Legendární Josef Váchal bude k vidění v Becherově vile

Josef Váchal: Ostrov blaženců, barevný dřevoryt, repro Galerie umění Karlovy Vary

Legendární Josef Váchal bude k vidění v Becherově vile

podnázev: karlovy-vary.5plus2.cz

typ dokumentu: www
rok vydání: 2013/10/31
jazyk: český

web: http://karlovy-vary.5plus2.cz/46258/vachal-bude-k-videni-v-becherove-vile

poznámka:
-
KARLOVY VARY - Karlovarská galerie představuje na nové výstavě ojedinělý umělecký soubor, který se po desítkách let vrátil zpět do České republiky. Začne slavnostní vernisáží v úterý v 17 hodin a potrvá až do 5. ledna příštího roku.
Nová výstava v Interaktivní galerii Becherova vila Legenda Josef Váchal je atraktivní pro diváky i odbornou veřejnost. Na hlavní přínos projektu při zkoumání tvorby a života významného českého solitéra upozorňuje spoluautorka scénáře výstavy a odborná konzultantka PhDr. Marie Rakušanová v textu připravovaného katalogu:
"…umožňuje divákovi pohlédnout na dílo všestranného umělce Josefa Váchala očima jeho dvou současníků – přítele a žáka Josefa Hodka a sběratele a obdivovatele Paula Heinickeho. Ze sbírek těchto dvou Váchalových přátel totiž pocházejí exponáty, které výstava prezentuje. Podobu těchto kolekcí formovaly preference a vkus jejich majitelů, ale především jejich osobní vztahy s autorem."
Přátelský a umělecký vztah mezi Josefem Váchalem a jeho žákem Josefem Hodkem už byl detailně zmapován – naposledy loňskou výstavou v Západočeské galerii v Plzni (J. H. a J. V. Žák a jeho Mistr), letošní karlovarská expozice však přináší nový aspekt - podobu podivuhodného přátelství dvou českých autorů s německým sběratelem.
O existenci zajímavé kolekce Váchalových děl v majetku Paula Heinickeho, lipského učitele a sběratele grafiky, sice čeští odborníci věděli, nicméně do nedávné doby ji považovali za prakticky nedostupnou. Před několika lety však JUDr. Lothar Sommer kontaktoval prostřednictvím německého galeristy Hans-Joachima Gollera karlovarskou galerii s tím, že se u něj původní sbírka Paula Heinickeho nalézá.
S její pomocí se podstatná část sbírky vrátila do Čech, kde ji zakoupil český sběratel Miroslav Velfl. Proto se většina děl z tohoto pramene prezentuje v Čechách poprvé právě v Karlových Varech.
Společně s dobovými dokumenty, fotografiemi, pohlednicemi a dopisy vytváří plastický obraz geneze a průběhu neobvyklého přeshraničního přátelství. Původní ideu organizátorů představit pouze vztah mezi Heinickem a Váchalem však záhy vystřídala potřeba doplnit ji o málo probádanou oblast kontaktu Heinicke a Josef Hodek, aby byl kontext úplný a pravdivý.
S lipským sběratelem grafiky původně Váchala seznámila pražská sběratelka ex libris Marie Přibylová, která v březnu 1913 zprostředkovala vytvoření dvou knižních značek – pro P. Heinickeho a Gustava Drobnera, prokuristu jedné z lipských tiskáren.
Ačkoli Váchal nepřikládal tvorbě ex libris zásadní význam (později se dokonce k této oblasti stavěl s kritickým odstupem), tak jej úspěch v Německu potěšil, obzvláště u Drobnera, kterého považoval za člověka z "oboru". Zcela nezištně přizval ke spolupráci s Němci i přítele Josefa Hodka, intenzivnější komunikace začala mezi nimi a Heinickem.
Brzy se Váchal rozhodl zlepšit své jazykové schopnosti, a to patrně nejen vzhledem k vzájemným sympatiím, ale také protože se Heinicke s velkým entuziasmem rozhodl prodávat Váchalovy krajinomalby. Pozoruhodnou okolností je i fakt, že je Heinicke s úspěchem prodával ještě v průběhu první světové války svým spolubojovníkům.
Byť jich zřejmě prodal desítky, v jeho vlastnictví zůstala jen jediná Váchalova krajina, pravděpodobně darovaná k Vánocům 1914. Na výstavě je prezentována spolu s další kuriozitou, dedikovanou příteli Heinickemu, malovanou bělninovou dózou z roku 1915.
Z předválečných Váchalových dřevorytů nalezneme v Heinickeho sbírce celou řadu volných listů například Černou mši, Sabath, Ostrov blaženců, Večer, Madonu, Město, Rodinu vodníkovu ad., také cykly Bellum, Legendenbilder a Odchod člověka i Váchalem vydanou knihu Putování malého elfa.
Po válce už kontakt přestává být z Váchalovy strany tak intenzivní, krajiny na výdělek už umělec opustil, zpracovává své válečné zážitky a hledá adekvátní uměleckou formu pro svou osobitou filozofii. Heinickeho zájem o Váchalovu tvorbu sice trvá, ale už ji nemá ve sbírce zastoupenu tak celistvě.
Dlouhodobě koresponduje s Josefem Hodkem a karlovarská výstava meziválečnou éru Váchalovy tvorby dokumentuje především autorskými knihami z pozůstalosti Josefa Hodka. Kromě monumentálního Moru v Korčule tak návštěvník uvidí i Postylu kacířskou, Magii budoucnosti a řadu drobnějších a méně známých knih.
Celková struktura výstavy však nesměřuje k prezentaci ojedinělých exkluzivit. Z vystavených děl i bohaté dokumentace by měl návštěvník vnímat nejen umělecké hodnoty Váchalova uměleckého odkazu, ale zaznamenat také vnitřní humánní a mezilidské poselství.
Soubor, který se po desítkách let vrátil zpět do Čech, je doplněn díly, jež zůstala v majetku Dr. Sommera a v pozůstalosti Josefa Hodka, nám vydává svědectví o rozměru přátelství dvou českých umělců s vnímavým německým sběratelem, které přestálo i rozdělení světovou válkou. Organizátoři jsou rádi, že se jim podařilo uskutečnit tuto výstavu právě v roce stoletého jubilea od vzniku tohoto nadčasového přátelství.