Výstava obrazů Mikuláše Medka...

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Kulturní tvorba
rok vydání: 1965
ročník: 3
číslo: 19
počet stran: 1
počet reprodukcí: 1 čb
strana: 13
jazyk: český

poznámka:
-
Výstava obrazů Mikuláše Medka v pražské Nové síni poskytla první příležitost poznat vcelku dílo, které vyrůstá už téměř dvacet let v pevné myšlenkové a tvůrčí kontinuitě. V letech těsně po skončení války se staly Medkovým východiskem podněty pramenící z jeho zájmu o biologii a z estetiky soudobého surrealismu. Spolu s vlivy z díla Miróova a Kleeova se v raných dílech objevily i rysy budoucího Medkova vývoje: precizní vyslovení výtvarné myšlenky a vytříbený rukopis. Brzo přechází malíř od plošných konfigurací biologických prvků k iluzionisticky zobrazovaným, prostorově prohloubeným kompozicím, jejichž stavivem se stávají reálné prvky seskupované do fantazijních souvislostí. Se surrealismem se Medek rozchází až kolem roku 1957, ačkoli tento proud vlastně poznamenává celé jeho dílo. Mezitím se v první polovině padesátých let objevila v jeho obrazech opět lidská figura a později další významný prvek, struktura, která se stává nedílnou součástí obrazová plochy, i když v letech 1958-1959 figura ztrácí své přesně vymezené kontury, neztotožňuje se Medkův názor s abstraktní malbou v její čisté podobě. V jeho obrazech jde vždy o vyjádření hlubších psychických zážitků, „událostí“, které představují sondu do celé složité dialektiky vztahů člověka a světa. Později se se zvýrazněním struktury zvýšil i význam barev. Zářivé vrstvy barevného povrchu Medkových obrazů, kultivované složitými technickými postupy, získávají stále vyšší emotivní účin. V posledních dvou letech se v Medkových plátnech opět objevuji některé prvky výrazné figurace a reminiscence na předchozí vývoj (např. rozvinutí prostoru). Tyto obrazy rozšiřují naše konvenční chápáni skutečnosti o podstat rezonanční vrstvu; v tom je jejich význam.

objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení