Jakub Jan Ryba

* 26. 10. 1765, Přeštice (Plzeň-jih), Česká republika (Czech Republic)
† 8. 4. 1815, Rožmitál pod Třemšínem (Příbram), Česká republika (Czech Republic)
překladatel, hudebník, hudební skladatel, pedagog, básník, autor vzpomínek

 

pohlaví: muž

NK AUT: jk01103232

Jakub Jan Ryba

Jakub Jan se narodil v Přešticích. Zde mu začal jeho otec, učitel a hudebník, dávat základní hudební vzdělání. Když bylo Jakubovi šest let, přestěhovali se Rybovi do Nepomuku, rodného města jeho otce. Zde zpíval ve sboru, hrál na housle i klavír, později na varhany a otec jej zasvětil do základů harmonie. Jakub zde také začal skládat. Jakubův strýc Jan Vaněček poznal v chlapci talentovaného hudebníka a navrhl rodičům, že jej vezme do Prahy. V Praze Jakub studoval v bezplatném piaristickém semináři, navštěvoval produkce tehdejších vynikajících výkonných hudebních umělců a se svým třídním profesorem provozoval hudbu i aktivně. Složil zde 12 klavírních koncertů, 24 kvartety, kvintet, 4 koncerty, 8 serenád, množství menuetů a německých tanců, četné písně, zpěvohru, mši a jiné duchovní skladby. Některé jeho skladby byly prováděny v kostele sv. Jindřicha. To vše svědčilo o jeho ohromném hudebním nadání. Některé skladby psal bez partitury rovnou do hlasů, během dne složil i rozměrnější dílo, jež pak bylo ještě týž den prováděno. Tak si Jakub začal vydělávat účinkováním na kůrech, hraním na varhany u Salvatora a prodejem svých skladeb. v roce 1785 studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v Přešticích, povolal do Nepomuku, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce 1786 se stal pomocným učitelem v Mníšku u svého příbuzného Josefa Jana Jakoubka. Zde uplatnil i své vlastní kompozice a také se zde pravděpodobně seznámil i s některými díly Wolfganga Amadea Mozarta a tak od roku 1788 až do smrti působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem.[1] . V Rybově době sídlil na zámku hospodářský, berní a soudní úřad správy arcibiskupského panství. Farním chrámem byl kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále. Hudba se provozovala také v novějším rožmitálském kostele sv. Jana Nepomuckého na náměstí.
V r. 1790 se oženil s Annou, dcerou rožmitálského purkrabího Jana Laglera. Svatba se uskutečnila v Třebsku. Nevěstě bylo 18 let a ženichovi 24 let. Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu. Jakub se stále více dostává do rozporu s místním duchovním správcem Kašparem Zacharem (+1803): Farář není přítelem nového školního zřízení. Nemá zájem o úřední nařízení, nečte je a neřídí se jimi. Stačí mu, umějí-li děti ministrovat, zpívat a odříkávat křesťanskou nauku. Neptá se, zda děti vše chápou. „Zásady mé a farářovy se liší jako černá a bílá barva“, píše Jakub. Vleklé spory s farářem se však, zejména po intervenci farářových nadřízených, postupně ukončily, pokračovaly však spory s vrchností. V letech 1788 - 95 napsal Jakub přes třicet mší různých typů. Nejznámější se stala Česká mše. Vznikla v r. 1796 a byla zřejmě poprvé uvedena právě v Rožmitále, i když její provedení vyžaduje poměrně zkušené hudebníky. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem. Byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český oftalmolog prof. Josef Arnošt Ryba (1795–1856).
V závěru svého života byl Jakub nemocen, častěji se stranil lidí, chodil na procházky po okolních lukách a lesích, většinou sám. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by chtěl ukončit svůj život. V sobotu 8. dubna 1815 vstal časně ráno, políbil ženu jako obvykle, vzal si s sebou knížku a odešel. Zúčastnil se jitřní mše v kostele Povýšení sv. Kříže jako obvykle a nikdo na něm nepozoroval nic neobvyklého. Pak odešel směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Tento politický emigrant původem z Porýní se v Rožmitále usadil po okupaci své země Napoleonem (po roce 1800). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Podřezal si břitvou tepny na krku a obou zápěstích. Hrob byl Jakubu Janu Rybovi jako sebevrahu vykázán na "starém krchově", někdejším morovém hřbitově, severozápadně od Starého Rožmitálu. V r. 1855, z podnětu jeho syna Josefa Arnošta Ryby, universitního profesora a očního lékaře, se farář Jan Fähnrich postaral o přenesení ostatků na nový starorožmitálský hřbitov.
Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.
Ryba byl autorem celkem zhruba 1300 kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, z nichž dalekosáhle převažovala duchovní hudba (součást katolické liturgie, na latinské, v malé míře také na české texty). Z tohoto předpokládaného počtu se jich dochovala jen část. Stylově vychází Rybova ranější tvorba z principů raného klasicismu s převahou homofonie. V průběhu času však klasicizující zaměření Rybovy hudby dále vyzrává a ve skladbách napsaných po roce 1800 se místy přibližuje až raně romantickému hudebnímu jazyku. Rybovi patří primát v kompozici umělé světské písně s klavírním doprovodem na české texty (12 českých písní, vyd. Praha 1800). Z mimoliturgické hudby je potřeba uvést několik orchestrálních kompozic (symfonie, kasace), komorní hudba (zejména smyčcových kvartetů), koncertů pro sólový nástroj s orchestrálním doprovodem a české písně a kantáty. Pozoruhodnou úroveň má hudba pro varhany (rukopisný sborník "Novae et liberatae cogitationes", 1798).
cs.wikipedia.org, 2013/03/14

Jakub Jan Ryba

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město)
???? - ????   Praha, Praha
???? - ????   Přeštice (Plzeň-jih), Přeštice (Plzeň-jih)

Jakub Jan Ryba

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Plzeňský kraj), *

Jakub Jan Ryba

hudební vystoupení/koncert
termín   název výstavy, místo konání
1998/12/18   Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční, Zámek Kostelec nad Černými lesy, Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)
nevýtvarná
termín   název výstavy, místo konání
2012/12/08 - 2013/01/21   Jakub Jan Ryba (1765–1815), Národní muzeum, České muzeum hudby, Praha

Jakub Jan Ryba

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1957   Školní deníky Jakuba Jana Ryby, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  1967   Významné osobnosti uměleckého života ve Středočeském kraji, Krajské osvětové středisko Středočeského KNV, _
  2005   Osobnosti a západní Čechy (I. díl (do poloviny 19. století)), Ševčík, Plzeň (Plzeň-město)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Doslov (Útlá knížka jedenadvaceti Pohřebních písní...), Písně, 47-50
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Jakub Jan Ryba (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
kalendárium
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1994   Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město)

Jakub Jan Ryba

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Písně, Mladá fronta, nakladatelství, Praha

Jakub Jan Ryba

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1946   Jakub Jan Ryba o svém hudebním životě, Edition Č. H. (Edition Cadence), Praha
  1957   Školní deníky Jakuba Jana Ryby, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  2012   Hrábky drápky odpadky, Albatros, nakladatelství, a.s., Praha

Jakub Jan Ryba

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989   Jednou v antikvariátě, dvakrát za život, Písně, 53
  2004   Vše pro firmu, Jiří Šalamoun: Čtvrté kolo u stolu, pátá noha na papíře, 3-4