Dílo Mikuláše Medka

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Svobodné slovo
rok vydání: 1990
ročník: 44
číslo: 111
počet stran: 1
strana: 4
jazyk: český

poznámka:
-
Když byla v létě roku 1988 otevřena výstava obrazů MIKULÁŠE MEDKA v Roudnici, stala se z ní prvořadá kulturní událost. Po dvacetileté nucené přestávce tu bylo možno zhlédnout tvorbu, která byla oficiálně potlačována, ale poučenou veřejnosti o to víc obdivována, ba přímo vzývána. Dnes máme možnost vidět Medkovo celoživotní dílo v Brně, a to v dosud nepoznaném rozsahu (do 20. května).
Zasvěcený vykladač Medkovy tvorby Antonín Hartmann shromáždil obsáhlý soubor obrazů, zahrnující umělcovy studentské práce stejně jako cykly ze závěru jeho života. Už v tom je přehlídka v brněnském Domě umění unikátní a záslužná. Podstatnější je ovšem to, že se tu můžeme zahloubat do světa umělce, který patří — souběžně s Jiřím Balcarem a Vladimírem Boudníkem — k nejlepším představitelům české imaginativni abstrakce ze šedesátých let.
Mikuláš Medek (1926), pocházející z pražské umělecké rodiny, našel už v mládí osobitou cestu k snové imaginaci, jednak prostřednictvím literatury, jednak ve výtvarném umění. Dvacetiletý se ocitl v okruhu Karla Teigeho spolu
s Josefem Istlerem, Václavem Tikalem, Liborem Fárou, Janem Kolíkem a Emilií Medkovou. Rozvíjeli společně novou vlnu surrealismu, do níž Medek přispíval biologicky motivovanou nepředmětnou malbou. Od ní přešel kolem roku 1950 k zvláštním figurálním motivům plným ironické fantastiky a po roce 1958 se změnil potřetí: vrací se k abstrakci a jeho obrazy mají pak již konečnou, příznačnou medkovskou podobu.
Medkovy obrazy se dají těžko reprodukovat i popisovat. Jde o díla po všech stránkách složitá, skrývající vždy podivuhodná tajemství: v prvním plánu se před divákem rozvíjí komplikovaná malba, vytvořená náročně kombinovanou technikou využívající vrstvení laků a vtírání lazur, rytí i seškrabávání, zakrývání i zprůsvitňování opakovaných barevných nánosů. Hádankovitost Medkových obrazů je ovšem skryta pod povrchem ve vnitřních významech. Něco napovídají tvary, poplatné většinou zvláštní „organická geometrii", něco dalšího vyzařuje z potemnělého koloritu, jenž místy jiskří magickým svitem. Napětí nastolují i vztahy obrazů a názvů: Maso kříže, Žíznivý anděl v okně, Oslava 21 870 červených čtverečních centimetrů, Velký pohyblivý hrob. Není náhodné, že Medkovy hluboce duchovni obrazy našly místo í nad oltáři kostelů (Senetářov 1963, Jedovnice 1971, Kotvrdovice 1972) a že jeho kresby posloužily jako ilustrace k básním Holanovým, Březinovým a dalších autorů.
Rozměrná plátna z posledních let autorova života (M. Medek zemřel v srpnu roku 1974) působí Jako malby-monstrance, jako šperkovnice ukrývající tajemné duchovní tělo. Nutí diváka ke spoluprožívání, vybízejí ho k meditacím, zcela v duchu autorových vlastních slov: „Jedna stopa (mé ruky] je informací o přítomnosti, řetěz stop je zprávou o běhu a dosaženém cíli. Totalita obrazu je pak univerzální otisk procesu pohybu, dění, poznání, jeho začátku i konce.

studovna objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení

Dílo Mikuláše Medka

osoba   narození   poznámka
Zhoř Igor   9. 3. 1925    

Dílo Mikuláše Medka

osoba   narození   poznámka
Medek Mikuláš   3. 11. 1926    

Dílo Mikuláše Medka

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1990/03/20 - 1990/05/20   Mikuláš Medek: Souborné malířské dílo, Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)

Dílo Mikuláše Medka

osoba   narození   poznámka
Balcar Jiří   26. 8. 1929    
Boudník Vladimír   17. 3. 1924    
Fára Libor   12. 9. 1925    
Hartmann Antonín   21. 9. 1925    
Istler Josef   13. 11. 1919    
Kotík Jan   4. 1. 1916    
Medková Emila   19. 11. 1928    
Teige Karel   13. 12. 1900    
Tikal Václav   24. 12. 1906    

Dílo Mikuláše Medka

  instituce, obec, signatura, poznámka  
  A 121385, výstřižek
  Archiv Mikuláše Medka, Praha, Archiv Mikuláše Medka