Oldřich Celerýn

* 11. 3. 1928, Svinov, Ostrava (Ostrava-město), Česká republika (Czech Republic)
30. 1. 1973, Brno (Brno-město),
herec

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Předčasně zemřelý ostravský rodák Oldřich Celerýn spojil jako herec převážnou část své umělecké dráhy s Brnem. Herectví studoval na JAMU v Brně a studium zakončil titulní rolí v absolventském představení Romeo a Julie. Ve stejném roce s ním absolvovali JAMU například Květa Fialová, Blanka Bohdanová nebo Eduard Cupák. Ještě jako student se poprvé objevil i před kamerou s dalšími spolužáky z JAMU a víceméně komparzní roli odehrál v budovatelském dramatu VELIKÁ PŘÍLEŽITOST (1949), které se natáčelo na Slovácku. V prvním profesionálním angažmá se přiblížil svému rodišti a v letech 1950-1951 působil v Těšínském divadle v Českém Těšíně.
Po absolvování dvouleté vojenské služby pak nastoupil do činohry Státního divadla v Brně, kde strávil dvacet let (1953-1973). Na tomto jevišti odehrál přes sedmdesát rolí, ostatně hned krátce po příchodu zazářil v titulní roli Mahenovy hry Jánošík (1954). Několik větších příležitostí pak dostal v shakespearovském repertoáru (Zkrocení zlé ženy, 1955), zmínku si zaslouží velká role knížete Zlatohlava v Tylově hře Tvrdohlavá žena, kterou mělo brněnské Státní divadlo na repertoáru pět let (1961-1966). Náročný úkol jej potkal v titulní roli hry Vojcek (1962), zaujal i jako jeden ze synů titulní hrdinky Brechtovy Matky Kuráže (1964).
Před kamerou se Oldřich Celerýn objevoval jen výjimečně, hrál v několika televizních inscenacích brněnského televizního studia, brněnská televize také pořídila záznam divadelního představení NEBOŽTÍK NASREDIN (1964). Ve slovenském dramatu KTO SI BEZ VINY (1963) ztvárnil vedlejší roli četaře, zatímco v českém filmu ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1965) se spíše jen mihnul v řadách příslušníků Státní bezpečnosti. Povšimnout si jej můžeme také v epizodě asistenta na klinice v komedii PANE, VY JSTE VDOVA! (1970). Kamera jej naposledy zachytila v roli advokáta Arnauda v brněnské televizní hře PAŘÍŽSKÁ KOMUNA (1971).
Bohaté uplatnění ale našel v brněnském rozhlasu, kde mimo jiné zpíval šansony. Pracoval také pro dabing. Svou poslední divadelní roli nastudoval Oldřich Celerýn ve hře Chroust, opět z tvorby Jiřího Mahena (1972). Ještě předtím ale proslul svou prací pro děti a v divadle Reduta hrál titulní roli v představeních Jak se stal Rumcajs loupežníkem (1970) a Jak měl Rumcajs Cipíska (1972).
Oldřich Celerýn zemřel 30. ledna 1973 v nedožitých pětačtyřiceti letech; spáchal sebevraždu skokem z balkónu herecké ubytovny na ulici Veveří v Brně. Podle vzpomínek tehdejších kolegů nebyl jeho dobrovolný odchod úplným překvapením – Celerýn marně toužil po velkých rolích, jichž se mu v té době v divadle nedostávalo, k depresívním náladám přispěl i fakt, že jej opustila manželka.
Pavel "argenson" Vlach, csfd.cz, 23.7.2016

poznámka:
+ sebevražda