naše gratulace míří každopádně i za ním.