videoart

heslo:
Umělci a společenští aktivisté vyhlásili video za součást kulturní praxe ve Spojených státech koncem 60. let v období radikálních prohlášení, konfrontací souvisejících s lidskými právy, sporů týkajících se americké účasti ve Vietnamu a nástupu nové kultury mladých, zaměřené na rozšiřování vědomí. Mladí umělci se chopili nejmocnějšího nového sdělovacího prostředku, tj. televize. V nabité atmosféře jak osobních i společenských změn a politické konfrontace, začala být „výroba kultury“ pojímána jako krok nutný pro rozvoj a oživení přímé demokracie.
V 60. letech bylo již prozkoumáno kinetické umění a sound art, a do uměleckých instalací se v té době začaly začleňovat televizní obrazovky. V roce 1959 tak učinil Wolf Vostell a Nam June Paik. Skutečný začátek videoartu nastal v roce 1965, kdy si Paik pořídil novou přenosnou videokameru Portapak od firmy Sony. Ke konci 60. let (1968) se už konstituovaly první kolektivy tvůrců videoartu.
Woody Vasulka popisuje video jako velmi svobodné médium – společenství mladé, naivní, nové, silné, spolupracující bez nepřátelství, něco jako vřelými svazky spojený domorodý kmen.
Video nabízelo umělcům mnoho výhod: bylo přenosné, lehké, finančně dostupné a především umožňovalo okamžité přehrání natočeného materiálu a tím pádem i zpětné vazby. První videa měla charakter uměleckých experimentů či politicky zaměřených děl. Umělci zkoumali hlavně možnosti média. První experimenty pracovaly se změnami struktury a kladly důraz především na formu (Vasulkovi). Typické byly projevy minimalismu. Zároveň však vznikaly i práce subjektivní zachycující odraz prožitých zkušeností (Kubota).
V osmdesátých letech se video začalo propojovat s počítačem a zároveň se etablovalo ve struktuře uměleckých institucí. Současně se zformovala nová generace umělců specializovaných na videoart, jejichž tvůrčí role často se značně lišila od pozice jejich předchůdců. V počátcích byl umělec v roli performera nebo stál za kamerou, zatímco nyní mnohdy přebíral úlohu producenta nebo editora, který tvaruje podobu záznamu v závěrečné fázi přípravy vysílání.
Mezi významné představitele videoartu patří mezi jinými Nam June Paik, Richard Serra, Dara Birnbaum, Steina a Woody Vasulkovi, Dan Graham, Vito Acconci, Joan Jonas, Shigeko Kubota, Barbara Buckner, Paul McCarthy, Bruce Nauman, Peter Campus, Gary Hill, Bill Viola, Pipilotti Rist. V českém prostředí se videoartu věnují například umělci: Michael Bielický, Tomáš Ruller, Jiří David, Richard Fajnor, Martin Zet.
zdroj – www.artlist.cz (Pavlína Míčová)