Otec Karla Ptáka byl dle Wirtha od roku 1847 výčepníkem v čp. 642 na Novém Městě ve Štěpánské ulici. Na této adrese mu byla 28. 5. 1861 zaregistrována fotografická živnost a zapsána do živnost. rejstříku (č. 1269). Na stejném místě, kde měl i bydliště, jej uváděl jako fotografa poprvé také pražský adresář na 1862. Ptákovo jméno na adrese Štěpánská, resp. Stephansgasse, č. 55 (čp. 642/II) nalezneme i v dalších adresářích. Měl tři děti, z nichž syn Bohumil byl známým pěvcem, členem opery Národního divadla.

1874-75 vytvořil svůj nejznámnější soubor snímků - pražské brány před jejich zbouráním. Zachytil v některých případech i demoliční práce. I když pražské brány fotografovali průběžně i jiní fotografové, jeho soubor je cenný z dokumentárního hlediska zejména svou komplexností. Pták fotografoval také mimo Prahu; dochovali se například snímky zámku Průhonice. Jeho ateliérové portréty nevynikají nápaditostí a dochovalo se jich poměrně málo, i když působil na jednom místě téměř 30 let. Dům ve Štěpánské, kde měl fotoateliér, byl 1888 bourán a fotograf musel změnit adresu. Podle Wirtha se přestěhoval do nedaleké Školské čp. 1478/II, což však není archivními prameny doloženo. Pražský adresář na 1896 jej uváděl jako fotografa V tůních 9, následující na 1901 jej zachytil mezi fotografy v Botičské čp. 1936/II. Podle Wirtha "kolem r. 1900 sešel hmotně, živil se podsudnictvím, měnil byty na Novém Městě i předměstích a živil se kolorováním pohlednic." Poslední doložené bydliště je z 1909. Jeho snímky pražských bran šířil na fotopohlednicích Zikmund Reach.

Odkazy: AMP-živnost.rejstřík; Pražské adresáře; Z. Wirth: Stará Praha, Praha 1941, s.54; Praha; P. Scheufler: Pražské fot. ateliéry 1839-1889, Praha 1987.

zdroj - www.scheufler.cz